Proč je cukr zlo a jak se zbavit závislosti? Ptali jste se blogerky Cukrfree Janiny Černé

Dobrý den Věrko a Jiří, děkuji za dotaz. Vždy mě nesmírně trápí, když čtu podobné příběhy. Sama jsem si tím prošla a až teď zpětně si uvědomuji, jak moc jsem svou poruchou ubližovala nejen sobě, ale i své rodině. Musíte mít svatou trpělivost. Bohužel nátlakem nic nevyřešíte. Pro mě nátlak ze strany rodičů vždy znamenal to, že jsem se ještě víc snažila jít proti tomu, co chtějí, dělat to tajně, lhát...Nejhorší na celém problému je to, že dceru nemůžete nutit k tomu, aby se uzdravila, musí chtít sama. Mně velmi pomohla tzv. Energy healing metoda, případně různé alternativní druhy terapie, smíření se sama se sebou ale také vyřazení cukru, vzhledem k tomu, že jsem trpěla silnou závislostí na něm. Pomohlo mi také to, že jsem přestala úplně řešit svůj vzhled, zbavila se všech vah, zrcadel ale i všech lidí v mém okolí, kteří jakýmkoli způsobem řešili ať už můj nebo svůj vzhled. Pokud by dcera měla zájem, může mrknout na můj blog, kde o ppp píšu, případně mě může kontaktovat a já se jí velmi ráda pokusím pomoci, poradit a povzbudit, pokud to bude v mých silách. Je to běh na dlouhou trať, mně samotné to trvalo 13 let. Zároveň jsem však příkladem toho, že i když nad Vámi lékaři zlomí hůl, stejně se můžete vzchopit a dostat se z toho sama. Držím palce a přeji hodně sil!

Dobrý den Radko, děkuji za dotaz a za pochvalu! :) Ano, právě dokončujeme Cukrfree kuchařku pro celou rodinu, která by měla vyjít v půlce května! :)

Dobrý den Pavlo, pít vodu je přeci pro člověka přirozené nebo se pletu? :)

Dobrý den! :) V češtině mohu doporučit knihu "Cukr náš zabiják" případně "Sladký život bez cukru" a "Moučný mozek" :)

Pavle, díky za dotaz. Absťák jsem měla první dva týdny bez cukru. Teď po pěti letech se cítím naprosto skvěle a je pro mně daleko jednodušší fungovat bez cukru, než s ním. Pěkný den! :)

Dobrý den Aličko, děkuji za dotaz. Cukrfree není o nahrazení cukru, ale o jeho eliminaci. Čím více cukr konzumujete, tím větší na něj máte chuť. Naštěstí to platí i opačně, takže pokud jste delší dobu bez cukru, zmenší se i chutě. Zároveň to, co Vám přišlo dříve sladké tak akorát, Vám po určitě době bez cukru přijde až nesnesitelně sladké. Já sama na sladké (ani cukrfree) dezerty už nemám chuť vůbec. Když je však připravuji pro ostatní nebo na blog, využívám přiozeně sladké chuti kokosu, kešu, nasládlé chuti vanilky, skořice, případně dosladím dýňovým pyré a podávám s nízkofruktózovým ovocem jako jsou lesní plody. Pro inspiraci můžete mrknout na máj Cukrfree blog! :)

Dobrý den, Zuzano, děkuji za zprávu. Bohužel zázrakem se závislosti na vysokosacharidových potravinách (jako je pečivo a koláče) nezbavíte. Zbavíte se jí však tím, že tyto potraviny přestanete konzumovat úplně. Zpočátku to bude velmi těžké, ale pokud sama víte, že trpíte nepřekonatelnými chutěmi na vysokosacharidová jídla, je to varovné znamení, že vám větší množství sacharidů nedělá dobře. Mrkněte na stránku Dietdoctor.com případně na můj blog, kde se o nízkosacharidové stravě, která není dietou ale životním stylem, dozvíte více! :)

