Dobrý den, zabil jste mi matku, řekl vrahovi
Maminka uspala 1. 8. 1945 své roční dítko jako každý večer. Tentokrát to ale bylo naposledy. Nedlouho potom dovnitř vtrhli tři muži a ženu oběsili na prádelní šňůře. Chlapec vyrostl v adoptivní rodině a až po 27 letech se vlastně dozvěděl, že jeho matka zemřela jinak, než si myslel. Rozhodl se tedy pátrat po těch, kdo ji zabili. Po desítkách let v archivu zazvonil na zvonek a postavil se v tváří tvář vrahovi.
Herbert Absolon (67), vlastním jménem Just, během pátrání zjistil, že jeho rodina sudetských Němců z Liberce pracovala během Druhé světové války pro československou rozvědku. Měli přístup do Říše, a to bylo pro český odboj výhodné z hlediska přinesených informací.
Herbertův otec Erhart Just byla ale dopaden a vyslýchán nechvalně proslulou sovětskou tajnou službou NKVD. "K otci se nechci vyjadřovat. Myslím ale, že jim toho během vyslýchání řekl dost, aby si zachránil život. A pak s nimi začal spolupracovat," řekl Herbert pro dokument Pěšáci tajné fronty, který byl vysílán na České televizi.
Pro Herbertovu matku to bylo osudné a bez ohledu na malé dítě v postýlce ji tři muži oběsili. Jejich jména jsou Antonín Hnízdil, František Svoboda a Stanislav Zadrobílek. Právě posledního jmenovaného vypátral pan Absolon jako vcelku spokojeného důchodce v bytě na pražské Letné.
Zazvonil na jeho zvonek a řekl mu, že ví, jak mu on se dvěma kumpány 1. srpna 1945 zabil maminku. Zadrobílek byl tak v šoku, že se zmohl na pouhé: "Člověče, vy jste snad přišel z hrobu."
Absolonova matka zemřela, protože toho moc věděla. Hlavně o revolucionářích. Po dlouhých letech pátrání si ale konečně mohl Herbert Absolon s čistým svědomím říct: "Maminko, tak jsem ty gaunery našel."
Toto je veřejně přístupná diskuze, které se má každý právo zúčastnit, vyjádřit zde svůj názor, popřípadě připojit svůj komentář k příspěvku někoho jiného, což jsem učinil i já a nikoliv soukromá pošta, konverzace nebo diskuze určená jen vymezenému okruhu lidí. Každý si sám zodpovídá za to, co zde napíše, včetně vulgarismů a osobních urážek. Pokud někomu vadí, že kdokoliv může vložit svůj komentář k jeho příspěvku, tak na takováto diskusní fóra nemá vůbec psát. Do soukromých hovorů nebo korespondence cizích lidí se zásadně nikdy nevměšuji a nezajímám se o ně. Já nemusím od tebe číst vůbec nic. Stačí to jednoduše nečíst a bylo by to možná i nejlepší. Zatím jsem od tebe totiž bohužel nic rozumného a inteligentního nečetl a to nejenom zde na stránkách Blesku. Většinou se jednalo o různé variace téhož - pološílené nebo spíše šílené návrhy, návody a názory na řešení společenských problémů, které vnímám i já jako velmi naléhavé a závažné (např. chudoba a negramotnost v rozvojových zemích apod.) vždy násilnou cestou. Opakovaně jsem psal, že i když s nimi nesouhlasím, je to tvoje věc, jaké názory zaujímáš. Jinak je celkem úsměvné, když někdo, kdo si přeje světovou revoluci, během které by měli být vražděni nevinní lidé, udílí lekce ze slušného chování. Ale to už beru jako nedílnou součást tvého folklóru. Tak snad už naposledy sbohem a měj se i ty.