Po světové výstavě v Paříži v roce 1889, zachvátilo nadšení z technického pokroku i české země. U příležitosti stého výročí zemské výstavy bylo z parku Stromovka vyjmuto část území, dnes známé jako Výstaviště Holešovice, na kterém se měla Jubilejní zemská výstava konat. Pro návrh průmyslového paláce byl vybrán architekt Bedřich Münzberger. Asi málokdo tuší, že Münzberger původně navrhoval postavit zděnou budovu, až na nátlak svých mladších kolegů od tohoto nápadu upustil a ve stylu historismu navrhl palác s ocelovou konstrukcí, kde je vyzděný jen vstupní portál a čtyři opěrné pylony.
Projekt i provedení železné konstrukce je práce První českomoravské strojírny Kolben - Daněk v Praze, práci provedlo 150 montérů za 5 měsíců. Na celkové stavbě se pak podílelo 450 dělníků, kterým se podačilo Průmyslový palác postavit za neuvěřitelných deset měsíců a nezastavila je ani povodeň ani kruté mrazy, které tou dobou v Praze vládly.
Výzdoba podle Mikoláše Aleše
Palác byl fascinující jen svou jedinečnou konstrukcí, nezapomínalo se ale ani na výzdobu. Do postranních průčelí byla zasazena figurální okna představující Průmysl a Vědu, která byla provedena podle maleb Mikoláše Aleše. Ke kombinování obrazců se spotřebovalo na milion barevných skleněných tabulek zalévaných do olova. Na kopuli paláce byla umístěna velká replika královské koruny s křížem, která měla podobu svatováclavské koruny. V nikách pak byly sochy dvou panovníků – Leopolda II. a Františka Josefa I. „Jak koruna, tak obě sochy byly za první republiky odstraněny, protože připomínaly atributy zaniklého císařství“ vysvětluje Zdeněk Lukeš, historik architektury.
Změna názvu
Po komunistickém převratu v roce 1948 změnil Průmyslový palác nejen funkci ale i název. „Mezi lety 1952–1954 byl zrekonstruován a zateplen podle projektu Pavla Smetany. Vznikla také jakési představba vstupní síně v duchu socialistického realismu, na jejíž výzdobě se podílel český malíř, grafik a ilustrátor Karel Svolinský. Komunisté pak Průmyslový palác přejmenovali na Sjezdový palác a na jeho ocelové věži se objevila rudá hvězda a název PKOJF, což byla zkratka tehdejšího názvu výstaviště Parku kultury a oddechu Julia Fučíka,“ vysvětluje Lukeš. Komunistická éra skončila na Výstavišti přesunem sjezdů do Paláce kultury.
Vichřice i ničivý požár
Průmyslový palác musel odolávat i živlův. V říjnu 2017 se přes Česko přehnala vichřice Herwart. V Praze zaútočila i na střechu paláce, kterou strhla. Palác byl ihned evakuován a nedošlo k žádným vážným zraněním, probáhající festival Designblok byl ale zrušen.
Největší tragédií však pro Průmyslový palác byl požár v roce 2008, kdy kompletně shořelo celé západní křídlo.Oheň podle policie vznikl v jednom z výstavních stánků, který byl součástí veletrhu zubařské techniky Pragodent. Ve stánku měly být hořlavé spreje určené k čištění zařízení zubařské ordinace, které v ohni explodovaly. Krátce po požáru tehdejší vlastník areálu Incheba plánovala palác opravit do dvou let, nakonec se tak ale stalo až po neuvěřitelných 13 letech, práce začaly v únoru letošního roku a podle magistrátu by měly být kompletně hotové za 3 roky.
Dobrý den, moc hezký článek. Jen autorovi bych doporučil
