9°C
Psycholožka o hokejovém fandění: Společný nepřítel nás spojuje, po zápase ale soudržnost končí
Jak nás hokejové fandění ovlivňuje a co nám přináší? A proč nám dává pocit sounáležitosti a vlastenectví, že si zdobíme obličeje, oblečení či auta státními vlajkami? O tom i dalších aspektech s Bleskem mluvila psycholožka Radana Rovena Štěpánková.
Proč je zrovna hokej tak oblíbený?
„Vliv může mít například to, že je svázaný s českou historií, zápasy v roce 1969 byly spojeny se symbolikou odporu proti sovětské okupaci. (V roce 1969 českoslovenští hokejisté dvakrát porazili Sovětský svaz. Lidé oslavy jejich úspěchů využili i jako možnost vyjádřit svůj názor na srpen 1968, pozn. red.)“
Proto tedy i nyní fandění všechny spojuje?
„Nejen. Sportovní klání je soupeření v mezích zákona. Jedná se o to, že se lidé spojují proti někomu. A jak se říká, když máme společného nepřítele, tak ten nás vede k větší soudržnosti. V době těchto turnajů se lidé semknou a prožívají sounáležitost a zároveň se částečně ztrácejí v davu. A v tom davu si mohou užívat emoce, které máme jinak ve společnosti dost řízené a korigované Při fandění jim můžeme dát průchod, ať už je to radost, zklamání či naštvání.“
Představuje fandění národnímu týmu pro lidi únik od reality a všedních problémů?
„Určitě. Co vím, tak pro fanoušky je to zdroj endorfinů i možnost se identifikovat s hráčem nebo týmem, kterému fandí.“
Má fandění nějaký prokazatelně pozitivní vliv na lidskou psychiku? Například díky tomu, že dáme průchod emocím...
„Určitě. Je to určitá katarze a každá katarze přinese uvolnění tělu i duši.“
Proč se v době mistrovství světa stávají fanoušky i lidé, kteří jinak hokej a sport moc nesledují?
„Jednak to jsou ty důvody, o kterých jsem už hovořila, jako je prožívání sounáležitosti. A také hokej je takový dynamičtější sport. Je tam rychlost v akci, chvíli je puk na jedné straně, vzápětí na straně soupeře, emoční prožívání nám přináší rychlé změny.“
Může tato prožitá sounáležitost mít i nějaký trvalejší přesah, nebo to začíná a končí s turnajem?
„Neukazuje se to. Jak se říká, i revoluční euforie vydrží velmi dočasnou dobu, u fanouškovství vydrží skoro jen na stadionu, protože už když lidé jedou ve vlaku domů, mohou mezi nimi vznikat konflikty."
Jak to, že hokej dokáže spojit i lidi, kteří jinak nemají nic společného, mají úplně jinou práci, názory, volí jiné politické strany…
„Vypadá to, že tady hraje roli národní semknutí. Přijde mi, že ve fandění hokeji je významné národní cítění. Vnímám to jako záležitost identifikace s národními hodnotami a potřebou vyjádřit to, že patříme k jednomu celku.“
Témata:
Související