Dobrý den Julie, děkuji za dotaz. K stravě bez cukru jsem se dostala "díky" 13 let trvající poruše příjmu potravy, kdy jsem trpěla neustálými obsesivními myšlenkami na jídlo a chutěmi. V Austrálii, kde jsem v té době žila (a kde se také jí cukr na kila) jsem se seznámila s životním stylem bez cukru. V té době jsem měla nějakých 80 kilo a tak jsem si řekla, že nemám co ztratit. Nešla jsem do cukrfree kvůli hubnutí, ale právě kvůli klidu a svobodě v jídle, které se během několika týdnů na stravě bez cukru dostavily! :)

Dobrý den, Aleši! To koukáte správně! :) Je to z toho důvodu, že vymyslet slané jídlo bez cukru, není žádná věda. A kde je poptávka, tam je nabídka :) Většinu lidí totiž nejvíce zajímá to, jak vytvořit cukrfree dezert, který bude chutnat i bez cukru. Přiznám se, že já dezerty nejím vůbec, a když už je připravím, ochutnám třeba "ždibeček" ale většinou je rozdám. :) Nicméně opravdu musím zapracovat na tom, aby se na blogu objevovalo více slaných jídel! :)

Dobrý den, děkuji za dotaz. To jste na tom úplně stejně, jako já :) Také jsem za svůj život vyzkoušela všechny možné diety a žádná nefungovala - buď jsem nezhubla vůbec, nebo zhubla ale trpěla neustálými chutěmi a hladem a nebo naopak dokonce přibrala. Až s vyražením cukru ze své stravy přišel klid a svoboda v jídle. Já se dostala na svou přirozenou váhu a zbavila se obsesivních myšlenek a chutí na jídlo. Je důležité si uvědomit, že konzumace vysokého množství cukru (ale i sacharidů) negativně ovlivňuje nastavení klíčových hormonů v našem těle. Proto je potom extrémně těžké při konzumaci cukru držet jakékoli diety dlouhodobě - nejde totiž o slabou vůli, ale o biochemickou nerovnováhu v našem těle. Držím palce, ať je Vám případně na cukrfree (které není dietou, ale životním stylem) lépe! :)

Dobrý den Karle, děkuji za názor, se kterým se velmi často setkávám. Chápu, že pro člověka, který vyrůstal v prostředí, kde cukr je naprosto normální a běžnou záležitostí, je konzumace minimálního množství cukru ve stravě nečím zvláštním a nenormálním. Bohužel v dnešním toxickém světě už dávno neplatí to, že to co je normální, je pro nás optimální, je pro nás zdravé. Dříve se lidé setkávali s cukrem - fruktózou, pouze ve formě ovoce, zeleniny a medu. Ještě před 400 lety byla ve Velké Británii konzumace (přidaného) cukru za rok rovna jednomu pytlíku cukru na celou zemi. V dnešní době zkonzumuje průměrný obyvatel naší země 38 kg cukru za rok. Asi nechám na Vás a na Vašem zvážením, zda Vám návrat k tomu, co je pro člověka přirozené, přijde jako porucha příjmu potravy. Pro mne je poruchou to, v jakém množství se v dnešní době cukr konzumuje. Ještě jednou děkuji za dotaz. Buďte zdráv! :)

Dobrý den, Darino. Děkuji za sdílení Vaší zkušenosti, protože ty jsou vždy nejcennější. Mám velkou radost, že se synovi na cukrfree stravě daří. V dnešní době máme už i u nás lékaře (např. MUDr. Hana Krejčí), kteří doporučují nízkosacharidovou stravu právě pacientům s diabetem I.a II. typu, kteří na této stravě úžasně prospívají. Zároveň k nám na cukrfree kurzy dochází spousta lidí, kteří chtějí právě touto stravou řešit svůj problém a nezatěžovat své tělo zbytečně cukrem. Mějte se moc pěkně a ať se Vám i Vašemu synovi dobře daří! :)

