Jak je na tom Veronika, která porodila v kómatu? Slova její lékařky vás dojmou!

Veroničin příběh obletěl loni celé Česko. Mladá žena utrpěla v pátém měsíci těhotenství při dopravní nehodě velmi vážná zranění a upadla do kómatu. „Bylo zjištěno závažné poranění mozku a krční páteře s poškozením míchy,“ uvedla Seidlová v rozhovoru pro webové stránky nemocnice.

Přiznala, že vyhlídky nebyly dobré, protože Veroničin stav se v průběhu týdnů nelepšil. „Prognóza byla velmi nepříznivá, jestliže se pacient po měsíci v kómatu nezačne probírat, ale hlavně nejeví vůbec žádné známky zlepšování neurologického nálezu, většinou se už z kómatu neprobere,“ vysvětlila.

Po třech měsících se ale najednou vše změnilo a nastávající maminka začala reagovat. Celých devět měsíců, ale dítě v jejím lůně udržet nemohli. „Stav pacientky se ve 34. týdnu postupně zhoršoval a bylo vidět, že těhotenství je zátěží, kterou už dál není schopna zvládat. Celou dobu jsme zvažovali risk a benefit jak pro dítě, tak pro matku a v okamžiku, kdy převážil risk matky nad benefitem dítěte, a předpokládali jsme, že podle ultrazvuku takřka dvoukilové dítě bude životaschopné, jsme těhotenství ukončili,“ vysvětlila primářka.

Veronika porodila v kómatu, teď se zázrakem probrala

Malý Dáda se narodil s porodní váhou 1970g a měl ještě nezralé plíce, po mamince je ale velký bojovník, už po měsíci si ho totiž mohla rodina Veroničina bratra odnést domů. A zázrak pokračoval... „V průběhu měsíce po porodu, kdy ještě Veronika zůstala na našem oddělení, udělala výrazný pokrok. Na tento fakt existují dva různé pohledy. Jeden, že těhotenství ji tak vyčerpávalo, že se nemohla zlepšovat, a druhý může být úplně opačný – tedy tím, že Veronika byla s dítětem po porodu dále v kontaktu, se začala zlepšovat. Svou roli sehrály jistě obě okolnosti,“ uvedla Seidlová.

Nehoda, kvůli níž Veronika rodila v kómatu: Cestou od kadeřníka nabourala matku s dítětem

Jak je na tom zázrak české medicíny dnes? „Žije v bezbariérovém prostředí domácnosti svých rodičů. Vyžaduje pomoc v základních záležitostech, pohybuje se s dopomocí na vozíku. Co je zásadní – nemá porušený intelekt, komunikuje i telefonicky, trénuje řeč za pomoci logopeda, ale i když denně několik hodin rehabilituje, přetrvávají následky poranění míchy. Se svým synem je ve stálém kontaktu, mazlí a hraje si s ním, a jak sama říká, dělají pokroky spolu,“ prozradila lékařka. Dodala, že si žena do loňského června nic nepamatuje.

Obdobných případů, jako je ten Veroničin, zná světová medicína jen několik, primářka je proto na svůj tým náležitě hrdá. „Nesporně jde o výjimečný případ, protože většina těchto pacientů se neprobere, nebo dojde např. k úmrtí plodu. Vnímám to jako medicínský úspěch celé nemocnice, na němž má velký podíl ošetřovatelská práce sester,“ řekla.