Těhotná Jana před operací zhoubného nádoru: Můžete přijít o nohu i o dítě!

Jana si loni na podzim nahmatala na noze bouli. Nejprve věřila, že jde o otok způsobený těhotenstvím, lékařům se to ale nezdálo. Podstoupila proto sérii vyšetření, která bohužel odhalila, že o žádnou banalitu nejde. "Slečno, boužel se stalo to, čeho jsme se obávali, máte zhoubný nádor, rakovina tkáně 2. stupně. Musíte se začít okamžitě léčit," popsala na svém blogu statečná maminka čtyřměsíční Stellinky, co si vyslechla v ordinaci, kam ji doprovodil přítel.

První okamžiky byly hrozné. "Začala jsem strašně brečet... Své pocity nemůžu nikomu, kdo tohle nezažil, nijak přiblížit. Sestra mi přinesla vodu a řekla, ať se položím. V jejím výrazu jsem viděla lítost. Pak doktor pokračoval, ale já úplně vypla, dívala jsem se na jedno místo a byla jsem jen v šoku x minut," vzpomíná.

Pak se ale rozhodla bojovat. "Nevím, co se ve mně tak hnulo, ale jak jsme vyšli z čekárny, utřela jsem slzy, vztyčila hlavu a odcházela jako předčasný vítěz. Snažila jsem se nepropadat panice, ale myšlenky , které se mi začaly promítat hlavou, těm jsem zabránit nedokázala. Potkala tě životně osudová zkouška, no tak musíš bojovat!" řekla si ale.

Ukázalo se, že Janin nádor je vzácný, objevuje se jen výjimečně a navíc většinou u o dvacet let starších pacientů. V případě budoucí maminky ho podle lékařů vyvolal zřejmě souběh těhotenských hormonů, s jistotou to ale říct nedokáží.

Obrouvskou naději pro Janu znamenala stěžejní informace, že je nádor obvykle velmi dobře léčitelný. Značnou komplikaci pro terapii ale představovalo Janino těhotenství. "Doktoři řešili, zda nasadit první chemoterapii a poté přistoupit k operaci, a nebo naopak. Zda spíše neporodit, protože nebylo jisté, zda operaci společně se Stellinkou zvládneme. Museli jsme jim nechat čas, potřebovali si to pořádně několikrát promyslet," vysvětlila Jana.

Janě (23) v 5. měsíci našli rakovinu. Rozhodněte se: vy, nebo dítě! Statečná máma vybojovala život pro obě

Nakonec se lékaři rozhodli nádor operativně odstranit a miminko nechat v bříšku. Janu však museli seznámit s hrozícími riziky. "Museli mi říct i to, že pokud by se při operaci zjistilo, že je to rozjeté i na kosti, hrozila by amputace nohy. Tvrdili, že bychom operaci měly obě zvládnout, ale kdyby náhodou byly komplikace, musela by Stellinka ihned ven. Byla jsem přesvědčená, že tohle se nestane, takže jsem souhlasila. Nikdy bych nešla proti rozhodnutí doktora, protože jsem věděla, že pro nás vymysleli jen to nejlepší," vzpomíná.

Den D nastal 26. ledna, kdy byla Jana ve 26. týdnu těhotenství. "Byla to velice krušná noc. Hlavou se mi honily otázky, jak vše dopadne... Vzbudím se už jako maminka? A budu mít nohu?" vypráví na svém blogu. Obě nakonec zákrok zvládly a společně ve stavu 2v1 také vytrpěly dva cykly chemoterapie.

Pak musela Stellinka předčasně na svět, aby mohla Jana pokračovat v léčbě. Po řadě dalších komplikací pak mohla statečná maminka ve středu, kdy jí do žil proudila poslední dávka chemoterapie, na svém blogu konečně oznámit, že je zdravá.