Boj proti neregulérní migraci patří již léta v mnoha evropských zemích k hlavním bodům politického programu. Ale proč nejsou vlády s to tento problém zvládnout? Na otázky odpovídali dva odborníci z vídeňského Mezinárodního centra pro rozvoj migrační politiky (ICMPD) Martin Hofmann a Veronica Bilgerová a kromě nich i další německý expert na bezpečnost, který si nepřál být jmenován.
Migranti, kteří se do Evropy dostanou s pašeráky, platí na běžnějších trasách – od cesty z Blízkého východu přes Balkán až po trasu ze severní Afriky přes Středozemní moře – různou cenu.
Podle Hofmanna a Bilgerové zaplatí migranti za cestu přes Středozemní moře do Itálie „třetí třídou“ na člunu, který by už plout neměl, 200 až 300 dolarů (4800 až 7 150 Kč). Cestovat pokoutně autobusem nebo železnicí po balkánské cestě je dražší a od roku 2015 po zpřísnění hraničních kontrol ceny vystoupaly na asi 10 tisíc dolarů (236 500 Kč). Ti dost bohatí si za 20 tisíc dolarů (473 000 Kč) koupí falešné dokumenty a cestu luxusní jachtou z Turecka do Itálie.
Poté, co kancléřka Angela Merkelová na sklonku roku 2015 otevřela dveře milionu uprchlíků, se Německo stalo oblíbeným cílem migrantů. Přibližně 70 procent migrantů se podle německých bezpečnostních zdrojů do země dostane balkánskou cestou a 12 procent přichází přes Středozemní moře a Itálii.
BALKÁNSKÁ CESTA: V roce 2016 stálo migranty propašování z Afghánistánu do Německa přes Balkán mezi 4700 a 5 500 dolary (112 100 až 131 200 Kč), zatímco za cestu ze Sýrie a Iráku zaplatili až 4000 dolarů (95 400 Kč). Ale po zpřísnění kontrol na hranicích se od té doby ceny zvýšily o asi 10 procent.
Nové zákony umožňující deportaci migrantů zadržených na řeckých ostrovech současně vedly – vzhledem k malé pravděpodobnosti úspěchu – k poklesu cen za cestu z Turecka přes Egejské moře do Řecka z 800 na 300 dolarů (z 19 100 na 7 150 Kč). Migranti cestující přes Středozemní moře z východní Afriky zaplatili mezi 3300 a 5 000 dolary (78 700 až 119 300 Kč). Tato cena nezahrnovala jídlo a ubytování.
PAŠOVÁNÍ LETECKY: Bohatí migranti zaplatí nejméně 25 000 dolarů (596 500 Kč) za propašování jedné osoby letecky, říkají bezpečnostní odborníci. Cena zahrnuje letenky, úplatky, padělané dokumenty a potřebnou administrativu. Pašeráci někdy volí nezvyklé cesty, aby tím zamlžili původ pašované osoby.
BALKÁNSKÁ CESTA: V roce 2016 trvalo podle německých vyšetřovatelů propašování z afghánské metropole Kábul do Německa přibližně 240 dní. Cesta je rozdělena na etapy a lidé často dlouho pobývají v Turecku a v Řecku. Migranti mnohdy zůstávají zablokováni v Srbsku, protože sousední Maďarsko posílilo kontrolu hranic. Překonání Maďarska jim v průměru trvá šest dní a další dva dny pak cesta přes Rakousko.
Video
Zátah na pašeráky uprchlíků: Svou roli sehrálo i Česko
Video se připravuje ...
STŘEDOZEMNÍ MOŘE: Jižní cestu, například ze subsaharské Afriky do Libye, uprchlíci a migranti urazí za několik dnů až týdnů. Čas potřebný k dosažení Libye se letos zvýšil – kvůli zpřísnění boje proti pašerákům vede jejich cesta někdy oklikou přes poušť. Migrantům z východní Afriky trvá cesta do Itálie průměrně šest až osm měsíců. Trasy, jichž užívají pašeráci ze Sýrie či Iráku, obvykle zaberou kolem 180 dnů. Někdy mohou lidé na cestě strávit více než dva roky.
