Zemřel otec klonování John Gurdon: Historicky první pokus v oboru provedl ještě jako student
V požehnaném věku 92 let zemřel britský nositel Nobelovy ceny za lékařství John Gurdon. Ocenění dostal v roce 2012 za objevy na poli klonování. První experiment učinil již v roce 1962 jako student oxfordské univerzity. K prvnímu „naklonování“ použil buňku z žabích vnitřností!
Vědeckou dráhu mladému Johnovi nejspíš nikdo nepředpovídal. Jeden z jeho bývalých učitelů na internátní střední škole Eton jeho snahu o vědeckou kariéru považoval vyloženě za ztrátu času. „Zdá se, že by se chtěl stát vědcem. To však vzhledem k jeho současným výsledkům považuji za naprosto směšné,“ uvedl podle deníku Daily Star jeden z jeho učitelů v Gurdonově hodnocení.
„Pokud se nedokáže naučit základní biologické poučky, nemá šanci zvládnout odbornou práci. Pokoušet se o to by byla ztráta času pro něj i pro jeho učitele,“ pokračoval. A i když popisoval budoucího nositele nejprestižnějšího vědeckého ocenění, negativní hodnocení si rozhodně nevymýšlel. V rozřazovacím testu skončil John ten rok poslední z 250 studentů, dostal pouze dva body z padesáti.
I přes všechny studijní překážky se mu nakonec podařilo dostat se na světoznámou univerzitu v Oxfordu. Původně měl studovat humanitní vědy, kvůli chybě s příliš velkým počtem přijatých žáků však nakonec skončil na biologii. Prvního průlomu v oboru klonováním, ve kterém se později stal kapacitou, docílil už během školních let.
V roce 1962 se mu podařilo naklonovat žábu. Nejprve odebral buňku z tkáně žabí trávicí soustavy a tu následně implantoval do samičího vajíčka. Z tohoto spojení byl postupně schopen vypěstovat nového pulce. Tím dokázal, že všechny buňky v organismech si zachovávají potřebné genetické informace k vytvoření dospělého jedince. Tím naprosto vyvrátil převládající myšlenku, že buňky po přizpůsobení určité funkci ztrácejí schopnost stát jinými buňkami.
Byla to právě tato metoda, kterou výzkumníci použili při klonování ovce Dolly v roce 1996. „Sir John Gurdon vždycky bude jednou z nejvýznamnějších osobností moderní vědy,“ řekl profesor John Simons, vedoucí katedry přírodních věd na Oxfordské univerzitě. „Dosáhl vysokých úspěchů na poli biologie a byl velkým zastáncem mezi oborové spolupráce. Bude nám velice chybět,“ dodal.
Buďte první, kdo se k tématu vyjádří.