Evropa na dostřel Íránu: Rakety doletí až ke Slovensku? Vyloučit to nelze, míní český expert
Vzduch nad Blízkým východem křižují stovky raket a dronů a další válka znovu otřásá světem. Írán střílí, Západ odpovídá tvrdými údery a sílí obavy, že teheránské rakety by mohly doletět až do střední Evropy. Bezpečnostní analytik a expert na jaderné zbrojení Vlastislav Bříza v rozhovoru pro Blesk vysvětluje, jak blízko měl Teherán k atomové bombě a zda je Evropa skutečně v ohrožení íránských střel.
Blesk: Byl podle vás útok USA a Izraele oprávněný? Byl Írán opravdu tak blízko k výrobě jaderné zbraně, i po loňských úderech na jeho zařízení?
Vlastislav Bříza: „Jednoznačně ano, oprávněné to bylo. Když máte ověřeno Mezinárodní agenturou pro atomovou energii, že Írán disponoval 408 kilogramy uranu obohaceného na 60 procent, tak tam v zásadě jiná varianta použití není. Palivo do jaderných elektráren se obohacuje zhruba na 5 procent. Nad 20 procent už je to pro vojenské účely. A obohatit z 60 na 90 procent, tedy na úroveň potřebnou pro jadernou zbraň, je technologicky mnohem jednodušší než ty první stupně. To by byla otázka vyšších týdnů nebo jednotek měsíců. Loňské údery program oddálily, ale nezastavily.“
O jakém arzenálu se vlastně bavíme? O Íránu se říká, že je nejsilnější raketovou velmocí na Blízkém východě.
„Je potřeba dodat to na Blízkém východě, ne globálně. Ale v regionu ano. Před tímto konfliktem měl zhruba tisíc raket středního dosahu a kolem tisíce krátkého dosahu. A k tomu další tisíce taktických raket. Ta síla byla značná. Proto se hned na začátku operace soustředili nejen na Teherán, ale i na Isfahán, kde je největší komplex výroby balistických raket v zemi. Ten první úder nešel jen po politickém vedení, ale i po výrobních kapacitách.“
Íránské ministerstvo informací a bezpečnosti dnes oznámilo zadržení 30 osob včetně jednoho cizince, kteří jsou podezřelí ze špionáže ve prospěch Izraele a Spojených států, píše agentura AFP. Cizinec, jehož státní příslušnost nebyla zveřejněna, byl zatčen na severovýchodě Íránu.
Podle agentury Mízán, která spadá pod íránskou justici, tato osoba prováděla špionáž pro dvě nejmenované země Perského zálivu, a to ve prospěch „americko-sionistického nepřítele“.
Válka Izraele a Spojených států proti Íránu by neměla zastínit zoufalou humanitární situaci v Pásmu Gazy, uvedl dnes v Jeruzalémě německý ministr zahraničí Johann Wadephul. Ministr zároveň při setkání se svým izraelským protějškem Gideonem Saarem důrazně odsoudil násilí páchané radikálními židovskými osadníky na okupovaném Západním břehu, píše agentura Reuters.
„Nesmíme odhlížet od tíživé situace více než dvou milionů lidí, kteří tam žijí,“ uvedl Wadephul k situaci v Pásmu Gazy na společné tiskové konferenci se Saarem. „Humanitární situace zůstává nadále zoufalá. Navíc tam humanitární pracovníci stále nemají dostatečný přístup,“ dodal.
Mezi americko-izraelskou válkou s Íránem a ruskou invazí na Ukrajinu jsou určité paralely. Vyplývá to z analýzy, kterou dnes zveřejnil britský list The Guardian. Ačkoliv se konflikty v mnoha ohledech liší, určité podobnosti se dají najít například ve sporném zdůvodnění jejich zahájení či v neochotě politiků označovat konflikty za válku, píše list.
The Guardian zároveň připomíná, že zatímco válka na Ukrajině začala rozsáhlou a ničím nevyprovokovanou invazí ruských vojsk do sousedního demokratického státu, Spojené státy se ve své válce proti Íránu snaží ze vzduchu útočit na pouze na cíle spojené s íránským režimem.
Izraelské ministerstvo zahraničí zveřejnilo mapu, podle které mohou íránské střely doletět až do střední Evropy, dokonce na Slovensko. Je to reálná hrozba?
„Ověřeno je, že ty nejmodernější rakety středního dosahu dokážou zasáhnout celé Turecko a východní část Řecka. To je fakt. Dál bych byl opatrný, ale úplně to vyloučit nelze. Írán ten vývoj měl velmi sofistikovaný. Pod pláštíkem jaderné dohody s USA a Západem z roku 2015 vyvíjel balistické rakety a v minulosti spolupracoval i se Severní Koreou. Ten technologický posun tam je.“
Kdyby byl režim ajatolláhů úplně zahnaný do kouta, mohl by podle vás cílit i na Evropu?
