Problém s penězi pro Ukrajinu! Návrat Babiše na scénu EU, „trucující“ Orbán i Zelenskyj v Bruselu
Prezidenti a premiéři zemí EU dnes na summitu EU v Bruselu jednají zejména o další finanční podpoře Ukrajiny, ale i o návrhu nového víceletého rozpočtu EU na období 2028-2034, o dalším rozšiřování unie a také o její konkurenceschopnosti. Česko zastupuje nový premiér Andrej Babiš (ANO), jde o jeho první summit od návratu do funkce. Vrcholné schůzky se osobně účastní ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po několika hodinách se lídři shodli na závěrech summitu kromě části o Ukrajině, o jejímž budoucím financování se stále rokuje a výsledek je nejasný.
- Summit má rozhodnout o budoucí finanční pomoci pro Ukrajinu, přičemž zatím není jasné, zda to bude formou takzvané reparační půjčky zajištěné zmrazenými ruskými aktivy.
- Belgie, kde se tato aktiva z valné většiny nacházejí, ale i Maďarsko, Slovensko či Česko mají k této variantě stále výhrady.
- Evropská komise navrhla dvě možnosti financování napadené země. Jednou je půjčka, kterou by si EU vzala na finančních trzích a za kterou by ručila rezervou v unijním rozpočtu. To by ale muselo být schváleno jednomyslně, což je podle mnohých nepředstavitelné zejména vzhledem k postoji Maďarska.
- Podle komise i podle Německa je jedinou možnou cestou druhá varianta, a sice využití reparační půjčky, kde by stačilo schválení kvalifikovanou většinou. Přehlasovat Belgii ale ostatní země nechtějí.
- Evropská komise a Belgie se večer přesunuly jednat mimo hlavní místnost summitu EU.
Účast v Bruselu pro něj byla zásadní, teď se konečně dočkal. Nový český premiér Andrej Babiš (ANO, 71) včera odletěl na jednání Evropské rady, které dnes začalo. S kým v Evropě spojí síly a jaký postoj Česko zaujme vůči Ukrajině?
Mezi klíčová témata patří právě pomoc Ukrajině a také unijní rozpočet. „Je jasné, že Andrej Babiš se bude snažit zdůraznit to, že členské státy, včetně Česka, potřebují podporu z toho víceletého finančního rámce a bude se snažit, aby ty podmínky byly pro Českou republiku co nejpříznivější, aby Česko mohlo sáhnout na co nejvíce peněz,“ uvedla pro Blesk šéfredaktorka EURACTIV.cz Aneta Zachová.
EU je nyní rozštěpena v otázce, zda má být pomoc Ukrajině financována půjčkou krytou zmrazenými ruskými aktivy. „Nemáme problém podpořit tuhle možnost, ale za podmínky, že nebudeme ručit v případě použití aktiv,“ řekl Babiš ještě před odletem do Bruselu.
„Myslím, že evropští lídři doufají, že se budou moci s Babišem domluvit a že Babiš zaujme nějakou konstruktivní pozici a nebude blokovat cokoliv, co se bude týkat finanční pomoci Ukrajině,“ uvedla pro Blesk Zachová.
Babiš se přesto včera sešel s lídry frakce Patrioti pro Evropu, která sdružuje konzervativní strany napříč Evropou včetně hnutí ANO. V první řadě na společném focení stanul vedle Viktora Orbána a Marine Le Penové.
Ještě před začátkem summitu se uskutečnila takzvaná migrační snídaně, které se účastní zástupci států s podobnými postoji k řešení nelegální migrace. Tentokrát ji pořádali Nizozemci a účastnili se jí zástupci 15 zemí včetně Babiše.
„Jednali zejména o tom, že unie musí udělat více pro zastavení nelegální migrace a posílení schopnosti navracet a vyhošťovat ty, kteří páchají trestnou činnost,“ uvedl úřad vlády na sociální síti X.
Belgie žádá písemné záruky
Belgický premiér Bart De Wever požaduje, aby celá Evropská unie nesla riziko při využití ruských zmrazených aktiv v EU na pomoc Ukrajině. Chce od ostatních závazné písemné záruky, uvedl před začátkem summitu.
Podle De Wevera se stále vyjednává a plány na financování Ukrajiny se mění. „Nejpravděpodobnější možností je využít rozpočtovou rezervu (v unijním rozpočtu),“ řekl. To by znamenalo použití společné půjčky, kterou by si EU vzala na finančních trzích a nikoli tedy druhou možnost, kterou je reparační půjčka Kyjevu. „Tato možnost by mohla zahrnovat i výjimku pro země, které se nechtějí připojit,“ dodal.
