22°C
Největší český podnikatel Tomáš Baťa: Komunisté ho nesnášeli, potřetí smrti neunikl
Král obuvi, český Henry Ford, jeden z největších podnikatelů své doby i celé naší historie. Zlínský rodák Tomáš Baťa (†56) měl mnoho lichotivých přívlastků a není se čemu divit. S obrovským nasazením od píky vybudoval celosvětové obuvnické impérium, přičemž zavedl metody řízení výroby a systémy motivace pracovníků, které se ekonomové a manageři učí dodnes. Pracovní zápal se mu však nakonec stal i osudným...
Tomáš Baťa byl ve spojení s řemeslem už od raného dětství, jeho otec Antonín totiž provozoval ševcovskou dílnu a zasvětil ho do tajů obuvnictví. Spolu se sourozenci Antonínem a Annou si později založili obuvnickou živnost, začátky však neměly nijak lehké a po roce podnikání skončili v obrovské ztrátě. Baťovi byli na dně, jejich majetek byl zastaven na splátky a hrozily jim žaloby ze strany věřitelů. Pak však přišel zázračný obrat.
Po odchodu staršího Antonína na vojnu se vedení podniku ujal Tomáš, který začal výrobní proces transformovat tak, aby byl co nejefektivnější. Ve své dílně si prošel všemi pozicemi a pracoval ve dne v noci, aby vše vychytal. Díky tomu se do roka dluhů zbavil a firma začala vydělávat.
Baťa zvládal nejen vylepšovat výrobu, ale i reagovat na světové dění. V době krize například vymyslel tzv. baťovky, tedy boty z kombinace textilu a kůže, jejichž výroba byla méně nákladná a výsledná cena pro zákazníky tak mnohem příznivější. Po válce svým zaměstnancům musel skoro o polovinu snížit mzdy, zároveň ale snížil i ceny potravin ve firemních obchodech a o polovinu zlevnil veškerou produkci. I přes finanční krizi se mu tak podařilo vyprodat sklady a rozvíjet svůj podnik dál. Jeho zaměstnanci zase díky tomu nepřišli o práci.
Jeho postupy byly na tehdejší dobu revoluční a Baťovi se podařilo z malé dílny vytvořit rozsáhlý komplex výroby, obchodu, dopravy, služeb a financí. Není tak divu, že později stanul v čele Zlína a jako starosta se zasadil i o rozvoj města. Pro příklad prosadil koncepci zahradního města s originální funkcionalistickou architekturou, zlepšil dopravní obslužnost a vybudoval tu první nemocnici.
V době největšího rozkvětu zaměstnával přes 30 tisíc lidí a své pobočky měl na čtyřech kontinentech. Další rozšíření své podnikatelské činnosti už však Tomáš Baťa nestihl, 12. července 1932 zemřel při letecké nehodě, kdy se snažil i za nepříznivého počasí odletět do své továrny ve švýcarském Möhlinu. Podnikatel odmítl svůj let odložit, aby se mohl zúčastnit slavnostního otevření továrny, a to ho stálo život. Smrti přitom předtím dvakrát unikl, když přežil vážnou autonehodu i zánět žil, který si uhnal taháním těžké nůše v počátcích podnikání. Potřetí však už štěstí neměl.
I přes předčasný skon Tomáše Baťu dodnes mnozí považují za našeho nejvýznamnějšího podnikatele. A jeho úspěch ležel v žaludku nejen konkurenci, ale i komunistům, kteří mu nemohli přijít na jméno, obviňovali ho z fašismu a po převratu se ho pokusili z historie vymazat. Zlín přejmenovali na Gottwaldov a znárodněný podnik dostal nový název Svit, protože Baťovo jméno podle nich představovalo „rafinovanou formu kapitalistického vykořisťování“.
Témata:
Související