„On už do určité míry zahnaný je. A tomu režimu nejde o Írán jako takový, ale o vlastní přežití. Já bych to přirovnal k nacistickému Německu, kdy Adolf Hitler říkal: ‚Německo jsem já. Když zahynu já, zahyne i Německo.‘ Podobně funguje i teokratická diktatura ajatolláhů. Nedělejme si iluze – režim podporuje teroristické organizace jako Hamás nebo Hizballáh a tvrdě likviduje vlastní odpůrce. V první fázi konfliktu šel cestou útoků na všechno kolem, aby vyvolal paniku a vtáhl do konfliktu co nejvíce regionálních hráčů. To je jeho taktika.“
Jsou větší hrozbou balistické střely, nebo drony? A můžou i drony doletět až nad Evropu?
„Drony z Íránu nemají dosah nad Evropu. Jsou schopné ohrožovat Blízký východ, ale aby doletěly nad Evropu, musely by být vypuštěny odjinud, což není tak jednoduché. Balistické rakety jsou jiná liga. A právě proto je i v našem eminentním zájmu, aby Írán jadernou zbraň neměl.“
A co americký dron LUCAS, kopie Šahédu? Může něco změnit?
„Nikdy žádný jediný zbraňový systém nezmění poměr sil v jakékoliv válce. Může pomoci, může vytvořit tlak, ale sám o sobě nerozhodne. Válku vždy rozhoduje komplex systémů.“
Raketová velmoc
Jen během prvních 24 hodin společné operace USA a Izraele padlo na Írán kolem 1200 bomb. Podle izraelských zdrojů byly zničeny stovky balistických raket, zabráněno výrobě dalších zhruba 1500 střel a vyřazena asi polovina odpalovacích zařízení.
Údery mířily podle USA a Izraele nejen na nejvyšší představitele režimu a vojenské objekty, ale také na továrny na rakety. Írán disponuje střelami s doletem 1300 až 2000 kilometrů, některé verze podle odhadů až 2500 kilometrů. Právě tyto parametry vyvolávají obavy, že by jejich dosah mohl sahat až do střední Evropy. Ostatně už jedna íránská raketa doletěla na Kypr.
Izraelské ministerstvo zahraničí nedávno zveřejnilo grafiku se třemi kruhy doletu íránských balistických střel. V jejich dosahu jsou Atény, Sofie, Bukurešť, ale i Budapešť, Vídeň či Bratislava.
Před současným konfliktem měl Teherán zhruba 1000 raket středního dosahu a 1000 krátkého dosahu. K tomu další tisíce taktických střel.
Americký Šahéd
Paradox nebo snad karma? Zbraň, kterou Írán proslavil - sebevražedný dron Šahéd-136 vraždící na Ukrajině - se obrátila proti svému stvořiteli.
Američané totiž poprvé bojově nasadili svoji vlastní verzi s názvem LUCAS (v překladu nízkonákladový bezpilotní bojový útočný systém), který z íránského vzoru vychází. Vybudovali ho právě s pomocí Ukrajinců.
„Operační skupina CENTCOM Scorpion Strike poprvé v historii nasadila v bojové operaci Epická zuřivost jednorázové útočné drony. Tyto levné stroje, inspirované íránskými drony Šahéd, nyní provádějí odvetné údery v americké verzi,“ pyšnilo se na síti X Centrální velitelství Spojených států.
Třímetrový stroj s rozpětím 2,4 metru váží asi 82 kilogramů. Íránský Šahéd má pro srovnání kolem 200 kilo - americká verze je tedy výrazně lehčí. Dolet má zhruba 800 kilometrů a cena se pohybuje kolem 35 tisíc dolarů za kus (zhruba 735 tisíc korun) - zlomek ceny sofistikovaných amerických střel za miliony.
Dron může startovat z katapultu, z mobilních systémů i z lodí a umí útočit v roji, tedy koordinovaně více kusů najednou.
Kolik toho vystřelili?
- 588 balistických raket měl Írán odpálit od začátku konfliktu,
- 893 dronů měl vyslat Írán proti 11 zemím Blízkého východu,
- 1200 bomb shodily USA a Izrael během prvních 24 hodin,
- 900 úderů provedly USA proti íránským cílům ze vzduchu i z moře,
- 700 bojových letů uskutečnilo od začátku izraelské letectvo,
- 50 % odpalovacích zařízení balistických střel mělo být podle Izraele zničeno,
- 1500 íránských raket se mělo podařit vyřadit z výroby
- 3 íránské fregaty a další vojenská plavidla měla podle USA potopit americká flotila.
Zdroj: IDF, Ministerstvo obrany USA, The Jerusalem Post, Al Jazeera (ke 2. březnu 2026)
👍 🙂