Neznámá ze Seiny spáchala sebevraždu: Její tragický osud zachraňoval lidské životy
Dívka, která nemá jméno, ale zato má nádherný obličej, který zná téměř každý. Obličej neznámé ze Seiny byl odlit a dodnes je vídán například u figurín, které slouží k vyučování resuscitace. Jak to vše ale začalo?
Psal se rok 1870, kolem této doby se v Paříži narodila dívka, jejíž jméno dodnes nikdo nezná. Údajně se v šestnácti letech nešťastně zamilovala a tehdy spáchala sebevražda. Svůj život ukončila ve vodách Seiny.
Dívčino tělo bylo z řeky vytaženo na nábřeží Quai du Louvre. Nález těla ale nebyl ničím vzrušujícím, v té době bylo ve vodách nacházeno ročně až 150 lidských těl. Patolog u dívky vyloučil cizí zavinění. Zaujala ho ale jedna věc – dívčin obličej, který byl krásný a plný klidu.
A tak vznikl jeden z mnoha známých odlitků tváře. Zda to byla v té době rutina, nebo to patolog udělal pro svou potřebu, není jisté. Odlitek si vystavil u sebe doma. Toho si někdo všiml a později se začal šířit světem. Bylo totiž populární mít doma posmrtnou masku.
Jak se ale dívčin obličej dostal k panně sloužící k výuce resuscitace? S neznámou ze Seiny se spojují ještě další dva příběhy.
Peter Safar
Safar se narodil roku 1924 ve Vídni, byl českého původu. Toužil po tom stát se lékařem, židovský původ dědečka z matčiny strany mu to ale ztěžoval. Podařilo se mu vyhnout válce, k lékařství se ale nakonec dostal. Studoval na vídeňské univerzitě i na Yale.
A právě on byl tím, kdo se jako první soustředil na první pomoc mimo nemocnici. V Peru postavil první anesteziologické oddělení, další pak vybudoval v Baltimoru. Muž, který svým přínosem medicíně zachránil nespočet lidských životů, zemřel roku 2003 na rakovinu. Byl třikrát nominován na Nobelovu cenu za medicínu.
Åsmund S. Laerdal
Příběh ovšem nekončí u Safara, nýbrž u Laerdala. Za německé okupace založil malé nakladatelství dětských knih. Později se ovšem začal zabývat výrobou hraček a panenek, hledal mimo jiné i ideální materiál pro výrobu panenky.
Experimentoval se spoustou materiálů, mimo jiné i s měkkými plasty, ze kterých vyráběl odolné panenky, nazýval je „Anča“ nebo „Andula“. Měl malinkatou dcerku, ta se mu jednou při koupání málem utopila, tehdy byl zoufalý, že nevěděl, jak jí má pomoci do doby, než dorazí lékař. V 50. letech se dozvěděl o nové resuscitační metodě. Právě tu objevil Peter Safar.
Tehdy ho to trklo a přišel s nápadem na výrobu umělé figury, na které se dá trénovat resuscitace! Jenže taková figurína potřebuje i obličej. Bylo důležité, aby nikdo neměl problém s dýcháním z úst do úst. A tehdy si vzpomněl, že u příbuzného viděl na zdi viset odlitek tváře krásné dívky. Tou dívkou byla neznámá ze Seiny.
Používá se i v Česku
Obličej neznámé ze Seiny za tak dlouhou dobu své existence trochu změnil podobu. Ale její rysy na pannách sloužících k resuscitacím jsou dosud patrné. „Ta podoba na naší figuríně tam je, nemá ale rty a má trochu upravený obličej,“ řekl Blesku školitel resuscitace ze školení první pomoci.
Pokud máte psychické potíže či jakékoliv trápení, obraťte se na odborníky například na Lince důvěry: 800 155 555 nebo v Centru krizové intervence: 284 016 666. Služby jsou poskytovány nonstop.
už jsem četla že to byl podvrh, že masku sejmuli živé dívce.