Pavel podal kompetenční žalobu kvůli summitu NATO! Babiš se diví: „Za co bychom se měli omlouvat?“

• Ústavní soud obdržel prezidentovu kompetenční žalobu kvůli účasti na summitu NATO. Je si vědom naléhavosti. O přednostním projednání rozhodne plénum.

• Petr Pavel žádá ÚS, aby deklaroval, kdo může rozhodovat o účasti prezidenta na summitu, a aby uložil vládě nevytvářet mu překážky při výkonu pravomocí.
• Rozhodnutí vlády vyloučit prezidenta z delegace na summit považuje Pavel za bezprecedentní a mimořádně nešťastný krok a omezení ústavních pravomocí.
• „Premiér Andrej Babiš nedávno řekl, že prezident není jeho nadřízený. V tom má pravdu. Jenom dodávám, že to platí i obráceně,“ vzkázal prezident v prohlášení, které zveřejnil Pražský hrad na svých stránkách.
• „Moje vůle domluvit se je veřejně známá,“ uvedl v prohlášení Pavel. „ Za celou dobu vláda nepřišla ani s žádným vlastním kompromisním návrhem,“ vzkázal prezident. 

• Prezident Pavel bude respektovat rozhodnutí Ústavního soudu, ať bude jakékoli, uvedl ve vyjádření. Je rád, že je období dohadování u konce.

• Premiér Babiš se dnes účastní setkání předsedů vlád V4 v Maďarsku. Ve středu od 10:00 bude hostem pořadu Ptám se, pane premiére na Blesk.cz.

• Prezident se podáním žaloby podle ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé) rozhodl pro konfrontační cestu.

Vláda v pondělí oznámila, že s účastí Pavla na summitu, který se koná za dva týdny, nepočítá. Misi povede premiér Andrej Babiš (ANO), účastnit se budou i ministři obrany Jaromír Zůna (za SPD) a zahraničních věcí Petr Macinka (Motoristé). Pavel už dříve avizoval, že se v takovém případě obrátí na Ústavní soud, podle informací Blesku kompetenční žalobu k Ústavnímu soudu podal včera ve večerních hodinách. 

„Ve věci budou nyní probíhat standardní procesní úkony, podání bude přidělena spisová značka a soudce zpravodaj v souladu s rozvrhem práce,“ uvedla Číhalíková Sedláčková.

Pavel konkrétně žádá, aby ÚS deklaroval, kdo může rozhodovat o účasti prezidenta na summitu, dále aby uložil vládě nevytvářet prezidentovi administrativní ani jiné překážky při výkonu jeho ústavních pravomocí a aby stanovil vládě povinnost poskytnout prezidentovi republiky veškerou součinnost.

Babiš v pondělí uvedl, že případnou kompetenční žalobu vidí jako zbytečnou. Argumenty jsou prý jasné. Prezident se podle něj vžil za bývalé vlády do role lídra v zahraniční politice. Současný kabinet má ale podle Babiše dostatečné kompetence a chce zahraniční politiku sám aktivně vést.

Ústavní soud již kompetenční žalobu prezidenta Pavla ve sporu o účast na červencovém summitu NATO v Ankaře obdržel. O případném přednostním projednání rozhodne plénum, tedy sbor všech ústavních soudců a soudkyň. Sejde se ve středu. Do té doby nebude soud poskytovat žádné další informace, uvedla jeho mluvčí Miroslava Číhalíková Sedláčková. Soud si podle ní uvědomuje naléhavost věci. 

Stopka pro Pavla! Na summit NATO ho Babiš s Macinkou nepustí! Hrad rozhodne o žalobě

ÚS na základě ústavy rozhoduje ve sporech o rozsah kompetencí státních orgánů a orgánů územní samosprávy. Týká se to sporů o „příslušnost vydat rozhodnutí nebo činit opatření nebo jiné zásahy“, upřesňuje zákon o ÚS. Soud může nálezem vyjasnit, který orgán je příslušný vydat rozhodnutí v konkrétní věci, případně může zrušit starší rozhodnutí, kterým si orgán nějakou kompetenci přivlastnil, anebo ji popřel.

Spory o rozsah kompetencí jsou v agendě ÚS poměrně vzácné. V minulosti se zabýval například tím, zda prezident potřebuje kontrasignaci premiéra při jmenování guvernéra a viceguvernérů České národní banky. Dospěl k závěru, že prezident je může jmenovat samostatně, bez kontrasignace. Od podání návrhu k rozhodnutí tehdy uplynuly dva měsíce.

Další kompetenční spory se týkaly přidělování soudců k Nejvyššímu soudu a jmenování jeho místopředsedy. V obou případech ÚS určil, že ministr spravedlnosti, respektive prezident, potřebují předchozí souhlas předsedy či předsedkyně Nejvyššího soudu s těmito personálními kroky.

Babiš: Vláda rozhodla pragmaticky a prakticky

Rozhodnutí prezidenta Pavla podat kompetenční žalobu kvůli sporu o účast na summitu NATO premiér respektuje. Podle Babiše ale není dobře, když na sebe ústavní činitelé dávají žaloby. Vláda rozhodla pragmaticky a hlavně prakticky, na základě zhodnocení toho, jak se bude summit konat, uvedl na síti X.