Pašeráci lidem zaručují, že se do země, na níž se spolu domluví, dostanou, tvrdí odborníci z ICMPD. Jestliže se pokus o překonání hranic nepovede, opakuje se znovu, dokud se nezdaří.
Ovšem uzavření nejpoužívanější trasy přes Balkán vedlo ke zvýšení cen. Zaplatí-li migrant 10 tisíc dolarů (238 600 Kč), může se dostat z Blízkého východu do střední Evropy za pár týdnů.
Němečtí bezpečnostní experti a rakouští odborníci odhadují, že celkový obrat pašeráctví lidí do Evropy po všech cestách, včetně Dálného východu, dosahuje tří až čtyř miliard dolarů (71,6 až 95,4 miliard Kč).
To zahrnuje náklady pašeráků i výlohy na ubytování a stravu. V roce 2015, kdy migrace do Evropy vrcholila, se mělo za to, že obrat činil nejméně šest miliard dolarů (143,1 miliard Kč).
Uvedení odborníci odhadují, že čistý zisk pašeráků je až tři miliardy dolarů (71,6 miliard Kč). V roce 2016 vyneslo pašeráctví jen v samotné Libyi až 580 milionů dolarů (13,8 miliard Kč).
Obvykle se takový člověk ve své domovské zemi dohodne s osobou, které důvěřuje. Podle Bilgerové je stejné zázemí důležité k tomu, aby mezi rodinou a zprostředkovatelem panovala důvěra.
Jakmile migrant podá zprávu o tom, že dorazil do země určení, pašerák dostane peníze, jež složí důvěryhodná třetí strana. Ale jsou i jiné dohody. Lidé se na nezávisle operující pašeráky mohou obrátit v každé fázi cesty.
Podle odborníků z ICMPD dostane pašerák polovinu sumy před překročením hranic a druhou polovinu za nimi.
Dříve pašeráci své činnosti obvykle zanechali, jestliže jejich síť vykazovala vysokou úmrtnost, špatně se s lidmi v jejím rámci zacházelo anebo končili jinde, než si původně přáli.
Nynější vysoká poptávka však způsobila, že se do pašování lidí zapojili „fušeři“. Například v Libyi migranty jednoduše odstrčí v člunu na moře, říká Hofmann. To vysvětluje vysokou úmrtnost ve Středozemním moři, protože riziko smrti během přepravy může být nižší, než když člověk zůstane v Libyi.
Migrant se vyfotí před nějakým známým místem, například před vídeňskou katedrálou svatého Štěpána, řekla Bilgerová. Fotografii na základě předchozí úmluvy pošle domů a peníze se následně převedou zločinci.
Podle německých vyšetřovatelů mají velmi důležitou roli. Netýká se to pouze padělaných osobních dokumentů, jako jsou pasy a řidičské průkazy, ale také podvržených výhružných dopisů od Talibanu, jež migranti předkládají evropským úřadům na důkaz toho, že museli utéci.
Vyskytly se také případy padělaných univerzitních diplomů.
Migrant si na černém trhu může koupit bulharský pas za 900 dolarů (21 500 Kč), tvrdí němečtí bezpečností experti. Pravý syrský pas z vyrabovaných úředních skladů stojí 2200 dolarů (52 500 Kč). Komplet řidičského průkazu a rodného listu přijde na 5600 až 11 200 dolarů (133 600 až 267 200 Kč). Pasy, co projdou kontrolou na mezinárodních letištích, stojí 2250 dolarů (53 700 Kč).
Dobře vybavené padělatelské dílny na profesionální úrovni nalezneme podle vyšetřovatelů v Turecku a Bulharsku. Dokážou vyrobit italské občanské průkazy, ale i dokumenty francouzské, španělské a německé.
