14°C
Skoro půlka divočáků na Šumavě je radioaktivní. Může za to Černobyl
Divočáci, kteří žijí na Šumavě, vykazují i po 31 letech od černobylské havárie nadlimitní hladinu radioaktivity. Zvýšený limit byl zjištěn u téměř poloviny odchycených vzorků. Veterináři proto těla zvířat zabírají a poté likvidují. Na úterní tiskové konferenci to sdělil vedoucí oddělení bezpečnosti potravin Státní veterinární správy Jiří Drápal. Divočáci jsou radioaktivní kvůli tomu, že žerou podzemní houbu jelenku obecnou. Ta má schopnost na sebe fixovat radioaktivitu z půdy, která se na Šumavu dostala po havárii v Černobylu.
„Hodnoty mají během roku výrazné výkyvy – podle toho, jak migrují prasata. V dlouholetých průměrech je hladina kolem 40 až 50 procent nadlimitních radionuklidů stabilní. Cesium má poločas rozpadu 30 let, takže jsme zhruba v polovině rozpadu této radioaktivní dávky,“ vysvětlil Drápal.
Radioaktivita se na Šumavu dostala po havárii jaderného reaktoru v Černobylu v roce 1986. Radioaktivní mrak se tehdy podle vědců natřikrát přenesl nad Evropou.
Radioaktivní maso nejlépe naložit do láku
Pro člověka radioaktivní potrava není vhodná – může znamenat vznik rakoviny. O riziku lze však podle odborníků mluvit až tehdy, kdyby někdo snědl asi 40 kilogramů kontaminovaného masa za rok. Množství radioaktivních látek v mase lze snížit i způsobem jeho úpravy. Při vaření v tlakovém hrnci se sníží na polovinu, při opakovaném nakládání do láku až o 70 procent.
Lidé nicméně jelenku obecnou najdou v půdě jen stěží. Prasata si ji svým rypákem vyryjí. Nejvyšší nálezy radioaktivity v jejich svalovině proto vědci zjišťují na podzim a v zimě, když se zvířata nemohou nikde napást a potravu hledají převážně v zemi. Potíže s radioaktivitou v mase divokých prasat znají i myslivci na německé straně Šumavy.
Témata:
Související
Rusko-komunisticky hovada nás cíleně vraždili a trávili za podpory a kolaborace československých komunistických hovad.