Laň přistihli na hostině z lidských ostatků. Máme se jelenů v lese začít bát?
Vědci poprvé v historii zdokumentovali, jak si jelen, tedy v tomto případě laň, pochutnává na ostatcích člověka. Našli ji v 10hektarové oboře v americkém Texasu, kde leží vystaveny povětrnostním vlivům desítky lidských mrtvol, většina z nich pod ochranou drátěné klece. Antropologové areál, kterému místní přezdívají Farma těl, provozují za účelem pozorování rozkladu mrtvé tkáně v přírodě.
Když si texaští vědci nedávno prohlíželi snímky posbírané z fotopastí, hodně se divili. Na jedné fotce uviděli laň jelena virginského (jinak též jelenec běloocasý), který okousává lidskou kostru. Jelenec původně pochází z oblastí od jižní Kanady až po sever Brazílie, byl ale úspěšně importován do mnoha míst Evropy i do Česka.
„To tělo tam leželo 182 dní, takže zbytky měkké tkáně už dávno ohlodali supi a jiná zvěř. Na jelence tak zřejmě zbyly jen vyschlé kosti,“ soudí Daniel Wescott, šéf texaského týmu.
VIDEO: Medvěd útočí na slovenské cyklisty
Odborník zmínil i případy, kdy vysoká ohlodávala kosti jiných živočichů, ale nikdy ne lidské. Dělá to zřejmě z potřeby zajistit tělu vápník a fosfor.
Farmě lidé věnují těla dobrovolně
Ranč slouží vědcům a studentům ke zkoumání rozkládajících se těl. „Jednou z prvních věcí, do které se mrchožrouti pouští, jsou oči,“ popsal Wescott. Na těle také začnou hodovat bakterie.
„Jakmile se objeví bakterie, je přítomen i plyn, takže se tělo začne nafukovat. Obličej, pak břicho, po nich paže a nohy. To přitahuje mouchy, které sem začnou klást vajíčka. Když se vylíhnou, začnou tělo rozežírat larvy,“ vysvětlil antropolog serveru Vice. Po čase tak z těla zbude jen kostra.
Poznatky antropologů o přesném průběhu rozkladu v přírodě pak policii umožní s větší přesností vyšetřovat vraždy a sebevraždy. „Leží tu na zádech a bez šatů, takže tlení můžeme dobře zdokumentovat. Naši studenti sem docházejí každý den. Fotografují ostatky, zapisují si poznámky o aktivitě hmyzu a stadiu rozkladu,“ vysvětlil Wescott.
Těla lidé farmě věnují dobrovolně. Dárci jsou hlavně policisté, lékaři nebo vědci. „Přijde jim, že takhle budou ve své práci moci svým způsobem pokračovat i po smrti, nadále pomáhat řešit zločiny a vzdělávat studenty. Máme ale také dárce, kteří prostě nechtějí pro svoji rodinu představovat po smrti zátěž. Berou to jako určitou alternativní formu pohřbu,“ dodal.
Buďte první, kdo se k tématu vyjádří.