V Evropě jsme se ještě s něčím takovým nesetkali, uvádí Hofmann a Bilgerová. V budoucnosti se to ale nedá vyloučit. Už nyní existují webové stránky, kde se pašeráctví lidí nepokrytě nabízí a lze na nich najít fotografie, telefonní čísla i ceny.
Dokonce už existují platformy, kde se pašerácké organizace hodnotí.
Z mnoha komplexních důvodů. Pokud chce migrant, jemuž se cesta podařila, za sebou po půl roce dostat svého partnera, nechce si své vyhlídky zmařit tím, že by úřadům cokoli prozradil, říkají odborníci z centra ICMPD.
Pro zákazníka je důležité, že pašerák dostojí svému závazku.
Místní, kteří se v dané oblasti vyznají, usnadňují vlastní přechod přes hranice. Pokud by vše záviselo jen na lidech zvenčí a šéfech pašeráků, celý systém by nefungoval, uvádí evropské policejní zdroje.
V minulosti pašeráci migrantům obvykle ihned odebrali mobilní telefony a pasy, říká Bilgerová. Dnes jsou internet a GPS součástí pašeráckého podnikání.
Pašeráci například vyfotí prostupné místo na hranicích, fotografii sdílí a brzy mohou být informovány a uvedeny do pohybu tisíce lidí.
Otevřené a hospodářsky provázané společnosti mohou jistě migraci snížit, ale nikoli ji zcela zamezit, tvrdí Hofmann.
Jediným způsobem jak neregulérním přechodům hranic zcela zabránit, je ohrožení života, riziko ranění, dodává Hofmann a jako příklad uvádí „pásmo smrti“ mezi východním a západním Německem před rokem 1989.
Skutečnost, že dochází k přemisťování lidí, a nikoli komodit jako drogy, usnadňuje vyšetřovatelům pašerácké sítě narušovat, myslí si odborníci z ICMPD.
Lidí si všimnete. Pašeráci se o ně musí starat a nesnadno se ukrývají.
V současné době se důraz klade na to, aby se migrantům zabránilo v přechodu hranic.
Operace proti tranzitu přes další země jsou složitější a méně časté, ale více přeshraničních operací by pravděpodobně pašerácké podnikání znatelně narušilo, tvrdí odborníci z ICMPD.
Účastníci, úlohy a taktika se podle ICMPD region od regionu liší.
Existuje jasná dělba práce: jeden zodpovídá za peníze, druhý za řidiče, další se stará o dokumenty a jiný udržuje kontakt se zákazníky.
Konkrétní struktura se liší podle trasy, udávají němečtí odborníci na bezpečnost i ICMPD. V Afghánistánu existují sítě, jež sahají od Kábulu po západní Turecko. Má se za to, že pašeráci se navzájem znají, ale netvoří strukturu podobnou mafii, v níž vše shora kontrolují šéfové.
V Libyi se na pašování lidí podílí mnoho Tuaregů (polonomádský severoafrický muslimský národ). V tuaregských rodinách v této otázce ovšem nepanuje vždy shoda.
V rámci klanové struktury jsou určité rodinné větve zapleteny s Islámským státem. Jiné pašují palivo, další zase lidi. Má se za to, že se tyto struktury vzájemně doplňují. Nejníže postavená odnož rodiny mnohdy zodpovídá za pašování lidí, tvrdí němečtí odborníci.
V roce 2015 se tranzit během pouhých čtyř týdnů přesměroval z centrální oblasti Středomoří na balkánskou cestu. To by nedokázal žádný stát, žádná mafie, zdůrazňují Hofmann s Bilgerovou.
Ukazuje se, že migrací se zabývá obrovská, decentralizovaná síť, která je schopná – díky různorodosti zainteresovaných hráčů – rychle a efektivně reagovat na změnu podmínek.
9°C
