Milostný život vikingů: Předmanželský sex nebyl žádné tabu!
Autor:
rc -
26. 10. 2022
•
13:45
Sdílej:
Doba vikingů nepřestává ani po staletích přitahovat pozornost. Vynikající námořníci během zhruba 250 let opouštěli své domovy, aby našli bohatství v zahraničí. Za tu dobu zanechali svůj odkaz nejen ve Skandinávii, ale také ve velké Británii a v dalších zemí Evropy. Dnes si je lidé pamatují jako kruté válečníky, kteří na hlavách nosili helmy s rohy a věřili, že po smrti vstoupí do Valhally. Ovšem jací doopravdy byli? Nosili skutečně helmy s rohy a jaký vedli milostný život? To vše odkrývá speciální web projektu CNC Native.
1. Legendy vs. realita
Helma s rohy, ženy bojovnice a bůh Ódin. To vše můžeme vidět ve filmech, seriálech a přečíst si o tom v knihách. Éra nájezdníků ze severských zemí prostě nepřestává fascinovat. Ovšem jen málokdo si dokáže přebrat, co je pravda a co je pouze legenda. Lidé žijící na území dnešního Norska, Finska či Švédska byli převážně zemědělci. Vikingy označujeme nájezdníky, kteří prováděli dobyvačné nájezdy za bohatstvím od 8. do 11. století. Lidé se k nájezdníkům přidávali, aby se vymanili z bídy. Přidávali se k nim hlavně muži, kteří si následně z kořisti mohli koupit půdu, nebo si dokonce zaplatit nevěstu.
Zprávy o nájezdech Seveřanů pocházejí hlavně z islandských ság, které se datují k 13. století. Islandské ságy doplňují rovněž křesťanské kroniky, arabské písemnictví a archeologické nálezy. Co se týče přilby s rohy, není pravda, že by ji Vikingové skutečně nosili. Jedná se o uměleckou fikci z Wagnerovy opery Prsten Nibelungův.
Konec světa
Když se mluví o vikinzích, každému se rovněž vybaví severská mytologie. Ragnarök v severské mytologii znamená konec světa. Jedná se o poslední bitvu mezi dobrem a zlem. Málokdo ale ví, jak temný mýtus o konci světa vznikl. 300 let předtím, než vikingové zahájili své nájezdy, severské země zažívaly bouřlivé období. Mezi sebou svádělo boje až 36 království a rovněž v roce 536 došlo k výbuchu nejméně dvou sopek. Zemi zahalil prašný mrak a na několik let došlo ke změně podnebí. Jelikož převažovala chladná léta, byla špatná úroda a lidé trpěli hladem. Právě tato bezútěšná doba zřejmě inspirovala legendu o konci světa.
Velkým tématem, které přitahuje pozornost, jsou vikinské ženy, které jsou často zobrazovány jako bojovnice. O jedné takové bojovnici se dokonce píše i v irském textu z 10. století. Vypráví o Inghen Ruaidh neboli Rudé dívce, jež údajně velela vikinské flotile, která mířila do Irska. Mnoho let si archeologové mysleli, že se jedná o pouhou fikci, ale pak se v 19. století ve švédském nalezišti Birce našel hrob vikinského bojovníka z 10. století. Ukázalo se ale, že pozůstatky nepatří muži, nýbrž ženě, respektive lučištnici na koni. Stále však panuje skepse, zdali se do nájezdů zapojovaly ženy-bojovnice.
Ten, kdo zemře při boji s mečem, bude hodovat v Ódinově síni! Ódin byl hlavním bohem severských obyvatel, ovšem považovali si hodně i jeho syna Thora. Právě Thor byl bůh válečník, který chránil lid a bohy před sílami zla a chaosu. Archeologové v hrobech nacházejí miniatury Thorova kladiva Mjöllni.
2.Vikingové a chtíč
Ačkoliv by to řekl málokdo, předmanželský sex rozhodně nebyl žádné tabu! Ženy a muži mohli dokonce randit, ovšem jak lze očekávat, problém nastal, pokud žena přišla do jiného stavu. Ne, že by se jí její rodina zřekla, ale nemanželský potomek znamenal pro rodinu zátěž. Muž si ji totiž neměl povinnost vzít, nicméně na nemanželské dítě musel platit alimenty, jejichž výši stanovil klan. Zájem o muže žena projevila tím, že mu ušila košili a naopak muž ji natrhal květiny. Následně ji kyticí na veřejnosti plácl do obličeje!
Svatební den
O svatebním dni ženich a nevěsta v oddělených místnostech prošli dvěma koupelemi. Jedna koupel byla horká a druhá studená. Horká koupel byla proto, aby se co nejvíc zpotili a ledová voda z nich měla smýt hříchy dosavadního života. Svatební noc sledovali svědci, kteří následně mohli dosvědčit, že vše proběhlo dobře.
Blonďáci
Všichni vikingové neměli přirozeně blonďaté vlasy. Bělili si ji proto louhem a citronem. Angličanky si prý braly vikingy za muže, kvůli jejich přístupu k hygieně. Seveřanky prý upřednostňovaly staršího muže.
3.Nejkrvavější útoky
Křesťanským světem v roce 793 otřásl útok na klášter na Lindisfarne. Právě tento brutální útok odstartoval éru vikinského dobývání. Nejdříve se jejich nájezdy soustředily na snadné cíle u pobřeží. Nicméně později využili toho, že království v Anglii byla slabá a nejednotná a rozhodli se expandovat.
S početnou armádou se Dánové vylodili v Anglii a usadili se v oblasti, které se říká Danelaw. Obléhání Yorku se datuje do roku 866. V roce 911 uzavřel franský král Karel III. a vikinský náčelník Rollo dohodu, podle níž mohli vikingové osídlit pobřežní část fNormandie výměnou za to, že budou chránit Franskou říši před jinými útočníky. Jedním z potomků jeho rodu byl pozdější anglický král Vilém Dobyvatel.
4.Dračí lodě
Vikingové byli výjimeční mořeplavci, kteří na svých lodí dokázali urazit ohromné vzdálenosti. Stavba jedné lodě zabrala údajně až 56 tisíc hodin a 20 žen dokázalo vyrobit 120 m2 plachty za dva roky. Při stavbě flotily jim pomáhali otroci. Na své plavby vyplouvali hlavně v létě, kdy bylo moře nejklidnější.
Kromě loupeživých nájezdů byli vikingové i obratní obchodníci. Jejich obchodní síť sahala dokonce až do Bagdádu, zahrnovala Island, Švédsko i Severní Ameriku. Ačkoliv neměli po ruce kompas, pomocí hvězd, slunce a směru letu ptáků dokázali zdolat Atlantik a vylodili se na březích Newfoundlandu. Byli tak první Evropané, kteří dosáhli Ameriky. Jejich dobrodružné životy fascinujícím způsobem mapuje na webu projekt CNC Native.
9°C
Buďte první, kdo se k tématu vyjádří.