
Buriana komunistům udala Lída Baarová: Legendární herec skončil v dolech a později pásl krávy

Jen těžko byste hledali známějšího českého herce, než jakým je Vlasta Burian. I šedesát let od jeho smrti patří stále mezi legendy stříbrného plátna. Populární a na dobové poměry velmi movitý herec byl ale trnem v oku komunistům. Po válce ho zatkli za kolaboraci, soud ho právem osvobodil, ale Burian skončil ve vězení znovu a tentokrát byl odsouzen. Nesměl hrát, propadl mu majetek a aby se uživil musel pracovat jako pasák krav. Když se nakonec do divadla vrátil, lidé mu už při vstupu na jeviště aplaudovali.
Buriana k divadlu přivedl jeho otec, v rodném Liberci hrál ochotnické divadlo a později v Praze Vlastu vodil na operu do Národního divadla. Mladého Buriana sice prkna, která znamenají svět, vždy zajímala, víc ale tíhnul ke sportu. Věnoval se cyklistice, tenisu a hrál fotbal za Spartu. Na večírcích ale i po sportovních aktivitách bavil své kamarády a časem se jeho nadání přerodilo ve veřejné vystupování.
Burian mezi lety 1923 a 1956 natočil čtyři němé a 36 zvukových filmů. Před 2. světovou válkou patřil k nejoblíbenějším hercům. Jenže po válce se to zlomilo - Buriana zatkli za kolaboraci a posadili ho do vazby mezi esesáky a kriminálníky. Soud ho později osvobodil, někteří politici ale pro něj žádali exemplární trest, a tak putoval znovu do vazby. Tentokrát už ho odsoudili - mimo jiné i díky výpovědi Lídy Baarové, která bylá údajně vynucena pod pohrůžkou trestu smrti.
Vlasta Burian skončil na několik měsíců za mřížemi, byl mu zabaven veškerý majetek a navíc měl zaplatit tučnou pokutu. A trest nejhorší - zakázali mu na pět let hrát! Nejprve navíc skončil na nucených pracech v uhelných dolech. Dřina a šílené podmínky mu podlomily zdraví. Postavit se zpátky na nohy zvládl v horské chatě na Hříběcí v Krkonoších, kde pracoval jako poslíček ale i pasák krav. Po večer pak začal bavit rekreanty a časem mu zase dovolili vrátit se na jeviště.
Nejdřív se ale musel veřejně omluvit v tisku. A o jeho rehabilitaci měli rozhodnout kladenští dělníci. I ty nakonec nervózní Burian přivedl k slzám smíchu. Majetek ale legendárnímu herci nevrátili, a tak se musel pořádně ohánět, aby měl vůbec na živobytí. Vystupoval i nemocný, což se mu stalo osudným. Při posledním představení měl zápal plic a posledního ledna 1962 zemřel na plicní embolii.
Ani bych neřekl, že to stálo za to co jste uvedl. A že nikomu nic nedali zadarmo, zase omyl. Veškeré školství bylo bezplatné, novomanželé dostávali bezúročné půjčky, které nemusely vracet, děti chodili do zájmový kroužku, za které se neplatilo nebo jen něco málo, zdravotnictví i léky byly zdarma, platila se koruna za recept, ne jako dnes stovky a tisíce a tak bych mohl pokračovat. Z vašich blábolů je patrno, že to jste vy, kdo píše o něčem o čem vůbec nic neví.