Malíře Petra (†31) pochovali s medvídkem

Malíř a básník Petr Čapák (+31) trpěl zákeřnou svalovou dystrofií. Smrtelnou a geneticky zakódovanou nemoc u něj zjistili v deseti letech. Lékaři nevěřili, že se dožije více než dvaceti let. Petr ale statečně bojoval. V noci na čtvrtek ho však síly opustily.

V sobotu se s ním do kostela Panny Marie ve Vsetíně přišli rozloučit známí a přátelé. Nechyběly ani ošetřovatelky, které Petrovi přinesly jeho oblíbeného plyšového medvídka. Toho od nich dostal ke 30. narozeninám a nosil ho s sebou do nemocnice na všechna vyšetření. V sobotu mu ho daly do rakve. Bude ho doprovázet na jeho poslední cestě...

Z rodiny přišla jenom maminka Ludmila, která zůstala už úplně sama. Na stejnou nemoc, která zabila Petra, jí zemřel už jeden syn. Před pár lety ztratila také manžela. Ludmila se předlouze se svým milovaným synem loučila. Přestože byla statečná, slzy zadržet nezvládla.

Kostelem zněla hudba, kterou si Petr sám složil. Píseň Hvězdný déšť napsal na svůj pohřeb.

Pomáhat chtěl i po smrti

Přestože byl sám hodně nemocný a sil mu každým dnem víc a víc ubývalo, nemyslel Petr jenom na sebe. Věděl, že se blíží jeho konec. Věděl také, že díky sbírce jeho přátel mu na účtě zůstaly nějaké peníze. Proto si přál, aby po jeho smrti byly převedeny na účet člověka, který trpí stejnou nemocí jako měl Petr.

Na stejnou nemoc zemřel i jeho bratr

Petr Čapák byl optimista. Přitom mu život příliš dobrého nepřinesl. Zatímco se potýkal s ochabováním svalstva a ztrátou chůze, na stejnou nemoc mu zemřel bratr (+22). Maminka to psychicky neunesla a skončila v péči psychiatrů. Zároveň umřel i jeho tatínek. Chmury Petr zaháněl malováním, skládáním muziky a básní. V roce 2008 ho ale museli lékaři trvale napojit na dýchací přístroj a téměř rok ležel na ARO vsetínské nemocnice.

Pár nadšenců pro něj uspořádalo sbírku, do které přispěli i čtenáři Blesku. Díky ní získal přenosný dýchací přístroj a tým ošetřovatelek a mohl do domácí péče.

„Petr byl skvělý člověk a kamarád. Poslední měsíce už byly dost náročné. Trpěl úzkostmi ze smrti. Byl šťastný, že se dočkal Vánoc. Ty měl moc rád. Tento týden ale nastal zvrat. Péťovi se ulevilo a byl s osudem smířený,“ řekla Hanka Křupalová, která se o pacienta několik let starala a zároveň patřila do okruhu jeho nejbližších přátel.

Výstava byla jeho posledním přáním

Loni v září mu s kolegyněmi pomohla uspořádat poslední výstavu výtvarných děl. Nemoc už Petrovi nedovolila výstavu, kterou nazval Iluze o životě, otevřít. „Chci, aby po mně něco zůstalo,“ vyslovil tehdy své poslední přání.