Ve vyjádření premiér také poznamenal, že nepodal kompetenční žalobu, když počátkem roku prezident odmítal jmenovat poslance Motoristů Filipa Turka ministrem. „Podle mne a mnoha odborníků překračoval ústavu,“ napsal premiér na X.

Nerozumí tomu, je to nešťastné a zvláštní, míní premiér

„My určitě počkáme na rozhodnutí Ústavního soudu a potom budeme reagovat,“ říkal Babiš dnes při odletu na jednání premiérů summitu V4. „Já tomu nerozumím, pan prezident absolvoval 61 zahraničních cest z toho za naší vlády 10, navštívil 12 různých zemí, schválili jsme v podstatě jeho účast na Valném shromáždění OSN a v Ústavě je jasně napsáno, že tyhle aktivity jsou vlastně s mandátem vlády, takže nerozumím tomu,“ podotkl premiér. 

„Myslel jsem si, že pan prezident bude trošku nad věcí, celé je to takové zvláštní a to, že něco bylo v minulosti zvykem a to, že Fiala s Lipavským nedělali žádnou zahraniční politiku, že tam byli do počtu, tak my děláme aktivní zahraniční politiku a právě na tom summitu NATO ta neformální večeře je důležitá, protože jsme viděli i G7, jak se tam neformálně baví, že Giorgia Meloni vykládala o tom, že... nevím teďka, ale to není důležité, ale důležité je, že na té večeři minulý rok bylo 18 členů Evropské rady a to je to místo, kde já chodím a kde s nimi samozřejmě řeším plno důležitých věcí pro ČR,“ pokračoval Babiš. 

„Co na to říct, mě to mrzí, o to víc, že samozřejmě místo toho, abychom se bavili o důležitých věcech pro naše občany, které my například řešíme, jako kratom, sociální sítě dětí, duševní zdraví a další věci, tak samozřejmě v médiích budeme mít od rána do večera experty, kteří budou říkat o té žalobě. A nevím, no, je to nešťastné,“ uvedl premiér. 

Přijde omluva?

Pokud by přitom Ústavní soud rozhodl ve prospěch prezidenta Pavla (ať už před summitem v Ankaře, nebo po něm), co se bude dít dál? Omluví se Babišova vláda Pavlovi? „Za co bysme se měli omlouvat?“ divil se Babiš.

„Já komunikuju velice vstřícně, já nevyhledávám žádné konflikty, snažím se. Já vám neumím na to odpovědět, musíme si to přečíst, co řekne Ústavní soud. Za mě je to nesmyslné, znovu opakuji. Pan prezident tento rok byl na tom summitu 9 zemí v Bukurešti, je to celé zvláštní, proč tak strašně trvá tady na tu Ankaru, kde skutečně ty věci musíme obhajovat my jako vláda. My rozhodujeme o rozpočtu, my rozhodujeme o strategii, my rozhodujeme o koncepci armády a my máme za to zodpovědnost. Mně to připadá teď úplně logické, že jsme takhle jako rozhodli. Ale počkáme si na Ústavní soud a samozřejmě uvidíme, jak rychle rozhodne, jak rozhodne a potom se určitě k tomu vyjádří vláda, protože to není moje rozhodnutí jako předsedy vlády, ale celé vlády,“ dodal Babiš.

Macinka: Pavel zvolil konfrontační cestu

Vyjádřil se také ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé), který stál u zrodu celého sporu. Podle něj se Pavel rozhodl jít konfrontační cestou. Podáním kompetenční žaloby k Ústavnímu soudu potvrzuje, že chce ideově i programově i politicky vyvažovat vládu, tedy se situuje do role lídra opozice, řekl dnes novinářům ve Sněmovně. Nemyslí si, že se prezident snažil o své roli na summitu NATO dohodnout, jak dnes Pavel uvedl ve svém vyjádření k podání žaloby.

„Když říká, že se snažil dohodnout, tak zmiňuji dopis, který poslal premiérovi na začátku dubna, ve kterém ani nenaznačoval možnost nějaké dohody. On mu oznamoval, že prostě se rozhodl, že bude v čele delegace a že uvítá, když ho tam doprovodí,“ uvedl ministr. Dodal, že tak vypadat pokus o nějakou dohodu nemá, šlo podle něj naopak o pokus o diktát. „Pan prezident zřejmě cítí, že by se Česká republika měla stát prezidentským systémem, ve kterém mu hraje vláda roli jakési servisní organizace, ale bohužel takto náš politický systém nastaven není. My jsme parlamentní demokracie s premiérským systémem a dominantní politickou postavou je předseda vlády a vláda, nikoliv prezident,“ doplnil Macinka.

Celé vyjádření prezidenta Pavla

„Vážení spoluobčané,

považuji za nutné reagovat na včerejší oznámení vlády o složení delegace na summit NATO v Ankaře. 
Rozhodnutí vyloučit prezidenta republiky z delegace považuji za bezprecedentní a mimořádně nešťastný krok.

