Partyzán a hrdina ze západní fronty skončil po válce v lágru: Ozáření z uranového dolu ho zabilo
Karel Brhel (†85) za druhé světové války zažil totální nasazení, život partyzána v Itálii i boje ve francouzském Dunkerku. To nejhorší ho ale čekalo až po válce. Komunisté ho jako hrdinu západní fronty uvěznili a poslali pracovat do uranových dolů v Jáchymově. Válečný hrdina z lágru vyšel s podlomeným zdravím a ozářený radiací.
Hrdiny bojů na západní frontě po druhé světové válce žádné štěstí nečekalo. Pro komunisty byli tito vojáci nepohodlní, a tak se váleční veteráni místo uznání dočkali tvrdého vězení. Jedním z těchto nespravedlivě uvězněných byl i Karel Brhel. Jeho příběh zpracovala organizace Post Bellum v rámci projektu sbírky Paměť národa.
Otec Karla Brhela byl sám voják, a tak nebylo překvapením, když u armády skončil i sám Karel. Ještě předtím ovšem zažil totální nasazení v továrně na zpracování grafitu v Rakousku. Bylo to jen pár týdnů po maturitě v roce 1942, druhá světová válka byla v plném proudu.
Do Československa se vrátil v roce 1943 a narukoval do protektorátní armády. Sice šlo o útvar, který měl sloužit zájmům nacistických okupantů, jeho příslušníci byli ale pro Němce ve skutečnosti hrozbou. Navíc většinou nechtěli bojovat po boku nacistů nebo fašistů, což dokázali, když byla protektorátní armáda nasazena v Itálii.
Čechoslováci na frontě houfně dezertovali a přidávali se k italským partyzánům. Mezi těmito přeběhlíky byl i Karel Brhel. „Již před odjezdem do Itálie v květnu 1944 jsem byl rozhodnut, že se musím za každých okolností dostati na stranu spojenců a že v tomto počínání nebudu sám a že se najde u roty dostatek příslušníků majících stejné úmysly,“ popsal. V muničním skladu, který jeho jednotka hlídala, pracoval jeden z partyzánů, s nímž Karel Brhel vše domluvil.
Bývalí členové protektorátní armády pak na severu Itálie bojovali proti Němcům. V září 1944 jednotka 200 Čechoslováků odešla do Francie, kde se přidala k Československé samostatné obrněné brigádě. Karel Brhel poté od října až do konce války bojoval u Dunkerku.
Po návratu domů nastoupil do Vojenské akademie a seznámil se s budoucí ženou Drahoslavou. Únor 1948 a komunistické převzetí moci mladému muži ale málem zničil celý život. Pan Brhel, stejně jako řada dalších veteránů ze západní fronty, skončil ve vězení. Karlovi nepomohlo ani to, že jeho otec působil u prvorepublikové armády a on sám v protektorátní armádě.
Válečného hrdinu zatkli o Velikonocích v roce 1950. U výslechu pana Brhela mučili, zmanipulovaný soud ho poté odsoudil k osmi letům vězení. Čtyři a půl roku pak strávil v uranových dolech v Jáchymově. Tvrdý pobyt v lágru se podepsal na jeho zdraví, dokonce byl kvůli špatnému stavu po čtyřech a půl letech předčasně propuštěn. Zanedlouho poté se Karel opět setkal s Drahoslavou, kterou si vzal za ženu a měl s ní dceru.
Po převratu v roce 1989 byl veterán plně rehabilitován. Karel Brhel se dožil 85 let, zemřel v roce 2006, kdy mu byla jako důsledek ozáření v jáchymovských uranových dolech diagnostikována leukemie.
Vzpomínky pamětníků pocházejí ze sbírky Paměť národa, kterou spravuje obecně prospěšná společnost Post Bellum díky podpoře soukromých dárců. Podpořit ji můžete i Vy drobnou částkou nebo vstupem do Klubu Paměti národa na www.pametnaroda.cz.
Buďte první, kdo se k tématu vyjádří.