Čtvrtek 9. prosince 2021
Svátek slaví Vratislav, zítra Julie
Oblačno -1°C

Unesl letadlo kvůli čtyřce z ruštiny

Stejný letoun se Michael Procházka pokusil unést v roce 1961
Stejný letoun se Michael Procházka pokusil unést v roce 1961  (Autor: Tomáš Vrbenský)
Autor: Jindřich Bíč, mivr - 
6. února 2011
18:27

„Změňte kurz na 240 stupňů,“ zní z úst Michaela Procházky 27. ledna roku 1961. Když se piloti dopravního letadla podívají na hrozícího únosce, nemohou věřit svým očím. Před nimi stojí patnáctiletý hoch se zbraní v ruce! Myslí svá slova smrtelně vážně a se svým kamarádem se právě pokouší unést letadlo s více než třiceti cestujícími na palubě...

Ačkoliv jsou později souzeni jako nepřátelé komunistického režimu, důvod jejich jednání nemá s jejich politickým smýšlením vůbec nic společného. Nechtěli tak škodit režimu, ani nikomu ublížit. Pouze se chtěli dostat do Německa a odtud do Ameriky, kde by začali úplně nový život. Proč chtěli za každou cenu opustit vlast? I se zbraní v ruce?

Otec nás mlátil

Na začátku všeho bylo stupňující se násilí otce Michaela Procházky. Ten se bál, že když jeho synové budou mít špatné známky, skončí u lopaty. Zařídil dokonce, aby Michael opakoval osmou třídu a své známky si vylepšil. To se ale nestalo, a tak začal zuřit. Jednoho dne roku 1960 se vrhl na Michaelova bratra Martina, který se také špatně učil, a začal ho škrtit, až omdlel. Potom se vrhl na Michaela.

O tři měsíce později, v deváté třídě, začal Michael plánovat útěk za hranice. Reálné rozměry tento plán nabíral, teprve když otec vyhrožoval Michaelovi: „Jestli nebudeš mít samé jedničky, tak ti vyrazím všechny zuby.“ Tato hrozba vyděsila Procházku natolik, že se rozhodl jednat. Se spolužákem Václavem, kamarádem Petrem a se svým bratrem Martinem, kterého nechtěl nechat napospas otci, se domluvil, že v den pololetního vysvědčení unesou letadlo. Tehdy už mu bylo jasné, že dostane čtyřku z ruštiny.

Pistole a lovecká dýka

Odjel do Předmostí u Přerova za svojí babičkou a dědečkem. Z jejich domu si vzal bez dovolení dědečkovu pistoli a také 1200 Kč, které později využil k nákupu pěti letenek a jedné lovecké dýky. Tehdy se ještě naivně domníval, že piloti budou spolupracovat a že se sami budou chtít dostat do západního Německa. Opak byl ale pravdou.

27. ledna 1961 nastupují Michael Procházka, jeho bratr Martin a spolužák Václav do dopravního letadla na Ruzyni trasa Praha–Brno. Ostatní, kteří se měli únosu účastnit, nedorazili. V té době se nedělaly žádné prohlídky cestujících, proto nebylo těžké na palubu letadla propašovat pod saky pistoli a nůž.

Rvačka v kabině

Letadlo nastartovalo motory, rozjelo se a vzlétlo. „Cítil jsem naprostý klid,“ popisuje zpětně Procházka a asi po osmi minutách letu oznámil svému komplicovi Václavovi, že je v letadle horko. Oba vstali, šli ke dveřím do kabiny a prudce otevřeli. „Věděli jsme, že tam jsou dva piloti a navigátor, ale netušili jsme, že ten navigátor bude sedět tak blízko,“ popisuje Procházka prvotní šok.

Ačkoliv nikdy neměl sklony k násilí, rozhodl se, že ho omráčí pistolí. Bál se ale, aby jej nezranil, a tak ho pouze lehce ťuknul do temene. Navigátor se otočil. Pistoli intuitivně tlačil dolů, ozval se výstřel a kulka mu prostřelila nárt levé nohy. V tu chvíli ještě k navigátorovi přiskočil Václav a omráčil ho tupým koncem lovecké dýky do temene.

