Zasáhl nás extrémní déšť, který nikdo nečekal!

Proč? Jak je to možné? Jak to, že déšť opět dokázal spláchnout část Česka? Dá se tomu vůbec nějak zabránit? Otázky, které si nyní klade snad každý. Počasí je ale nevyzpytatelné, varování na extrémní deště lze čekat nejdříve 48 před tím, než udeří... Navíc lidé ztratili pokoru k vodě a staví i tam, kde se řeka při velkých deštích rozlévá z koryta.
Nečekaný extrém!
Déšť, který spláchl sever Čech, byl naprosto nečekaný a navíc tak silný, že následkům stejně nešlo asi předejít. „Srážky byly tak mohutné, že povodním nešlo zabránit, krajina by to prostě už nepobrala. Byl to extrém, výjimečný případ,“ uvedl hydrolog Českého meteorologického ústavu (ČHMÚ) Jan Daňhelka.
Právě ústav má jen pár měsíců k dispozici zcela nový superpočítač »saxana« za 70 milionů, od kterého si meteorologové slibovali zlepšení předpovědí. „Starý počítač už nestačil výkonem. Ten nový umožňuje vidět dál. Výpočty máme o několik desítek minut dříve,“ uvedl Daňhelka. Jenže několik desítek minut asi prostě nestačí. Povodně jsou právě pro svou nevyzpytatelnost označovány za nejhorší meteorologický jev, který může lidi postihnout.
Faktem je, že lijáky nad severem Čech byly extrémní. Místy napršelo za 48 hodin i 200 litrů na metr čtvereční! „To je 30 procent celoročních srážek na Liberecku vůbec,“ uvedla meteoroložka Dagmar Honsová z Meteopressu a dodala: „Za tak extrémní deště může okluzní fronta, která se utvořila nad Řeckem.“
Čtyři důvodů katastrofy
1) Nevyzpytatelné počasí
Nad Řeckem došlo k poklesu tlaku vzduchu, vytvořila se okluzní fronta s tlakovou níží. V ní navíc vzduch proudil proti směru hodinových ručiček a působil jako píst, který do sebe nesál obrovské množství srážek. „Tato fronta postupovala k Polsku. Bohužel u nás se střetla s oblačností, kterou držely na severu hory. Zásoby vody se tak vypršely na jednom místě,“ vysvětlila meteoroložka Honsová.
2) Nasycená země
Přestože červenec byl tropický a země se mohla zdát vyprahlá, nebylo tomu tak. „V uplynulých dnech se střídaly dny, kdy bylo slunečno s dny, kdy pršelo. Půda je už nasycená, takže větší množství vody prostě zadržet nemohla,“ upřesnila Honsová.
3) Lidé staví blízko řek
Mít dům u vody je romantika, jenže ta se změní v noční můru v případě náhlých povodních. „Lidé si neuvědomují, že se kromě očekávaných jarních povodních může strhnout i něco nečekaného a mnohem většího. V některých místech se prostě cpeme moc k vodě,“ uvedl hydrolog Daňhelka.
4) Podceňování síly potůčku
I v malém potůčku dříme velká síla! Lidé ho nevnímají jako nebezpečí a navíc u takových malých toků nemusí být ani vymezena záplavová zóna. V momentě, kdy se strhne liják, se ale mělké koryto rychle naplní a rozleje. „Já bych malé říčky nepodceňoval,“ podotkl hydrolog.
Napriklad pro tohle: Amerika ma v zari konec fiskalniho roku a diru v kase. Na druhe strane ma velke zasoby obili. HAARPem znici ruskou urodu, nasledne jim zcela slechetne odproda sve zasoby. V Iranu byly taky zemetreseni... Proc Cesko? Nevim. Ale nase povodne jdou na konto klimatickych zbrani. Velice zajimavy blog ke klimaticke valce nad Ceskem: http://orgo-net.blogspot.com/