Před Vánoci a s měsíčním miminkem bez střechy nad hlavou: Lucii (26) zapálila dům elektrokoloběžka
Těšili se na první společné Vánoce ve třech. Místo klidného čekání na Ježíška a radosti z narození svého prvorozeného chlapečka Matyáška (1 měsíc), teď ale Lucie (26) s Michalem (29) ze Staroviček na Břeclavsku řeší, kde na Štědrý den složí hlavu. Jejich vlastní domeček jim totiž jen několik dní před Vánoci vyhořel.
V době požáru na začátku prosince byla zrovna Lucie s malým Matym v porodnici. Chlapeček přišel na svět předčasně poté, co s ním byla jeho maminka na rizikovém těhotenství. „Maty vykoukl o sedm týdnů dříve. Když už to vypadalo, že půjdeme konečně domů z porodnice, potkala nás noční můra,“ popisuje Lucie.
V domečku po rodičích, který vlastními silami téměř pět let rekonstruovali, vzplál požár. Podle šetření hasičů ho způsobila závada na elektrokoloběžce. „Přítel si donesl domů z dílny elektrokoloběžku, že ji opraví, protože zlobilo přidávání rychlosti. Šel si pak ještě do dílny pro nářadí, když došel, už hořelo od baterie,“ vypráví pro Blesk Lucie.
Plameny rodině zničily úplně všechno, včetně zbrusu nových spotřebičů i výbavičky pro čerstvě narozené miminko. Požár jako zázrakem přežila milovaná kočka. „Schovala se do koupelnové skříňky a našla se až po příjezdu hasičů a uhašení požáru,“ vysvětluje mladá maminka.
Zhroutila jsem se...
Když se Lucie o neštěstí dozvěděla, zhroutila se. „Malého jsem dala sestřičkám v porodnici a domluvila se s nimi, že se domů zajedu podívat. Přišli jsme o všechno. Bylo to malinké bydlení 2+kk, ale bylo útulné a nám stačilo. Z jara se mělo stavět patro a dole se to mělo pronajímat,“ vypráví dále. Teď je ovšem dům určen k demolici.
Mladý pár bydlí po příbuzných a známých a zatím neví, kde bude trávit první společné Vánoce s malým Matyáškem. „Malý mi dává dost zabrat, denně spím tak čtyři, maximálně pět hodin. Psychicky jsem na tom špatně, ale snažím se to zvládnout hlavně kvůli prckovi,“ přiznává Lucie, která se také zabývá chovatelstvím morčat, a byly to právě její kamarádky chovatelky a rodina, kdo jí v prvních dnech po neštěstí pomohl s věcmi pro miminko.
Čeká nás dlouhá cesta
Mladé rodině teď chybí peníze a pojištění domu skončilo v červenci. Lucie proto založila na dobročinné platformě Donio sbírku s prosbou o finanční pomoc. „Nikdy jsme nikoho o pomoc nežádali, vždy jsme se snažili vše zvládnout sami. Tohle ale sami nezvládneme. Čeká nás nový začátek a s ním opravdu hodně dlouhá cesta,“ přiznává Lucie.
Peníze dárců by s partnerem rádi použili na pronájem bytu, kde by mohli s miminkem být. „Jelikož jsme přišli opravdu o všechno, i veškeré spotřebiče, tak bych už jen kvůli prckovi ráda koupila pračku se sušičkou,“ dodává Lucie.
Navíc od té doby nemůžu najít pár drobností, ovšem je možné, že se někam zatoulaly. Kdyžtak jsem mu pak vezl peníze za práci, (250kč/h) a viděl jsem v jakém stavu se jejich obydlí nachází, bylo mi jich líto a nabídl jsem jim nějaký nábytek, postel a podlahu. Po velmi komplikovaném domlouvání odvozu věcí, se nakonec domluvil termín na mou jednu z mála volných nedělí, s tím, že mám čas pouze dopoledne. Paní Lucie zavolala ve 12
0, že by si pro věci dojela, protože mezi tím domlouváním toho odvozu jsem zjistil, co je její partner zač, a řekl jsem mu, co si o něm myslím, proto už odmítl se převozu věcí zúčastnit. Samozřejmě jsem jí řekl, ať přijede. Věci jsem ji naložil do auta, bohužel matrace postele by musela být na střeše, což paní Lucie odmítla s tím, že přijede ještě jednou. Ve 13:30 jsem se dotázal co se děje, proč ještě není Z5, když vesnice jsou od sebe 10 minut cesty. Prý se hádá s partnerem a že to bude ještě na dlouho. Matrací jsem dal před dům, a šel jsem se psem na kolo. A paní Lucii jsem o tom informoval a také jsem dodal , že se mi nelíbí její bezohledné chování. Vůbec nechcete vidět, jaké SMSky jsem od paní Lucie obdržel. Dnes jsem se dozvěděl, že celé dopoledne strávili i s partnerem ve výše zmíněném servisu. Je pravda naprosto všechno, co tady všichni ti "zlí lidé" píší. A z celé téhle epizody je mi celkem smutno.
Jediné co by mě zajímalo je, zda se paní Lucie a pan Michal ani trošku nestydí? Obávám se však, že nestydí.
Je mi líto všech hodných lidí, kteří jim chtěli pomoci, a chtěl bych jim tímto vzkázat, aby se tohle špatnou zkušeností s pomocí druhým, nenechali odradit a pomáhali dále. Jednou se objeví lidé, kteří to budou potřebovat, a budou si to i zasloužit
Prontorico