Chameneího nástupce bude znám v řádu dnů. Povede Írán jeho syn?
Po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího (†86) bude muset íránský režim najít nového hlavního představitele země. Podle zvyklostí a íránského práva by k volbě mělo dojít co nejdříve. Spekuluje se i o tom, že Chameneího nástupcem by mohl být jeden z jeho potomků, konkrétně šestapadesátiletý Modžtaba Chameneí.
O druhém synovi zesnulého nejvyššího vůdce toho není příliš známo. Měl by však mít velice úzké vazby na revoluční gardy a polovojenskou organizaci Basídž. Modžtaba navštěvoval semináře íránských duchovních ve městě Qom a celkově je považován spíše za konzervativce. V roce 2019 na něj Spojené státy uvalily sankce.
Hlavní překážkou k jeho zvolení je však odpor režimu k dědění funkcí. Příliš mu nepomáhá ani fakt, že nezastává pozici vysoce postaveného duchovního a nemá zkušenosti s výkonem veřejné funkce. Podle deníku The National zprávy z poloviny roku 2025 naznačovaly, že byl Shromážděním expertů vyloučen z užšího výběru, není však možné ověřit jejich pravdivost.
Jak probíhá volba?
Po smrti nejvyššího duchovního vůdce moc dočasně převzala tříčlenná rada složená z prezidenta Masúda Pezeškijana, nejvyššího představitele soudní moci v Íránu Gholám-Hosejna Mohsení-Ežeího a místopředsedy Shromáždění znalců Alírezy Arafího.
Podle předsedy íránského parlamentu Mohammada Bághera Ghálíbáfa je země na podobné situace dobře připravena. „Máme plány pro všechny scénáře, a to i pro dobu po mučednické smrti uctívaného imáma Chameneího. Uvidíte, že po zřízení rady bude moc a integrita úředníků, obranných sil a lidu nepředstavitelná,“ nechal se slyšet podle portálu SkyNews.
Podle ministra zahraničních věcí by měl být nástupce Alího Chameneího vybrán „za jeden nebo dva dny“. Nového vůdce bude vybírat 88členné Shromáždění expertů. To tvoří šíitští duchovní volení každých osm let, jejichž kandidaturu musí schválit dvanáctičlenná Rada opatrovníků, která však kandidáty často diskvalifikuje.
„Po neúspěšné kampani se teroristická americká armáda a krutý sionistický režim zaměřily na jednu z bank v zemi,“ citovala íránská státní média mluvčího velitelství íránských ozbrojených sil Ebráhíma Zolfakárího. „Tímto nezákonným a neobvyklým útokem nás nepřítel přinutil útočit na ekonomická centra a banky v regionu, které jsou napojeny na USA a sionistický režim,“ dodal. Mluvčí zároveň obyvatele Blízkého východu vyzval, aby se nezdržovali v blízkosti bank.
Největší německá zbrojovka Rheinmetall za loňský rok zvýšila konsolidované tržby o 29 procent nad 9,9 miliardy eur (241 miliard Kč), provozní zisk se zvýšil o 33 procent nad 1,84 miliardy eur. V obou případech jsou to rekordní hodnoty, oznámila dnes firma ve své výsledkové zprávě. Výsledky zaostaly za odhady analytiků, firma ale na letošní rok počítá se zrychlením růstu tržeb na 45 procent. Rheinmetall těží z válečných konfliktů, hlavně na Ukrajině a v Íránu, uvedla agentura Reuters.
Vrátit se za současné krize na Blízkém východě k ruským fosilním palivům by byla strategická chyba, řekla v dnešním projevu před europoslanci ve Štrasburku předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Dokud bude Evropská unie dovážet významnou část fosilních paliv z nestabilních regionů, je podle ní zranitelná a závislá.
Šéfka komise se vyjádřila i k některým výzvám zrušit systém emisních povolenek ETS. Bez tohoto systému by EU byla ještě zranitelnější a závislejší, uvedla von der Leyenová. Unie systém emisních povolenek potřebuje, je ale třeba ho modernizovat, dodala.
„Díky krokům, které jsme v posledních letech podnikli, je dnes Evropa mnohem méně vystavena závislosti na dovozu fosilních paliv. To však neznamená, že jsme imunní vůči cenovým šokům, energetické trhy jsou globální,“ uvedla von der Leyenová s tím, že narušení dodávek v oblasti Perského zálivu ovlivňuje ceny po celém světě.
Buďte první, kdo se k tématu vyjádří.