9°C
Autorka Vražedných stínů policistka Petra Bačovská: Prozradila tajemství Ondřeje Vetchého
Jsou profesionální spisovatelé, kteří se nikdy nedočkají zfilmování svého románu. Pak je tady Petra Bačovská, policistka, pro níž je psaní koníček. V neděli televize uvedla první část filmu Vražedné stíny, natočeného dle její knihy.
Dvoudílný film je natočený podle vaší prvotiny Počmárané nebe aneb vražedné stíny, kterou jste vydala roku 2015. O čem je?
„Jedná se o kriminálně laděný příběh, který je zasazený do světa nekompromisních intrik a právnických kliček. A i když není konkrétně určeno místo, kde se děj odehrává, každý záhy pochopí, že se může jednat o kteroukoliv lokalitu nám blízkého světa. Hlavním hrdinou je bývalý policista Alan Krainer, který pracuje pro velkou právnickou korporaci jako vedoucí bezpečnostního oddělení. Vše začíná jednoho večera, kdy mu zavolá syn jeho šéfa, že autem srazil dívku a v panice z místa nehody ujel. Otázkou zůstává, zda to byla nešťastná náhoda, nebo úkladně narafičená past, která má sloužit jako nástroj k vydírání.“
Jak byste popsala hlavního hrdinu?
„Alan Krainer byl křivě obviněn z vraždy kolegy. Přestože byl zproštěn viny, jeho kariéra u policie skončila, ale vrah nebyl dopaden. S tímto verdiktem se nikdy nesmířil a svou nevyřešenou minulost s sebou vláčí každý den, takže když se objeví náznak toho, že vydírání jeho šéfa souvisí s jeho vlastní minulostí, staré rány se připomenou a on touží po pomstě.“
Inspiroval vás k jeho jménu či charakteru někdo ze skutečného života?
„Je to fikce, nezakládá se na pravdě.“
Vzpomenete si na moment, jak jste se dozvěděla, že Jiří Svoboda chce zfilmovat vaši knihu?
„Na ten okamžik nikdy nezapomenu. Bylo to 4. 1. 2019, když jsem obdržela stručný e-mail s informací o zájmu pana Jiřího Svobody napsat scénář na motivy mé knihy Počmárané nebe, která se mu velmi líbila. Tehdy mě napadlo, že je to dobrý vtip, a tak jsem odepsala, že proti tomu nic nenamítám. Teprve až když přišel druhý e-mail, došlo mi, že pan Svoboda to myslí vážně a skutečně chce napsat scénář a natočit fi lm podle mé knížky. Byl to krásný pocit.“
Alana Krainera hraje Ondřej Vetchý. Představovala jste si tak svého hrdinu?
„Rozdíl mezi knihou a filmem je hlavně ve věku hlavního hrdiny. Můj Alan Krainer má třicet pět let a pan režisér Svoboda tuto hranici značně posunul. Když jsme o tom mluvili, tak mi argumentoval slovy, že by mu nikdo z mladých herců tuto roli nezahrál. Toto nedovedu posoudit a akceptuji jeho rozhodnutí.“
Jak hodnotíte jeho výkon?
„Ondřej Vetchý je můj oblíbený herec a jeho výkon ve filmu se mi velmi líbil.“
Konzultoval s vámi režisér, kdo by se hodil na jakou roli?
„Pan režisér od samého počátku trval na tom, že provede nejen dějové úpravy, kvůli natáčení, rozpočtu a realizovatelnosti, ale hlavně děj příběhu ukotví do České republiky. Vzhledem k tomu, že jsem konkrétní místo nespecifikovala, vznikl tak jistý posun v příběhu, který byl ryze autorským počinem pana Jiřího Svobody. Přesto jsem režisérem byla oslovena, abych si scénář přečetla a případně mu sdělila své návrhy.“
Co zůstalo ve filmu stejné jako ve vaší knize?
„Měla jsem radost z toho, že režisér zachoval několikavrstvenou dějovou linii, kterou má film společnou s knihou. Zápletka se tak stává nejasnou a divák v mnoha ohledech netuší, jaké nastane rozuzlení.“
Účastnila jste se natáčení?
„Jiří Svoboda mě na natáčení pozval. Bylo zajímavé sledovat tento tak odlišný svět od toho mého normálního. A občas to bylo i úsměvné.“
Co vás pobavilo?
„Dozvěděla jsem se, jak Ondřej Vetchý nemá rád
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM+
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa bez reklam na 9 webech.
Už mám předplatné.
Přihlásit se
Témata:
Související
