„Peklo pokračuje.“ V boji za potraty vytáhly Polky červené karty

Potraty a antikoncepce jsou pro katolické Polsko ožehavé otázky. Na obě oblasti se zaměřila vládní strana Právo a spravedlnost. Čelí kritice, že se snaží omezit ženám možnost volby. Omezení možnosti potratů v Polsku řešil loni v říjnu i Evropský parlament. Polský Sejm sice občanský (nikoli přímo vládní) návrh ze stolu smetl, jenže panují obavy, že nikoli definitivně. 

„Budeme bojovat, abychom zajistili, že i komplikovaná těhotenství, kde je jisté, že dítě zemře nebo bude vážně postižené, musí skončit porodem,“ vzkázal totiž nyní Jaroslaw Kaczynski, předseda strany PiS. Cílem prý má být, aby bylo dítě pokřtěno, dostalo jméno. A teprve potom může být pohřbeno.

Polky podpořila i hollywoodská herečka

Že se polská vláda myšlenky na omezení interrupcí nevzdává, donutilo řadu polských žen na MDŽ vyrazit opět do ulic. V osmi desítkách měst, nejčetnější přitom byly protivládní protesty žen ve Varšavě.  

Na transparentech se objevila hesla jako „Moje vagina není vaše ozdoba“, „Peklo pokračuje“ či „Chceme lékaře, ne policisty“ v narážce na hrozící tresty pro nastávající matky i lékaře, pokud by návrh na zpřísnění potratů prošel.

„Mám dceru a dvě vnučky. Bojuji za ně, protože zde nemohou být. Bojuji za práva žen,“ říkala agentuře Reuters jedna z účastnic varšavských protestů. „Žijeme v zemi, kde autority neukazují dostatek respektu ženám a podnikají brutální pokusy o omezení práv žen,“ dodávala další.

Polka otevřeně o potratech: Studentky ví, kam jít. Chudé holky volí ramínko

Polská vláda se přitom letos v únoru pustila i do řešení dostupnosti antikoncepčních pilulek užívaných „den poté“, veškerá antikoncepce se má prodávat na předpis, uvedl mluvčí premiérky Beaty Szydlové. Jenže problém je, že antikoncepce typu Postinor musí být použita co nejdříve.

Opatření v těchto oblastech – antikoncepce či potraty – vnímají ožehavě polské feministky. Panují totiž i obavy z rozšíření nelegálních potratů či potratové turistiky do jiných zemí, kde jsou potraty dostupnější. Podle demonstrantek jsou omezována práva žen v oblasti reprodukce. Proti potratovému zákonu protestovala ve Varšavě i americká herečka Jessica Chastain. „Jsme silnější, když stojíme při sobě,“ uvedla.

Charanzová: Ženy mají mít právo rozhodovat

Protestující Polky na dálku podpořila z Bruselu i česká europoslankyně Dita Charanzová (ANO). „Měla jsem radost, že to, co hrozilo na podzim minulého roku, se podařilo alespoň v té době odvrátit, a to i díky tlaku ze strany Evropského parlamentu. Zákon, který zakazoval potraty, ale třeba i prenatální vyšetření, je cesta nazpátek do středověku,“ řekla Blesk.cz.

Charanzová dodává: „Ženy chtějí mít svá práva, nechtějí, aby Polsko v této oblasti dělalo kroky nazpět.“ Vyzývá přitom k tomu, aby Polsko nebralo ženám právo rozhodovat. „To je to, co mě na tom nejvíc znepokojuje – vytváří se tím omezení, jak by žena měla o svém osudu a osudu nenarozeného dítěte rozhodovat,“ míní europoslankyně. 

Šojdrová: Potrat je zabití

Je potrat právo ženy? „Také dítě má právo na život,“ míní europoslankyně za KDU-ČSL Michaela Šojdrová. Podle ní je už nyní v Polsku potratový zákon poměrně přísný a hrozilo ještě další, radikální zpřísnění.

„Já jako křesťanka musím říct, že na to mám jasný názor – pro mě je potrat zabití,“ řekla Šojdrová Českému rozhlasu Plus. Potraty neschvaluje, legislativa má však dle ní umožňovat ochranu ženy v případě, že jde o ohrožení jejího života či její znásilnění.

Genocida! Nejsme inkubátory! Europarlament se „štěkal“ o potratech v Polsku

Sama byla v roce 2003 mezi těmi, kdo v Česku předkládali návrh, aby se legislativa v oblasti potratů zpřísnila. Tehdy právě po vzoru Polska. Šojdrová a spol. usilovali o to, aby byl potrat možný v případě ohrožení života ženy či v případě znásilnění, jinak by ale potrat byl nazván trestným činem ve vztahu k lékařům, kteří by ho poskytli.

Zatímco polský návrh zákona obsahuje trest až pět let pro lékaře, ten český přinášel případný zákaz činnosti a možné odnětí svobody do jednoho roku.

Stížnosti Poláků: Přílišné vměšování EU?

Argumenty polských kolegů z Bruselu, kteří si stěžují na údajné přílišné vměšování se do polských záležitostí ze strany EU, Charanzová na jednu stranu chápe, ale také odmítá.

Právě europarlament má být dle ní tou institucí, která bude na podobné věci poukazovat. „Žijeme všichni na jednom evropském kontinentu, kde jsme se dopravovali k nějakým pravidlům, hodnotám, které sdílíme. Bylo by špatné, kdyby se v základních principech začalo od nich ustupovat. Chápu, že polští kolegové mají tento pocit, ale nejedná se o záležitost, která by byla jen v suverénních rozhodováních Polska. Polsko je součástí EU a musí sdílet náš určitý společný pohled na svět,“ dodala Blesk.cz Charanzová.

„Je věcí národního parlamentu, polské vlády a polských občanů, aby si tu věc vydiskutovali a přijali takový zákon, který bude pro jejich společnost vhodný,“ uvedla naopak Šojdrová.