Pátek 28. ledna 2022
Svátek slaví Otýlie, zítra Zdislava
Zataženo, déšť se sněhem 4°C

Podcast: Krvelačné šelmy z Broumovska? Lidé si na vlky za 15 let zvyknou, řekl dokumentarista Páv

Autor: jim - 
11. března 2021
05:00

Již čtyři roky hledají mnozí obyvatelé Broumovska způsob, jak by mohli žít a chovat svá zvířata v blízkosti divokých vlků. Podle oceňovaného dokumentaristy Martina Páva se snaží příznivci i odpůrci šelem najít kompromis, ale zatím zcela marně. Dva roky trávil filmař mezi místními a natáčel, jak se diskuze a vztahy mezi obyvateli vyvíjí. Jak se s vlky naučit žít, a proč si vzít příklad z Itálie, kde se vyskytuje až dva tisíce divokých vlků, prozradil v Blesk Podcast.

Zpráv o útocích divokých vlků na zvířata za poslední roky neubývá, spíše naopak. Vlk obecný je na našem území chráněný azZa svůj cíl si mnohdy vybírá i zvířata farmářů, kteří zoufale hledají způsoby, jak je proti šelmám chránit. Podle Martina Páva za dva roky natáčení zemřelo na Broumovsku asi 200 zvířat kvůli vlkům. Mezi místními obyteli proto narůstá napětí a někteří by chtěli počet vlků regulovat, jiní naopak trvají na jejich ochraně. Přesto se obě strany snaží najít kompromis, o čemž mimo jiné vypovídá i dokument Vlci na hranicích.

„Co jsem se naučil během dvou let na Bromouvsku, tak ať máme nebo nemáme vlka rádi a je jeden nebo několik desítek, tak rozhodně přináší změnu pro obě strany. Vyrovnat se se změnami trvá a nemůžeme po lidech chtít, aby našli kompromis v době, kdy vlci jsou tady čtyři roky. Farmáři na Broumovsku byli zvyklí, že tam nebyl žádný rovnocenný predátor, ale teď je tam najednou vlk, který má i jistou symboliku a je to velmi inteligentní zvíře. Lidem pak trvá dlouho, než se s tím vypořádají. Je tam snaha najít kompromis, ale nemůžeme očekávat, že to bude za pár let,“ líčil, jak se protistrany snaží najít cestu k sobě.

Martin Páv v roce 2018 uvedl dokumentární film Kibera: Příběh slumu, za který dostal na Mezinárodním festivalu dokumentárních filmů Jihlava Cenu diváků. O dva roky později byl promítaný jeho druhý dokument Vlci na hranicích, za nějž získal zvláštní uznání poroty na stejném festivalu a byl nominovaný na Cenu Silver Eye od Institutu dokumentárního filmu.

Pomalý systém odškodného

Situaci farmářům navíc komplikuje pomalý úřednický systém vypořádávání kompenzací za zabitá zvířata: „Stát stojí primárně na straně vlka. Nějakým způsobem reagoval a reaguje pomalu. Na začátku mohli farmáři dostat odškodné, ale bylo to zatížené strašnou byrokracií. Dostali pár tisíc za zabitou ovci, ale nerozlišovali, jaký druh ovce to byl. Dostali stejnou částku. Některé ovce přitom mají mnohem větší cenu, kupříkladu ty, které rodí několik jehňat ročně. Stát to později začal rozlišovat, nicméně je to stále zatížené byrokracií a trvá opravdu dlouho, než chovatel dostane odškodné vyplaceno,“ vysvětlil dokumentarista.

 Napětí mezi lidmi z Broumovska podle Páva i během koronavirové pandemie narůstá, přesto si myslí, že existuje způsob, jak s vlky lze „vycházet“. Návrat vlků nebo medvědů řeší i další státy ve střední Evropě. Podle Páva to dobře vyřešili třeba v Itálii: „Na počátku byla asi stovka vlků, po prosazení zákonů na ochranu vlků se jejich populace rozšířila až na dva tisíce vlků. Trvá to deset, patnáct let, než se s tím lidé smíří. Nepřijmou ho ale stoprocentně, vzniknou regulační zákony, které efektivně hradí farmářům to, co vlk způsobí a zároveň ho regulují. To ale neznamená, že dojde k vyhubení vlka jako v minulosti,“ popsal, co by mohlo Česko udělat lépe, aby příznivci i odpůrci vlků byli spokojení.

Proč oba tábory spojuje téma sucha a jaké bylo natáčení dokumentu v keňském slumu Kibera, prozradil Martin Páv v Blesk Podcast: 

Zobrazit celou diskusi
Další videa