Merkelová si usmiřuje spojence. Kývla na strop pro přijímání uprchlíků

Omezení počtu přijímaných běženců na 200 tisíc ročně dlouhodobě požadovala CSU, která se dokonce nechala slyšet, že bez takové hranice nevstoupí do nové vlády. Naopak Merkelová byla jasně proti a ještě v předvolební kampani nedlouho před zářijovými parlamentními volbami řekla: „Můj postoj k horní hranici je známý. Nechci ji. Zaručeně. Nepovažuji ji ani za realizovatelnou.“

Dohoda je podle pozorovatelů kompromisem, který má oběma politikům - kteří jsou kvůli špatnému volebnímu výsledku pod tlakem - pomoci zachovat si tvář. Na jedné straně sice stanoví limit pro příjem běženců a žadatelů o azyl, na druhou stranu ale nepočítá s tím, že by Německo žadatele o azyl odmítalo na hranicích. Dohoda také nepoužívá výraz „horní hranice“.

Merkelová konečně na rovinu: O koalici chci jednat se Zelenými a Svobodnými

Jakým způsobem by spolková republika postupovala v případě, že by v jednom roce na jejích hranicích o azyl požádalo více než 200 tisíc lidí, zatím není zcela jasné. Právo na azyl pro politicky pronásledované je - jak Merkelová sama opakovaně zdůrazňovala - součástí německé ústavy a nedá se podle odborníků omezit početním limitem.

Na přistěhovalce, kteří do Německa jdou za prací nebo z dalších zemí Evropské unie, se dojednaný kompromis nevztahuje.

Snadnější by to měli mít lidé z EU

Obě strany se podle DPA dohodly také na tom, že budou chtít téma migrace v budoucnu řešit celoevropsky. Shoda prý panuje i na základních obrysech zákona, která má umožnit snadnější přijímání pracovních sil ze zemí mimo EU.

Kompromis mezi CDU a CSU v otázce migrace, ale i dalších oblastech, o nichž zástupci obou stran dále jednají, je základním předpokladem, aby mohla začít jednání o nové vládní koalici. Výsledky zářijových voleb a rozhodnutí dosud koaličních sociálních demokratů (SPD) odejít do opozice, přitom nedávají jinou možnost, než vznik vlády CDU/CSU, FDP a Zelených.

První projev Merkelové po volbách: Doufali jsem v lepší výsledek