Pamětnici Frederike Hoffmann (87) odsoudili bolševici k vězení, pak ji nosili na minci v peněženkách!
Na rubu československé jednokorunové mince byla pamětnice Frederike Hoffmann (87), za svobodna Bedřiška Synková, vyobrazena v letech 1957-1992. Málokdo z Čechoslováků tehdy však věděl, že dívka v pokleku sázející do země lípu, bude brána tehdejším režimem jako politická vězenkyně a za údajnou velezradu stráví několik let ve vězení.
Pamětnice Frederike Hoffmann, rozená Bedřiška Synková, se narodila matce Janě a otci Bedřichovi 7. března 1935. V rozhovoru pro Český rozhlas Plus ve spolupráci s Pamětí národa žena přiznala, že jméno Bedřiška jí dělalo už od mládí problémy a po emigraci v dospělosti si jej nechala změnit na Frederiku.
Rodina bydlela na pražské Pankráci, kde prožívala Frederike poměrně spokojené dětství a dospívání. Milovala jazz, koně a skautství. Navštěvovala oddíl Ostříž, kde jí ostatní jako jedné z nejmladších přezdívali Bejba nebo Bejbina. Karta se ale později obrátila, protože právě Frederike se stala jednou z těch, která mladší skauty vedla.
Státní bezpečnost si přišla i pro ni
V únoru 1948 byli skauti (neboli Junáci) začleněni do Svazu československé mládeže a o dva roky později byli zakázáni. Svého milovaného koníčku se ale mnoho skautů odmítalo vzdát. Jedni vedli aktivní odboj, jiní se tajně scházeli a doufali, že komunistický režim brzy padne. Mezi nimi byla i Frederike. Ta své svěřenkyně vedla tajně až do roku 1953, než dovršila 18 let a stala se plnoletou a byla zodpovědná za své činy.
Studovala střední průmyslovou školu s elektrotechnickým zaměřením a její život plynul dál, než ji v srpnu 1954 na dveře domu zaklepala Státní bezpečnost. Po několik hodin dlouhém výslechu před dívkou na stole přistálo obvinění z podílu na skautském protikomunistickém spiknutí. O rok později byla ve vykonstruovaném politickém procesu spolu s dalšími 17 skauty obžalována. Podle tehdejšího prokurátora měla skupina kolem Frederike rozbíjet nástěnky KSČ ve Všenorech, vypouštěn pneumatiky jakémusi autobusu, zpřetrhat telefonní vedení nebo dokonce shromažďovat zbraně. To bylo podle dívky zcela absurdní, vlastnila prý údajně jeden nefunkční dámský revolver, který dostala od kamaráda, divadelní kopí jako atrapu.
S mincí se platilo nejdéle v historii
Od soudu odešla Frederike s deseti lety vězení za údajnou velezradu proti státu. Když se později odvolala, byl jí trest zmírněn o dva roky. Zatímco dcera byla za mřížemi, matka Jana Synková se trápila a psala uvězněné Frederice dlouhé dopisy. Jana Synková pracovala jako sekretářka v jedné z pražských uměleckých škol, kde se seznámila se sochařkou a výtvarnicí Marií Uchytilovou. Když jí příběh dcery Jana vyprávěla, Marie dostala ďábelský plán. Tajně se přihlásila do soutěže o návrh reliéfu nové koruny a vyhrála. Od roku 1957 se tak v Československu začaly razit nové jednokorunové mince, na kterých byla Frederike podle fotografie od maminky vyobrazena jako dívka s lipovými ratolestmi.
Frederike se na svobodu dostala v roce 1959. Po propuštění z kriminálu se s umělkyní osobně setkala. „Chtěla, aby měl podobu nespravedlivě odsouzené dívky každý bolševik v peněžence,“ popsala Frederike. Platidlo se užívalo až do roku 1992 a stalo se nejdéle platící mincí v československých dějinách. Po okupaci v srpnu 1968 se Frederike vdala a emigrovala s mužem do Švýcarska.
Tak asi zase nějaké kecy.