Pistole letí z okna

„Leťte na Mnichov,“ nařídil pilotům Procházka. Krátce nato vstoupil do kabiny Martin a zajistil dveře. První pilot nasměroval letadlo podle příkazu, zatímco druhý se natočil tak, aby mohl únosce zneškodnit. Václav zpanikařil a něco na Michaela ječel. Ten se pootočil a pilot se po něm vrhl. Chytl pistoli, a protože neletěli příliš vysoko, vyhodil zbraň z okna. „Stál jsem tam paralyzovaný s tím, že už je všechno ztraceno, a on mě praštil vší silou mikrofonem,“ vzpomíná Procházka.

Na Václava se zatím vrhl postřelený navigátor, který se probral. Přetahoval se s ním o nůž, Václav ho několikrát bodl, než mu ho navigátor vytrhl z ruky. Následně pořezal Václava na krku. Poté navigátor uvolnil dveře od kabiny a do ní vtrhli dva armádní důstojníci, kteří společně zneškodnili mladé únosce. Pilot otočil letadlo a vrátili se zpět na letiště v Ruzyni.

Zmanipulovaný soud?

Michael Procházka dostal 10 let, odseděl si 7 a byl propuštěný na prezidentskou milost. Václav dostal 9 let odseděl asi 3. Petr dostal 4 roky, odseděl si asi rok a půl a bratr Martin, kterému bylo v té době 13 let, nedostal nic, ale byl jeden rok v dětském domově.

„Obžaloba nás obviňovala, že jsme chtěli postřílet posádku a umožnit tak Václavovi, aby převzal řízení, ale to byl samozřejmě nesmysl,“ vzpomíná pan Procházka na soudní proces, který byl podle něj zmanipulovaný. Vypadalo to prý, jako by piloti vypovídali, co jim bylo nadiktováno.

K dětem je mírný

Procházka se po propuštění z vězení oženil. V roce 1969 emigroval se svou ženou Jarkou a zakotvili až v Austrálii, kde se jim narodili dva synové. S otcem, který dnes už nežije, si psali dopisy. Jeho záchvaty vzteku Michaela poučily. „Rodiče nemůžou přeci děti terorizovat,“ tvrdí Procházka a pokračuje: „Já jsem se tehdy pokusil o útěk. Dneska ale některé děti páchají dokonce i sebevraždu.“

zaviracispendlik ( 14. února 2013 09:25 )

klukům nedošlo, že mohli zabít lidi????

jiri-69 ( 8. března 2011 17:32 )

když jsem byl maleý moje mě mlátila i za 3 ve škole šlauchem od vysavače,musel jsem klečet na struhadle, nesměl jsem se dívat na televizi,nesměl jsem si hrát se spolužáky.........a žádný grázl jsem nebyl,jako ostatní normální kluci kolem nás.dneska je mi 41,nervy mám zničené, vše mě dokáže vytočit......a to jenom díky neskutečně přísné výchově. Rozumím takovému jednání,a taky jsem se pokusil o ůtěk, jen jsem nikoho neohrozil,myslím tím násilí.Utěk se nezdařil,ale stejně jsem odešel po revoluci do zahraničí,a je mi dobře. S mámou jsem v kontaktu,na stará kolena vše přejde,ale duše je zlomená a člověk poznamenaný. Takže, rodiče myslete nato jak vychovávat své vlastní děti. Můj názor je takový že jedna domluva, druhá domluva a jestli a ni to nestačí, škoda rány která padne vedle. Ale né ,prosím, mrzačit děti na tělě a na duši.......

anka ( 7. února 2011 15:33 )

ja si myslim, ze pan zverejnil tyto info, aby upozornil na to, jak moc je dulezite mit dobry vztah s detmi....ze krikem, vyhruzkami ci fackami jim muzeme uskodit tak....ze si nasledky nesoucely svuj zivot...

waserman ( 7. února 2011 06:49 )

A v Česku dostali určitě odbojářský důchod, že jo?

cert ( 7. února 2011 04:55 )

"Smradům" v ohrožení zdraví a života bych to odpustil spíš, než "hrdinům", kteří při útěku vraždili a motivem jim byla pouze snaha o dobrodružství a příjemnější život.

Zobrazit celou diskusi
Další videa