Orbán: Téma použití ruských aktiv je mrtvé
Maďarský premiér Viktor Orbán označil téma použití zmrazených ruských aktiv na pomoc Ukrajině za mrtvé. Při příchodu na dnešní summit EU v Bruselu Orbán podotkl, že dávat peníze Kyjevu znamená zapojit se do války.
Pro použití takzvané reparační půjčky s využitím v EU zmrazených ruských aktiv není podle Orbána mezi unijními lídry dostatečná podpora.
„Nechci, aby byla Evropa ve válce. Chci dělat kroky vedoucí k míru, ne k válce,“ řekl maďarský premiér novinářům. „Ve válce jsou dvě země, Ukrajina a Rusko, ne Evropská unie. Belgický premiér má pravdu, neměli bychom to dělat. Znamenalo by to zapojení do války,“ dodal Orbán s odkazem na použití zmrazených ruských aktiv.
Šéfka EK: Bez vyřešeného financování Ukrajiny neodejdu
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová řekla, že ze summitu neodejde bez vyřešení dalšího financování Ukrajiny. V případě rozhodnutí o financování bránící se země ze zmrazených ruských aktiv musí podle názoru šéfky unijní exekutivy riziko nést všechny státy bloku.
Von der Leyenová při příchodu na jednání připomněla, že druhou zvažovanou možností financování Ukrajiny, je využití unijního rozpočtu. Znamenalo by to použití společné půjčky, kterou by si EU vzala na finančních trzích. „Zcela podporuji Belgii,“ zmínila také von der Leyenová.
Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová novinářům řekla, že evropští lídři si v otázce financování Ukrajiny nemohou dovolit selhat a naopak musí ukázat, že jsou silní. EU se podle ní zabývá obavami, které Belgie vyjádřila ohledně reparační půjčky. „Takže doufám, že to dotáhneme do konce,“ řekla Kallasová.
Podobně se vyjádřil německý kancléř Merz. „Mám dojem, že můžeme dospět k dohodě. Chápu obavy některých členských států, zvláště belgické vlády, ale doufám, že společně je můžeme vyřešit,“ řekl Merz.
Costa: Jednání neopustíme bez konečného rozhodnutí
Odhodlání vyřešit na summitu otázku zajištění finančních potřeb Kyjeva vyslovil také předseda Evropské rady. „Mohu vás ujistit, že na tom budeme pracovat dnes, a pokud bude potřeba, tak i zítra (v pátek). Nikdy toto jednání neopustíme bez konečného rozhodnutí o zajištění financování Ukrajiny,“ prohlásil Costa, který rovněž zmínil obě projednávané možnosti.
Podle švédského premiéra Ulfa Kristerssona je dnešní schůzka nejdůležitějším summitem od začátku ruské války na Ukrajině před necelými čtyřmi lety. Otázka použití zmrazených ruských aktiv je podle něj otevřená. „Bude to dlouhá diskuse. Budu tady sedět celou noc, když to bude potřeba. Potřebujeme řešení,“ dodal Kristersson.
Rovněž i podle premiérů Španělska a Řecka Pedra Sáncheze a Kyriakose Mitsotakise by summit EU neměl skončit bez rozhodnutí o financování Ukrajiny. Mitsotakis se při příchodu na summit vyjádřil pro reparační půjčku pro Ukrajinu. Sánchez vyzval Evropskou unii, aby byla jednotná, konzistentní a akceschopná. Španělský premiér rovněž ve svém prohlášení pro novináře podpořil „využití zmrazeného ruského majetku pro financování Ukrajiny v letech 2026 a 2027“.
Polský premiér Donald Tusk odpoledne potvrdil, že lídři budou hledat způsob, jak Ukrajině poskytnout reparační půjčku. Zbývá však vyřešit četné technické problémy, zdůraznil Tusk.























Kdo chce pomáhat může demokraticky ze svého a ne s dani pracujících nebo to máme vzít z dotaci na vysoké ŠKOLY ???AŽ SI JE PLATI JAK V USA ? Důchodcům už jste snížili valorizaci o 1000 Kč měsíčně !Co snížit hradu rozpočet o 50 % až jdou občanům co vytvářejí hodnoty příkladem ?, Seberte pro vládním neziskovkám a komediantům 80 % dotaci !A Okamura až navrhne v parlamentu že kdo chce podporovat Ukrajinu až dá 50% ze svého platu a uvidíme jak jsou schopni pomáhat ze svého až jdou pracujícím co vytvářejí hodnoty příkladem ??!!! A v senátu můžou ti kdo chtějí pomáhat posílat 50 000 Kč a stejně jim asi zůstane vice jak většině manuálně pracujícím mimo Prahy, Brna, Liberce a Hradce Králové