Za krvavým pokusem o puč v Turecku stojí Putin, tvrdí Američané
Za neúspěšným pokusem o státní převrat v Turecku nestály ani Spojené státy americké, ani hnutí islámského klerika Fethullaha Gülena (75), ale Rusko. Aspoň to tvrdí konzervativní americký list Washington Free Beacon, který v puči „odhalil dlouhou ruku Moskvy.“
„USA už v roce 2004 varovaly, že se Putin snaží odtrhnout Turecko od Západu. Může rychlé sbližování vztahů (mezi Tureckem a Ruskem) znamenat, že ruská hybridní válka, která se pokouší získat Turecko do své geopolitické sféry, přináší výsledky?“ ptá se americký web Washington Free Beacon, který se profiluje jako konzervativní, provokativně píšící médium.
Jako „důkaz“ pak list uvádí údajnou přítomnost ruského filosofa Alexandra Dugina v Turecku během puče. Dugin byl kdysi západními médii označován za „ideologa Kremlu“, ale poté, co ruský prezident Vladimir Putin (63) nepodpořil projekt Novoruska na Ukrajině, Dugin začal údajnou pasivitu Moskvy na Donbase kritizovat.
„Duginův koncept turecko-slovanské aliance našel podporovatele mezi tureckou nacionalisticky zaměřenou elitou, obzvláště mezi těmi, kteří se identifikují jako Kemalisté a vnímají Euroasijské hnutí jako alternativu jak k Evropské unii, tak k islamismu,“ domnívá se autorka textu Molly McKew.
Molly McKew pracovala jako poradkyně Michaila Saakašviliho zrovna v době, kdy Gruzie v roce 2008 rozpoutala konflikt s odbojnými regiony Jižní Osetie a Abcházie. Rusko vzpurné oblasti vojensky podpořilo a po pěti dnech Saakašivili ustoupil.
Ruský filozof Alexandr Dugin prosazuje ideu tzv. Euroasijského hnutí, které je opakem liberální západní demokracie. Euroasijské hodnoty jsou postaveny na tradici, důrazu na náboženství a kulturní tradici dané země. I když má směr příznivce zejména v Rusku a dalších postsovětských zemích, sympatizanty má i v Evropě.
Teorie Molly McKew o ruském angažmá patří k těm divočejším, Recep Erdogan (62) se totiž jen pár týdnů před pokusem o státní převrat Moskvě omluvil za sestřelené letadlo a není vůbec jasné, zda by pučisté v případě úspěchu byli Kremlu nakloněni, či nikoliv. Faktem ovšem zůstává, že v Turecku započaly masové čistky a zatčeni byli i dva piloti, kteří loni na podzim na turecko-syrské hranici sestřelili ruský bombardér Su-24.
Ankara viní z pokusu o státní převrat islámského klerika Fethullaha Gülena, který sídlí v USA a Washington již řekl, že bez „konkrétních důkazů“ duchovního nevydá. Turečtí politici následně varovali, že „nespolupráce“ USA bude mít vážné dopady na turecko-americké vztahy.
Kromě masivních čistek, které postihly armádu, polici, justici, školství i média, turečtí politici nyní volají i po změně ústavy. Mezi tureckými politickými stranami panuje dostatečná shoda o nutnosti schválit „omezené ústavní dodatky“. Po schůzi vlády to v úterý prohlásil turecký premiér Binali Yildirim (60).
Zároveň země koketuje s myšlenkou znovuzavedení trestu smrti. Pokud by se tak opravdu stalo, naděje Turecka pro vstup do EU by byly prakticky nulové.
VŠE O STÁTNÍM PŘEVRATU V TURECKU ČTĚTE ZDE
Máte pravdu. Rusové zasáhli do války v Sýrii ne proto, aby pomohli Syřanům ale proto aby mohli zbudovat vojenskou, leteckou a námořní základnu u Středozemního moře. Svým bombardováním v Sýrii vyhnali ze svých domovů miliony Syřanů, kteří se dali do pohybu do Evropy až poté co začali Rusové s bombardováním. Putin bude nadále udržovat u vlády zbytku Sýrie, kterou si rozdělí Rusko s Tureckem protože většina území bývalé Sýrie bude bezprizorní. A klasicky největší magor zde je tramping.