Před 55 lety se upálil Evžen Plocek: Učinil tak kvůli okupaci, nebo nešťastné lásce?

Evžen Plocek, rodák z Jihlavy, se stal třetí živou pochodní v Československu. Plocek se narodil do dělnické katolické rodiny. Ve čtyřiadvaceti letech se oženil a narodil se mu syn. Vstoupil do KSČ a ve svém podniku, jihlavském Motorpalu, přibral funkci šéfa odborů. Netrvalo dlouho a povýšil. V roce 1960 přešel do obchodně-technické oddělení Motorpalu a brzy se stal manažerem podniku.

Všechno se však změnilo po invazi vojsk Varšavské smlouvy. Přesto, že se komunisté snažili sebevraždu Palacha a Zajíce ututlat, zprávy o jejich smrti se dostaly do Jihlavy. 

55 let od upálení Jana Zajíce: Praha 1 uctila památku „pochodně číslo 2“

Na Velký pátek 4. dubna 1969 se na náměstí Míru, dnes Masarykově náměstí, v Jihlavě konala pouť. Tehdy při cestě z práce se Plocek zastavil u rodičů a následně se usadil v dnes již neexistující kavárně Alfa a popíjel. Podle pozdější pitevní zprávy měl v krvi 3 promile. V drogerii se zastavil pro dvě lahve ředidla a vyrazil na přeplněné náměstí.

Polil se hořlavinou a zapálil se. Na pult střelnice odhodil dva letáky se slovy: »Pravda je revoluční« a »Jsem pro lidskou tvář, nesnesu necit«. Lidé pak jen mohli sledovat hořící postavu, která utíkala směrem k radnici. Utrpěl popáleniny druhého a třetího stupně na třech čtvrtinách povrchu těla. V nemocnici umíral do 9. dubna.

Před 55 lety zemřel Jan Palach: Spálené oči i rty, popáleniny měl tak hluboké, že místy necítil bolest

Na rozdíl od Palacha a Zajíce se ale o Plockově činu veřejnost tehdy nedozvěděla. O sebevraždě sice odvysílal ještě večer krátkou zprávu rozhlas, to však upozornilo úřady, které vzápětí vyhlásily informační embargo. Do celostátního tisku tak tehdy nepronikla o Plockovi ani řádka, kromě malé zprávy v černé kronice Rudého práva, která ale neuváděla ani iniciály. „V podvečer dne 4. dubna došlo na náměstí Míru v Jihlavě k pokusu o sebevraždu upálením. Čtyřicetiletý muž se polil zatím nezjištěnou hořlavinou. Motiv činu se vyšetřuje“, uvedl 8. dubna 1969 deník.

Rudé právo se nezmínilo ani o Plockově pohřbu, byť se ho 12. dubna v Jihlavě zúčastnilo zhruba pět tisíc lidí včetně komunistických funkcionářů a měl demonstrativní charakter. O pohřbu, který si vynutili zaměstnanci Motorpalu, kde Plocek před smrtí pracoval, informoval krátkými zprávami pouze regionální tisk. 

Pochodeň bez čísla: Před 55 lety se zapálil v Plzni Josef Hlavatý (†25), první po Palachovi

Ani pětapadesát let po činu není ovšem zcela jasné, proč se Plocek k sebeupálení rozhodl. Často je označován za „třetí pochodeň“, tedy za jednoho z následovníků Jana Palacha a Jana Zajíce, kteří se úpálili na prostest proti vpádu vojsk Varšavské smlouvy v roce 1968. 

Podle jihlavského historika Zdeňka Jaroše ale mohl být Plockův motiv úplně jiný. Plocek na jaře roku 1969 procházel manželkou krizí a údajně se velmi trápil kvůli neopětované lásce jedné ze svých kolegyň. Po městě se navíc tradovalo, že Plocek rád holdoval alkoholu. Vedení Jihlavy právě z těchto důvodů dlouho nechtělo Plockovi udělit čestné občanství. To bylo jihlavskému rodákovi nakonec uděleno až v roce 2017.