Video se připravuje ...
Pět nejděsivějších epidemií v moderních dějinách lidstva
Mor znovu budí zájem vědců: Ohniska jsou po celém světě!
Mor patřil ve středověku k největším pohromám historie lidstva. Jen ve 14. století vyhubil téměř polovinu Evropy. Ačkoliv se už černá smrt ve většině zemí nevyskytuje, stálá ohniska nákazy mezi vědci stále vzbuzují zájem.
Na rozdíl od COVIDu-19 by někteří dýmějový mor s jistotou zařadili do učebnic dějepisu. Přetrvávající ohniska nákazy však dokazují, že černá smrt přetrvává dodnes. Jde zejména o Asii, Afriku a Jižní Ameriku. Jak uvádí server ScienceAlert, nejvíce případů eviduje Demokratická republika Kongo, Peru a Madagaskar.
Mor už asi nikdy nevymizí
Jen na Madagaskaru se ročně objevují desítky případů. Dosud největší epidemie na tomto ostrově propukla v letech 2014 a 2017, kde onemocnělo přes 2000 lidí. V hustých lesních oblastech žije mnoho hlodavců, kteří jsou potenciálními nosiči. Protože je téměř nemožné všechny malé přenašeče vystopovat, nákazu se pravděpodobně nikdy nepodaří zcela vymýtit.
Černou smrt (přesněji bakterii Yersinia pestis, pozn. red) mohou přenášet blechy, které žijí na malých zvířatech, jako jsou například krysy. Poté od infikovaného hlodavce stačí malé kousnutí a vážný problém je na světě.
Umírá i polovina nakažených
Hlavním příznakem dýmějového moru je kromě horečky zduření mízních uzlin, obvykle na krku, v tříslech, na stehnech a v podpaží. Tyto zduřelé uzliny mohou způsobit zčernání a odumření tkáně v jejich okolí. Dýmějový mor zabíjí 30-60 % nakažených a neléčených lidí.
Proč byl mor před stovkami let tak významný, ale dnes už o něm není slyšet? Vždyť jen ve 14. století dokázal usmrtit třetinu tehdejších obyvatel Evropy. Některé zdroje dokonce uvádějí neuvěřitelných 50 %, což představovalo asi 50 milionu lidí.
Lidé dříve mysleli, že za nemoc může znečištění vzduchu. Až v 19. století zjistili, že nemoci mohou způsobovat mikroskopické organismy. Na základě toho se v mnoha částech světa zlepšila hygiena a hlodavci se od lidských obydlí značně oddálili. K částečnému zapomnění pomohl i vynález antibiotik. K pandemii tedy za současných okolností už proto naštěstí nedojde.
Věděli jste, že…
Moroví doktoři ve většině případů nebyli žádní zkušení lékaři, ale spíše druhořadí felčaři, někdy i úplní laici. V pozdějších dobách začali nosit ikonický oděv s ptačí maskou, kterou plnili nejrůznějšími bylinami. Ty je měly ochránit před nákazou, avšak dnes už víme, že masky neměly žádný ochranný účinek.
Témata:
Související
Mastičkáři musí pořád lidi něčím strašit, aby se nepřišlo na to, že jsou v mnoha případech zbyteční.