7°C
Velký comeback po 50 letech: K Měsíci zamíří sestra Apolla 11
Když snílci v červenci 1969 tleskali přistání Apolla 11, věřili, že za půl století bude stát na Měsíci aspoň vědecká základna, ne-li celé město. Od roku 1972 na Luně nebyla »ani noha«. Změnit se to má za pět let.
Program Apollo byl pro USA obrovskou prestiží, konečně to »vrátily « Sovětskému svazu za Sputnik a Gagarina. Neil Armstrong (†82) a Buzz Aldrin (89) na povrchu zemské oběžnice stanuli 21. července, po nich pak dalších deset Američanů. Posledními byli Gene Cernan (†82) a Harrison Schmitt (84) s Apollem 17, mezi 11. a 14. prosincem 1972. Od té doby se měsíčního povrchu dotkly jen automatické sondy. Jak pro návrat Američanů, tak pro ambice SSSR nebyla dostatečná politická podpora, respektive finance, o dalších zemích nemluvě. Přepočteno na dnešní poměry vyšel program Apollo na doslova astronomických 153 miliard dolarů (3,5 bilionu Kč).
Trump pospíchá
Není divu, že návrat se začal chystat až v novém tisíciletí. A opět tu můžeme najít motiv soupeření velmocí: Amerika je zatím nejdál, ale pozorně sleduje ambice Číny. Ostatně prezident Donald Trump (72) nařídil návrat na Měsíc uspíšit – pokud napřesrok opět vyhraje volby, stihne ještě jako prezident slíznout smetanu, pokud NASA dokáže dodržet termín roku 2024.
Kosmický náklaďák
Od Apolla 17 se žádný člověk nepodíval dál než pár set kilometrů od zemského povrchu (např. Mezinárodní vesmírná stanice obíhá 400 km nad ním). Změní to loď Orion vyvíjená pro lety k Měsíci a Marsu. Projekt vede NASA, jež staví modul pro posádku, evropská ESA dodá servisní modul – ten zajistí pohon mezi Zemí a Měsícem, energii pro celou loď či kyslík a vodu; při návratu na Zem ho Orion odhodí. „Modul je založený na osvědčeném »kosmickém náklaďáku« ATV, který zajišťoval zásobování ISS,“ uvádí evropská agentura. Na oběžnou dráhu vynese novou loď stometrová raketa SLS, nejsilnější v historii lidstva.
Dvojče Artemis
NASA zůstává u řecké mytologie, následník programu Apollo dostal jméno Artemis – po bohyni lovu, ale také Měsíce, dvojčeti boha Apollóna. Po jejím milenci, titánu Orionovi, se jmenuje kosmická loď, v níž se astronauti vydají na Měsíc a výhledově ještě dál.
Přestupní stanice
K novému objevování Měsíce chystá NASA »přestupní stanici« zvanou Gateway. Každých šest dní oběhne kolem Měsíce. Přímo na ní má probíhat různý výzkum, k lunárnímu povrchu z ní budou létat robotické sondy i živé posádky. Poroste postupně, modul po modulu, základ připraví bezpilotní lodě.
Soukromá konkurence
Největší konkurencí v měsíčním závodě pro NASA není Rusko nebo Čína, nýbrž krajané – soukromá společnost SpaceX. Ta aktuálně vozí náklady na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) automatickými loděmi Dragon na raketách Falcon, vyvíjí však i větší stroje pro cesty k Měsíci a Marsu.
„Rád bych zemřel na Marsu, ovšem ne nárazem,“ prohlásil napůl žertem vlastník a šéf, Elon Musk (48), slavný coby výrobce elektromobilů Tesla. Už dostal peníze od prvního »turisty «, japonského boháče Jusaku Maezawu (43) slíbil vzít na oblet Měsíce v roce 2023. Musk své sliby umí plnit, termíny už tolik ne.
Partnerství
Zatímco program Apollo byl čistě záležitostí NASA, Artemis spoléhá na řadu partnerů: jak na evropské agentury ESA (členem je i Česko), tak soukromé firmy, zejména SpaceX a Orbital Sciences. Jejich nepilotované lodě Dragon a Cygnus vynášejí náklady na oběžnou dráhu výrazně levněji, než to zvládala NASA, která od konce raketoplánů r. 2011 žádné vlastní lodě nemá.
Měsíční rezervace
V obavě, aby budoucí kosmičtí turisté neponičili šlápoty Neila Armstronga a další památky, vyzývá nezisková organizace For All Moonkind (Pro všechny Měsíčňany) ke zřízení chráněných oblastí: „Je třeba zajistit, aby byla místa přistání šesti misí Apollo a podobná místa ve vesmíru uznána pro svou jedinečnou hodnotu a zachována pro další generace jako společné dědictví lidstva,“ shrnuje v návrhu zákona.
Astronaut – práce snů? Děti se radši chtějí stát youtubery
K oslavám měsíčního jubilea se přidala i společnost Lego. Objednala si k tomu výzkum mezi dětmi v USA, Británii a Číně, co je pro ně vysněné povolání. Výsledek je docela překvapivý. Ve výběru pěti možností zajímala malé Brity i Američany kariéra astronauta nejméně; zato tři z deseti by se chtěli živit natáčením videí pro YouTube. Jen mezi Číňánky to bylo naopak, astronautem (totiž tchajkonautem) by chtělo být 56 % z nich. Je tedy dost možné, že NASA sice bude v budoucnu vědět, jak se dostat na Měsíc a další planety, ale nebude mít nikoho, kdo by tam letěl.
