Střeva jsou druhý mozek. Sklenička vína jim prospěje, antibiotika působí jako napalm, říká vědec
Molekulární biolog Petr Ryšávka razí teorii, že střevo je náš druhý mozek. Stav střevního mikrobiomu ovlivňuje sklony k depresím, to, zda jsme štíhlí nebo obézní, nebo jestli trpíme alergiemi. V novém díle pořadu Blesk Podcast se rozpovídal nejen o tom, jak o svá střeva pečovat, ale i proč je podle něj dobré si svou zdravou stolici uložit do exkrementální banky na horší časy. „Ze stolice se udělá takové smoothie, které vám pak sondou přes nos napumpují do střev. Možná to nezní lákavě, ale znám dost případů, kdy díky tomu lidé utekli doslova hrobníkovi z lopaty,“ říká známý vědec.
Názory na to, kolik máme ve střevech bakerií, se liší. Podle Ryšávky je jich ale okolo jednoho kilogramu. „A to už je pořádné množství, není divu, že mají na náš život takový vliv. Neobjevujeme ale nic nového, odjakživa se říká, že jsme nakrknutí, že máme v břiše motýlky, že jsme se z něčeho strachy málem podělali. To jen ukazuje, jak úzce je naše prožívání se střevy propojeno,“ popisuje.
Že má stav střevního mikrobiomu vliv na imunitní systém, asi není až tak překvapivé. Souvisí ale také například s depresí. „Dělaly se na to obrovské studie a je prokázáno, že u lidí, kteří trpí depresemi, je střevní mikrobiom zásadně narušený,“ vysvětluje Ryšávka s tím, že obrovský vliv mají právě střeva i na vznik alergií, kožních onemocnění nebo na to, zda trpíme sklony k obezitě. „Když vezmete dvojčata, z nichž jedno je štíhlé a druhé obézní, a přenesete jejich mikrobiom do laboratorních myší, ta, která dostane vzorek od obézního člověka, bude tloustnout, i když je na dietě. Naopak ta, která ho dostane od štíhlého, nepřibere, i když se přejídá,“ tvrdí biolog. „Jak by se to dalo využít v léčbě obezity u lidí, se řeší, ale úplně bych nedoporučoval kila navíc řešit transplantací stolice,“ dodává se smíchem.
O svá střeva můžeme nejlépe pečovat díky stravě. „Měli bychom jíst hlavně rozmanitě. Když budeme jíst dostatek zeleniny, ovoce, ale i masa, tak mikrobiom dobře nakrmíme. Při nákupech v supermarketu je dobré občas kouknout, kolik má daná potravina v sobě konzervantů a chemických látek. A třeba si aspoň sem tam pořídit něco od lokálních producentů,“ doplňuje Ryšávka, který také není velkým fandou obyčejných rohlíků nebo jídla z fast foodů.
Alkohol? S mírou ano
Co ale naopak nejspíš mnohé potěší, vědec rozhodně není odpůrcem alkoholu. „Tady se pohybuju na tenkém ledě, ale studie říkají, že mírná konzumace červeného vína je pro náš mikrobiom vlastně přínosná, působí jako takový nakopávač. To se ale samozřejmě nedá říct o tvrdém alkoholu. Nicméně jedno až dvě deci červeného denně, to určitě není na škodu,“ tvrdí.
Na škodu ale mohou být antibiotika, tedy léky, které by měly našemu zdraví naopak prospívat. „Samozřejmě, že antibiotika jsou dobrá, díky nim dokážeme vyléčit celou řadu nemocí. Ale je zjevné, že tady funguje jejich obrovské nadužívání. A to už moc přínosné není, ve střevech fungují jako napalm a jejich přemíra může vést k depresím, atopické dermatitidě, střevním zánětům… Ta změna na mikrobiomu může být nevratná,“ varuje Ryšávka.
Pokud chcete zjistit, jak se o svá střeva ideálně starat, proč je pro dítě zásadní přirozený porod a kojení, že všeho moc škodí, a to i přehnané hygieny, nebo co vlastně je exkrementální banka a jak probíhá fekální transplantace, pusťte si celý podcast. Dozvíte se o svých střevech věci, o kterých jste nejspíš neměli ani tušení.
Největší část lidského těla je potah těla neboli kůže. Kůže je velice vnímatelná. Pokud se objevují na kůži např pupínky to samé se může objevit uvnitř těla např na játrech a střevech. Osobně mám špatně vyživovanou kůži a to samé se mi jeví i na střevech a praskají. Vše řídí lidský mozek a ne střeva.