Zastupování státu navenek je pravomocí prezidenta podle článku 63 Ústavy České republiky. Je to v podstatě popis jeho práce. Vyloučit prezidenta z výkonu této pravomoci tedy znamená omezit jeho roli, kterou mu dává Ústava, nikoli vládní usnesení. Premiér Andrej Babiš nedávno řekl, že prezident není jeho nadřízený. V tom má pravdu. Jenom dodávám, že to platí i obráceně. Ústava předpokládá u výkonu některých pravomocí prezidenta součinnost vlády – součinnost, ne schvalování.

Spor o zastupování na letošním summitu v Ankaře se táhne již od začátku roku. Poprvé jsem toto téma otevřel na novoročním setkání s premiérem jako věc k diskuzi. Později, bez jakékoliv diskuze, premiér cestou médií oznámil, že s účastí prezidenta nepočítá. Následně vláda své oficiální stanovisko několik měsíců postupně odkládala – z dubna na 8. června, potom na 22. června.

Je důležité připomenout, že je ústavní zvyklostí a výsledkem dohody mezi nejvyššími ústavními činiteli, že naši zemi na summitech NATO zastupovali prezidenti. Tato praxe fungovala stejně za Václava Havla, Václava Klause i Miloše Zemana, napříč vládami všech politických barev. Ze dvaceti summitů Aliance, kterých se Česká republika účastnila, na devatenácti vedl delegaci prezident. Jedinou výjimkou byl vážný zdravotní stav. Pokud by se tato praxe měla z jakéhokoliv důvodu měnit, musí k tomu opět dojít jednáním a dohodou, ne jednostranným rozhodnutím vlády.

Jako hlava státu jsem se účastnil tří summitů. Při těchto vrcholných schůzkách i při všech dalších oficiálních bilaterálních jednáních jsem se vždy držel mandátu schváleného vládou. Je to vláda, kdo zodpovídá podle Ústavy za zahraniční politiku země, a to ctím.

Měsíce veřejného dohadování o to, kdo poletí kam, vyznívají směrem ven jako neschopnost nejvyšších představitelů státu domluvit se mezi sebou. V době, kdy NATO řeší největší bezpečnostní hrozby od existence Aliance, to považuji za přístup nezodpovědný k našim občanům i k našim spojencům. To musí skončit.

Veřejnost od nás logicky očekává, že takové spory dokážeme vyřešit dohodou. Já jsem se o takovou dohodu opakovaně pokoušel. Nabídl jsem několikrát, i veřejně, konkrétní ústupek – kompromisní řešení, podle kterého bych se zúčastnil neformální večeře hlav států, zaměřené na otázky evropské i globální bezpečnosti, zatímco premiér s ministry by vedli oficiální jednání, v souladu s požadavkem vlády vysvětlit svůj přístup k výdajům na obranu a k naplňování spojeneckých závazků.

Moje vůle domluvit se je veřejně známá. Stejně známé je i to, že jsem na své opakované návrhy, vyjádřené mimo jiné i v dopisech premiérovi, nedostal žádnou odpověď. Za celou dobu vláda nepřišla ani s žádným vlastním kompromisním návrhem.

V tomto sporu opravdu nejde o jednu židli na jednom zahraničním jednání. Jde o vědomé rozhodnutí vlády vyloučit prezidenta, vrchního velitele ozbrojených sil a bývalého vysokého představitele NATO, z vrcholného jednání Aliance v době, kdy může svoji celoživotní expertizu uplatnit ve prospěch bezpečnosti České republiky a jejích občanů.

Vážení spoluobčané, předpokládám, že jste mě zvolili prezidentem republiky, abych prezidentem republiky skutečně byl. Je mou povinností pravomoci prezidenta v plném rozsahu nejen vykonávat, ale i bránit. Ne kvůli sobě. Ale kvůli všem prezidentům a prezidentkám, kteří přijdou po mně.

Pokud bych tyto pravomoci nebránil, nesl bych díl odpovědnosti za to, že by se dveře k dalšímu svévolnému okrajování pravomocí ústavních činitelů otevřely dokořán.

Z toho důvodu jsem podal kompetenční žalobu k Ústavnímu soudu, aby došlo k ujasnění pravomocí prezidenta a vlády při zastupování země navenek, konkrétně na summitu NATO.

V této žalobě žádám Ústavní soud:
- aby deklaroval, kdo může rozhodovat o účasti prezidenta na summitu;
- aby uložil vládě nevytvářet prezidentovi administrativní ani jiné překážky při výkonu jeho ústavních pravomocí;
- aby stanovil vládě povinnost poskytnout prezidentovi republiky veškerou součinnost.

Jsem rád, že období dohadování je u konce a ve věci bude jednat Ústavní soud. Budu respektovat jeho rozhodnutí, ať bude jakékoli.“

Video se připravuje ...

Petr Pavel nebude v delegaci na summit NATO

Zdroj: ČTK/Blesk