Doc. MUDr. Rastislav Maďar, PhD., MBA, FRCPS, odborník na cestovní a tropickou medicínu, uvádí, že nejčastěji importovanou exotickou nákazou do ČR je horečka dengue. Jejím přenašečem je infikovaná samička komára rodu Aedes, tropického a tygrovaného. Nemoc se projevuje náhle vzniklou vysokou horečkou, intenzivní bolestí svalů a kloubů, vyrážkou či drobnými krvácivými projevy na kůži. Opakované infekce virem dengue mají horší průběh i následky.
Podle docenta Maďara není virus dengue v Evropě častý, ale jeho přenašeč, komár rodu Aedes, ano. S rostoucím oteplováním se tento komár stěhuje z jihu více na sever. Mapy zveřejněné Evropským centrem pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) ukazují, že komár tygrovaný se už zabydlel například v Itálii, Slovinsku, Chorvatsku, Řecku, Francii a Španělsku. Výskyt byl hlášen i ze Švýcarska, Německa, Rakouska a České republiky.
Jak se efektivně chránit?
Docent Maďar varuje, že vzhledem k tomu, že se jedná o „městského“ komára s denní aktivitou, který si snadno najde cestu do lidských obydlí, nestačí se jen večer schovat pod moskytiéru nebo použít obyčejný repelent. Potřebný je kvalitní repelent s ověřenou účinnou látkou, jako je DEET. V centrech cestovní medicíny mohou doporučit i vhodné očkování, přizpůsobené individuálním rizikovým faktorům, věku a zdravotnímu stavu. Novinkou v prevenci horečky dengue je očkování, které je dostupné i v ČR a pokrývá všechny čtyři typy viru.
Západonilská horečka se objevuje i u nás
Komáři rodu Culex, kteří se běžně vyskytují v Evropě, mohou přenášet západonilský virus. Docent Maďar upozorňuje, že západonilská horečka má u většiny pacientů bezpříznakový průběh, ale u starších pacientů může způsobit závažnou, život ohrožující nákazu. V těžších případech virus způsobuje zánět mozkových blan, zánět mozku, zánět a poškození jater, obrny a jiné. Proti této nákaze neexistuje očkování, stejně jako proti horečce papatači, kterou přenáší malý dvoukřídlý hmyz.
Rady na cesty nejen pro rizikové skupiny
Při cestování kamkoliv by měli mít lidé na paměti několik základních pravidel. „Infekční nemoci, jako jsou spalničky, zarděnky, plané neštovice, černý kašel či záškrt, jsou infekční ještě před prvními příznaky. V letadle sedí lidé v uzavřeném prostoru, v blízkém kontaktu, s uzavřenou cirkulací vzduchu, takže rizikových zdrojů nákazy jsou tam potenciálně desítky. Takové prostředí rozhodně není vhodné pro kojence minimálně do šesti měsíců věku,“ vysvětluje doc. Maďar. Stejně tak děti minimálně do dvou let by neměly cestovat do exotických oblastí. Nemají ještě vyzrálý imunitní systém a nemohou mít ani všechna potřebná očkování.
Na pozoru by měly být i těhotné ženy. „V prvním trimestru by měly co nejvíc omezit rizikové faktory, včetně zbytečných cest do zahraničí. Plod v tomto období ohrožuje už zvýšená tělesná teplota. Ve třetím trimestru jim zase hrozí předčasný porod,“ říká lékař. Ideální dobou na cestování se tak jeví druhý trimestr.
Pro všechny platí, že by si měli dávat pozor na to, co a kde v zahraničí konzumují. Obecně by si cestovatelé měli hlídat tepelně neupravené pokrmy jako je syrová zelenina, zmrzliny, majonézy, krémy a volská oka. Rizikové osoby by měly konzumovat výhradně tepelně upravenou stravu a pít pouze balenou vodu bez ledu. Návštěva centra cestovní medicíny před odjezdem může zabránit mnoha komplikacím – zdravotním, organizačním i finančním.
