21°C
Šokující dokument ukazuje stinné stránky Matky Terezy: Vyžívala se v chudobě a bolesti?!
Matka Tereza, rodným jménem Agnes Gonxha Bojaxhiu, se v raném věku stala jeptiškou, která postupem času získala neuvěřitelný vliv. Spřátelila se s prezidenty, založila řád Misionářky lásky a vybudovala po celém světě řadu sirotčinců. V roce 1979 byla za svou činnost oceněna Nobelovou cenu za mír. Nový dokumentární seriál, který je založen na výpovědích jejích nejbližších přátel a jejích kritiků, ukazuje i její stinnou stránku! Jedna z jejích spolupracovnic uvedla, že ji více přitahovala chudoba a bolest, než aby se lidem snažila pomoci.
Matka Tereza se narodila ve Skopji ležící v Severní Makedonii v roce 1910 jako Agnes Gonxha Bojashiuová. Doma jí ale říkali Gonxha, což znamená poupátko. Její otec byl úspěšný obchodník a farmaceut, který byl živitelem rodiny. Zemřel ale, když bylo Agnes pouhých osm let. Rodina se ocitla bez peněz a žila v chudobě. Agnes chodila proto často do kostela, kde hledala útěchu. Ve dvanácti letech se stala řeholnicí.
Zásadní zvrat v jejím životě nastal po první světové válce, kdy odešla do Irska a v roce 1928 vstoupila do kongregace Loretánských sester, která byla aktivní v Indii, kam odjela. Tam přijala jméno Tereza a začala vyučovat zeměpis v misionářské škole pro dívky. Později jí bylo svěřeno vedení Vyšší misijní školy v Kalkatě. Rozhodla se ale jít vlastní cestou, a tak v roce 1946 opustila loretánský klášter a začala pomáhat nejchudším a umírajícím. To vedlo k založení řádu Misionářek lásky.
Se svými spolupracovnicemi dokázala zakládat sirotčince, nemocnice a útulky pro umírající po celém světě. Jako jeptiška měla i politický vliv. V roce 1982 požadovala příměří v Bejrútu, aby zachránila sirotky, a k překvapení světa k příměří došlo. O tři roky později trvala na propuštění vězňů z newyorské nemocnice, kteří umírali na AIDS, a k propouštění došlo. Za svou činnost byla oceněna. V roce 1979 získala Nobelovu cenu míru. Právě ve své řeči vyjádřila svůj nesouhlas vůči potratům. „Mnoho lidí se velmi, velmi zajímá o děti v Indii, o děti v Africe, kde jich mnoho umírá,“ uvedla. „Ale miliony umírají záměrně z vůle své matky. A to je dnes největší ničitel míru. Protože pokud matka dokáže zabít své vlastní dítě, co brání mně zabít vás a vám zabít mě?“ řekla ve své řeči.
V den její smrti v roce 1997 byl v Indii vyhlášen státní smutek a v roce 2003 byla Matka Tereza prohlášena za blahoslavenou. Ovšem nový dokumentární seriál, který dostal název „Sky Mother Teresa: For The Love of God“ (Nebeská Matka Tereza: Pro lásku k Bohu), vnáší nové světlo na činnost a osobnost nejslavnější humanitární pracovnice. Britský lékař Jack Preger s ní spolupracoval a byl zděšen podmínkami, v nichž jeptišky pracovaly v nemocnicích. „Jeptišky neposkytovaly náležitou péči. Nesterilizované jehly používaly znovu a znovu. Jedné ženě s popáleninami byly odmítnuty léky proti bolesti – nějaké jsem jí propašoval. Měli peníze na provoz slušné nemocnice pro chudé lidi, ale nikdy to neudělali. Řekli: budeme se modlit za zmírnění bolesti bez poskytnutí léčby,“ popsal podle Daily Mail otřesné podmínky nemocnice.
V dokumentu navíc zaznívá, že bolest byla součástí Matky Terezy. Jeptišky se musely bičovat a nosily drátěné řetězy s hroty, aby si uvědomily bolest Ježíše na kříži. Jeptiška Mary Johnsonová s Matkou Terezou pracovala dvacet let a řekla, že podle Matky Terezy Ježíš položil za celý svět svůj život na kříži a podle Matky Terezy je „utrpení největší hodnotou.“ Mary dodává, že: „Myšlenka byla taková, že utrpení vykoupilo svět. Myslela si, že být chudý je dobré, protože Ježíš byl chudý. Je to schizofrenní.“
Zakázáno by mělo být nucení k potratu, ale žena by si měla sama rozhodnout co nejdříve, jestli dítě chce nebo ne... protože mít v sobě nechtěné dítě, to pro to dítě také není dobré, natož nějaká životospráva atd. když ten plod ve svém těle nechce a také je hodně dětí týraných, dětské domovy a klokánky by mohly vyprávět. Žena by měla mít právo se rozhodnout s tím, že by v nemocnicích mohlo být nějaké centrum pro podporu matek, tak aby jí bylo pomoženo, pokud dítě chce ale nemá vhodné podmínky a třeba muž to dítě nechce. Mateřství by mělo být podporováno, ale svobodné rozhodnutí ženy o svém těle by měla nést ona, zvláště řeči církve a některých mužů, kteří by si to, co nechtějí ve svém těle, nenechali ale cizí ženu by nutili.