Podcast: Prášky v čokoládě a limonády v lékárně. Farmaceuti vynalezli mlsání
Morfium, aspirin, antibiotika... Lékárníkům vděčíme ze léky, které dodnes zachraňují životy a pomáhají v těžkých chvílích. Podnikaví vynálezci měli však zásadní podíl i na současné podobě potravinářství nebo kosmetiky. Podle lékárníka Stanislava Havlíčka 7 z 10 celosvětových limonád vynalezli lékárníci a popíjely se u limonádových fontán v amerických lékárnách. Proč léky balili čokoládou, prozradil v Blesk Podcast.
Denně přicházíme s jejich vynálezy do kontaktu, ale nejspíš si to ani neuvědomujeme. Rtěnky, řasenky, opalovací krémy, injekční stříkačky, kypřící prášky nebo zubní pasty - některé z jmenovaných výrobků vymysleli lékárníci pro ženy svých životů, jindy zase spojili užitečné s výnosným a zbytkový materiál dokázali umně využít. Těmito nepříliš známými cestami farmacie se vydal v knize Lékárníci mění svět člen České lékárnické komory Stanislav Havlíček.
„Již na vysoké škole jsem zůstával překvapený, co lékárníci vymysleli. Tehdy jsem věděl o Coca-Cole a o všech těchto limonádách. Mimochodem sedm z deseti těchto nápojů vymysleli lékárníci. A k tomu kořenové pivo, což není pivo ale zázvorová limonáda. Tehdy jsem si uvědomil, že jejich přesah je obrovský,“ popsal začátek svého zájmu. K sepsání knihy se dostal až po letech a v Blesk Podcast odhalil, proč je americká lékárna matkou limonád.
Sejdeme se v lékárně
Vůbec první sodovou vodu vyráběl lékárník Henri Albert Gosse s hodinářem a zlatníkem Jacobem Schweppem. Sodovka z roku 1790 sloužila zejména pro léčbu močového měchýře. „Firma Schwepps je založená na jejich nápadu stáčet sodovku,“ odhaluje Havlíček vznik jedné z nejstarších nápojářských společností. Sodovka se pak uplatňovala pro polykání léků a sirupů, které lidem nechutnaly.
„Pak už byl jen krůček k tomu, aby do sodovky vmíchaly sirupy. První byly zázvorové limonády, poté kořenové pivo, Coca-Cola, Pepsi Cola, Dr Pepper, zkrátka všechny limonády, co dnes znáte. Tehdy to ale nebylo tak, že byste si nosili domů PET lahve s limonádou a péče o skleněné lahve byla tehdy náročná, takže existovaly limonádové fontány,“ popisuje vznik amerického fenoménu od 90. let 19. století.
Tehdy v lékárnách bylo několik druhů limonád a lidé se v místnostech scházeli podobně jako v kavárnách. Nemáme si ale představovat fontány, ale spíše výčepní zařízení podobná těm, co známe z fast foodu s bezedným kelímkem. „Sklenice limonády stála pět centů a bylo to také místo setkávání se. U Coca-Coly s obsahem kofeinu a kokainu vznikala rychle závislost a limonáda se rozšířila. Kokainu se zbavila až v roce 1914,“ uvedl lékárník.
Prášek v čokoládě
Pomáhat polykat nedobré prášky ale kromě limonády pomáhaly i vábnější dobroty. Když se lékárníci naučili z kakaových bobů oddělovat kakaový prach a máslo, tak druhá jmenovaná substance se využila třeba jako základ pro výrobu rektálních čípků, aby hezky voněly. Pro snazší cestu nedobrých prášků do úst a žaludku využil v roce 1857 švýcarský lékárník Jean Neuhaus žijící v Bruselu čokoládu. „Ti lidé nebyli hloupí, takže prvně snědli tu čokoládu a dostali se k léku, který jim nechutnal. Takže ten koncept jejich ochucení se neujal,“ říká Havlíček. Pro rodinu Neuhause to však neznamenal konec. Lék nahradil mandlí a začal vyrábět zdobené čokoládové bonbóny. Manželka jeho vnuka později přišla s nápadem balit je do papírové krabice - a světe mlsej - vznikla bonboniéra.
Proč byl pro farmacii zásadní polský objev zpracování ropy, kdo skutečně vymyslel žárovku, a proč byly první sirky z moči, prozradil Stanislav Havlíček v Blesk Podcast:
Buďte první, kdo se k tématu vyjádří.