Stařenka Mária každý Štědrý den pláče: Osm let ji v domově důchodců nenavštívilo ani jedno z jejích dětí
Paní Mária ze domova důchodců ve slovenského Spišského Štiavniku už osm let marně čeká na návštěvu svých dětí. Každý Štědrý den kvůli tomu pláče. A aby toho nebylo málo, před lety ji prý její vlastní dcera vyhnala z bytu, byť se o sebe čiperná žena dokázala postarat. Vánoce tak tráví v zařízení pro seniory.
Osamělé stařence se o vánoční atmosféru starají alespoň její hodně ošetřovatelky, které jí nahradily rodinu. Děti za ní vůbec nechodí, není to jen otázka Vánoc. Seniorka nemá zlomené jen srdce, ale i tělo. Babičku trápí po tolika letech v samoty i její zdraví.
„Mám tři syny a jednu dceru,“ uvedla Mária v reportáži pro tvnoviny.sk. Přitom se jí v očích leskly slzy. „Už osm let jsem je neviděla,“ posteskla si. V domově důchodců je už od jeho založení. „Děti mě vyhnaly,“ plakala.
Život se s ní nemazlil ani v mládí. Už když jí bylo devět let, rodinu opustil její táta. A protože maminka neměla peníze na její vzdělání, má paní Mária jen základní školu. Vánoce jsou pro ni nejkrásnější svátky a stále čeká, jestli se přeci jen nějaké z jejich dětí neukáže. „Odpustila jsem jim a nikdy na ně nezapomněla,“ dodala se slzami v očích.
Tak o tom muzu napsat Knihu. Matcinu peci jsem nastesti prezila,maticku pak nikdy nenavstevovala. Preji hezke vanoce .
Těžko soudit, mladí dnes nemají čas na nic a empatie se zcela vytratila z lidských duší ! Navíc téměř všichni juniory vychovali jako sobce, doma mají, na co si vzpomenou, ve škole se jim nesmí zkřivit ani vlásek. Potřebovali pár facek, aby se probrali.
Tak tady všichni ti, kteří tvrdí, že si za to mohou staří lidé sami, protože oni se špatně chovali ke svým dětem. V přímé rodině jsem měl toto: paní, tento rok zemřela na koronavirus. Ale byla to naprosto fit paní, do cca 75 let pracovala, měla dceru. Té vychovala 3 děti, pracovala na noční v pelárně a ráno nastoupila na další pracovní poměr k dceři. Když zeť cca 5 let nedělal, živila je atd. atd. Venčila psa, hlídala pravnoučata, sama jedla jen to, co bylo ve slevě, aby mohla kupovat jim. Potom jí nakazili koronavirem - když jí po několikaměsíční léčbě vrátili domů, potřebovala pomoc stará paní. Během týdne mazala do domova důchodců, ani jednou ji nebyli navštívit, už nebyla k ničemu. Utrápila se. Dokud mohla, byla dobrá, když nemohla, co s ní? I takovéhle příběhy jsou.