Dobrý den Pavlíno, děkuji za dotaz. Já sama jsem na Cukrfree již pátým rokem a po takové době upřímně nemám vůbec potřebu tzv."cheat day" (tedy podváděcí den) dělat. Zpočátku jsem si jednou za čas cheat day dala, ale následně jsem si uvědomila, že po několika měsících konzumace opravdového a průmyslově minimálně zprocesovaného jídla, mi různé potraviny, jako je např. mléčná čokoláda, nebo různé proteinové tyčinky, ani nechutnají. Zároveň mi po takových cheat dnech bylo vždy hrozně zle a následujících několik dní jsem trpěla neustálými myšlenkami na jídlo a obsesivními chutěmi. Proto těchto dnů postupně ubývalo, až jsem došla k závěru, že tyto "odměny" vlastně nepotřebuji. Že se mohu odměnit něčím jíným, jako je třeba masáž, pěkná procházka, jóga nebo dobrý bylinkový čaj. Zároveň prosím neberte cukrfree jako něco, co musíte dodržovat buď na 100% nebo vůbec. To, že si po dvou měsících dáte nějakou "nepovolenou" potravinu neznamená, že jste něco zkazila, a že od teď máte začít konzumovat opět nekvalitní potraviny plné cukru a chemie. Pochvalte se za to, že jste ty dva měsíce zvládla, užijte si ten svůj cheat day a uvědomte si, zda Vám víc vzal nebo dal! :) Určitě to zvládnete!

Když mám chuť na čokoládu, dám si čokoládu 99% nebo 100% :)

Dobrý den Katko, děkuji za dotaz. Důležité je si uvědomit, že se nejedná o dietu na 14 dní, díky které zhubnete do plavek. Je to životní styl, který (pokud si správně nastavíte) budete chtít dodržovat po zbytek svého života. Základem je vyhnout se všem potravinám s přidaným cukrem (včetně těch s alternativami cukru jako je např. agávový sirup). Dále vyřadit všechny sladké nápoje, včetně těch přirozeně sladkých, jako jsou ovocné džusy. Vyhýbat se všem alternativním sladidlům a sušenému ovoci. Pokud máte problém se závislostí na cukru, bude potřeba vyřadit na v průměru 6-8 týdnů sladkou chuť úplně, tedy včetně ovoce (nebojte všechny minerály, vitamíny i vlákninu získáte ze zeleniny). Po této době můžete opět zkusit zařazovat ovoce (zejména bobuloviny). Spoustě lidem dělají problém i přílohy, proto je potřeba vyzkoušet, zda máte větší chutě, když pravidelně jíte např. brambory nebo přirozeně bezlepkové obilniny. Držím palce! :)

Děkuju! :))

Dobrý den Kláro, děkuji za dotaz. Velmi mě mrzí, že se Vaše sestra potýká s poruchou příjmu potravy a také chápu Vaší bezradnost. Bohužel problém je daleko komplexnější a nejde pouze o stravu. Velkou roli zde hrají různá traumata z dětsví, vztahy v rodině, zejména vztah s matkou nebo otcem. Mně samotné trvalo 13 let, než jsem si dokázala uvědomit, kde problém je a pracovat na něm. Bohužel jste v takové pozici, že nemůžete sestru nutit k tomu, aby se chtěla léčit - to musí ona sama. Já sama za sebe mohu říct, že mi velmi pomohlo žít v prostředí, které vůbec nehodnotí nečí vzhled, ani pozitivně ani negativně. Snažila jsem se vzhled dát na poslední místo a orientovat se hlavně na to, co je uvnitř. Pokud bude mít sestra zájem, může si pročíst mé články na blogu týkající se ppp (např. Ana a Mia), případně mě kontaktovat. Držím palce!

Dobrý den, Petře. Děkuji za dotaz. Závislosti na sladkých nápojích nebo obecně na sladké chuti, se lze zbavit pouze tak, že sladkou chuť (ať už z cukru nebo alternativních druhů sladidel) úplně na určitou dobu vysadíte. Doba, po kterou byste sladká jídla a nápoje neměl vůbec konzumovat, je individuální a záleží na více faktorech. Někomu stačí dva týdny, někdo potřebuje dva měsíce. Já sama pila několik litrů džusů za den, k tomu cukr přijímala z dalších rádoby "zdravých" potravin, a i když to nebylo lehké, závislosti jsem se díky vynechání cukru úplně zbavila. Držím palce! :)