Média: Němci chtějí popřít arménskou genocidu, aby si udobřili Turecko

Německý parlament rezoluci o tom, že masakry Arménů Osmanskou říší za první světové války byly genocidou, přijal naprosto jednoznačně začátkem června. Turecko se považuje za nástupnický stát Osmanské říše a podobné rezoluce tvrdě odmítá a pobouřeně na ně reaguje.

Nejinak tomu bylo v případě Německa, odkud Ankara povolala svého velvyslance na konzultace. Omezila také návštěvy německých činitelů u vojáků Bundeswehru v Turecku, kteří se zde podílejí na boji proti Islámskému státu.

Turecko trucuje, nechce pustit Němce na letiště: Armény prý nevyhlazovalo

Nyní se podle Spiegelu úřad kancléřky Angely Merkelové (63) a ministerstvo zahraničí dohodly na tom, že se ústy vládního mluvčího Steffena Seiberta (56) kabinet od rezoluce distancuje. Seibert má prohlásit, že rezoluce Spolkového sněmu, pro níž s výjimkou jediné poslankyně hlasovali úplně všichni přítomní zákonodárci, není pro německou vládu nikterak právně závazná a jde jen o politickou deklaraci parlamentu.

Dohodě s Tureckem předcházely podle magazínu debaty o tom, kdo se za německou stranu od rezoluce distancuje. Ministr zahraničí Frank-Walter Steinmeier (60) na sebe takovou roli vzít nechtěl a u kancléřky Angely Merkelové to nepřipadalo v úvahu, protože by takové vystoupení bylo vnímáno jako ponížení se před tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem (62).

Politici se postavili Zemanovi: Ať genocidu Arménů řeší historici, ne my

Vzhledem k tomu, že dosud členové vlády vůči Turecku argumentovali tím, že jde o svobodné vyjádření vůle německého parlamentu, je možné, že se nyní Merkelová a s ní i vláda stejně terčem kritiky za ústupky vůči Ankaře stanou.

Na tom, že masakry Arménů během první světové války a zejména v roce 1915 byly genocidou, panuje široká shoda historiků. Zemřelo během nich kolem 1,5 milionu lidí.