12°C
Genetický pokus v táborské zoo: Ředitel nechal naklonovat svého psa
Do České republiky dorazil první naklonovaný pes. Jedná se o štěně plemene Cane Corso ředitele táborské zoo, Evžena Korce, které bylo naklonováno v americké laboratoři. Cílem tohoto experimentu je prodloužit život psů a lépe porozumět procesům stárnutí.
Američtí vědci naklonovali psa plemene Cane Corso a jeho genetická kopie nyní pobývá v karanténě v Praze. Tento průlom otevírá zcela nové možnosti v oblasti genetiky a chovu zvířat. Iniciátorem tohoto projektu je Evžen Korec, vystudovaný genetik, ředitel táborské zoologické zahrady a vášnivý chovatel. Jeho cílem bylo zachovat genetický materiál výjimečného výstavního psa, a otevřít tak nové možnosti pro šlechtění tohoto plemene.
Proč právě Aristocrat?
Původní pes, jehož genetický materiál byl použit pro klonování, se jmenoval Aristocrat Korec Corso. Byl vybrán pro klonování díky svým výjimečným vlastnostem. Jako vícenásobný vítěz mezinárodních výstav se vyznačoval nejen krásou, ale i vynikajícím zdravím a povahou. Jeho genetický materiál představuje pro chovatele nesmírně cenný zdroj.
Jak probíhalo klonování?
Proces klonování je náročný a zahrnuje několik fází, popsala táborská zoo na facebooku. Nejprve byl odebrán vzorek tkáně od původního psa. Z této tkáně byly izolovány buňky, jejichž jádra obsahovala veškerou genetickou informaci. Tato jádra byla poté přenesena do vajíčka, ze kterého bylo odstraněno vlastní jádro. Upravené vajíčko bylo následně implantováno do náhradní matky, kde se vyvíjel nový jedinec, Aristocrat Korec Corso II.
Umístění Aristocrata juniora do karantény v Praze je standardním postupem, který má za cíl zajistit jeho zdraví a zabránit případnému šíření infekčních onemocnění. Karanténa poskytuje klonu čas na adaptaci na nové prostředí a umožňuje veterinářům pečlivě sledovat jeho zdravotní stav.
Proč je tento úspěch tak významný?
Tento průlom má obrovský potenciál pro budoucí vývoj. Díky klonování můžeme zachovat genetický materiál výjimečných jedinců, což je klíčové pro zachování genetické diverzity. Navíc může výrazně urychlit šlechtění a umožnit nám získat zvířata s přesně definovanými vlastnostmi. A v neposlední řadě otevírá nové cesty pro výzkum genetických onemocnění a vývoj nových léčebných metod, což může mít pozitivní dopad na zdraví nejen zvířat, ale i lidí.
Etické otázky
Klonování zvířat vyvolává řadu etických otázek. Někteří lidé se obávají, že by mohlo vést k tvorbě geneticky modifikovaných organismů s nežádoucími vlastnostmi. Jiní upozorňují na riziko zneužití této technologie. Přestože jsou tyto obavy oprávněné, vědci zdůrazňují, že jejich cílem je zlepšit život zvířat a přispět k rozvoji vědy.
Budoucnost je v klonování
Klonování je stále rozvíjející se obor, jeho budoucnost je však velmi slibná. Vědci předpokládají, že tato technologie by mohla být využita nejen v chovu zvířat, ale také v medicíně. Například klonování by mohlo pomoci při vývoji nových léčebných metod nebo k záchraně ohrožených druhů.
Narození prvního naklonovaného psa ve střední Evropě je významným milníkem, který otevírá nové možnosti v oblasti genetiky a chovu zvířat. Táborská zoologická zahrada se tak zařadila mezi světová centra vědeckého výzkumu a přispěla k rozvoji tohoto fascinujícího oboru.
Jen si zahrávejte s pokusy klonování.👎