Očekávaný summit EU: Babiš v Bruselu, jak dopadne muniční iniciativa?
Nový český premiér Andrej Babiš přijíždí dnes na svůj první summit EU od jmenování předsedou vlády. Ačkoli Evropská rada začíná až ve čtvrtek ráno, Babiš by měl do Bruselu přiletět krátce po poledni, ve 14:00 ho totiž již čeká předsummitová schůzka lídrů frakce Evropského parlamentu Patrioti pro Evropu. Následně se český premiér od 18:00 hodin zúčastní summitu EU a zemí západního Balkánu.
Členy Patriotů pro Evropu jsou zejména francouzské Národní sdružení (RN), nizozemská Strana pro svobodu (PVV) či maďarská strana Fidesz. Z Česka by měl do Bruselu přijet i nový ministr zahraničí Petr Macinka. Kdo další se schůzky v belgické metropoli zúčastní, nebylo jasné. Podobné předsummitové schůzky mají i lidovecká frakce, socialisté či frakce Obnova Evropy (Renew Europe). Patrioti měli dosud pouze jednoho premiéra – šéfa maďarské vlády Viktora Orbána, nyní s Babišem mají dva předsedy vlády v nynější sedmadvacítce.
Summit EU a zemí západního Balkánu má být příležitostí pro zhodnocení dosavadních vztahů mezi oběma stranami. EU bude na summitu zastupovat předseda Evropské rady António Costa a předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Zasedání se zúčastní i šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Costa dal již na začátku svého mandátu najevo, že rozšiřování EU je jednou z jeho priorit. Státníci by měli nejprve během zasedání prodiskutovat různé oblasti spolupráce – ať již jde o zahraniční záležitosti, obranu, bezpečnost, či zapojení do jednotného trhu EU. Poté má následovat pracovní večeře, kde je v plánu širší debata ohledně současného celosvětového dění.
Summity EU – západní Balkán se konají pravidelně od roku 2018. Předchozí summit vedoucích představitelů EU a západního Balkánu se uskutečnil v prosinci 2024 v Bruselu. Příští summit se bude konat v červnu 2026 v Černé Hoře.
Babiš: ČR nezpochybňuje podporu Ukrajiny
Česko nezpochybňuje potřebu podpory Ukrajiny Evropskou unií. Měla by být ale financována jako dosud, žádné mimořádné garance Česká republika dávat nebude. Při zasedání sněmovního evropského výboru před nadcházejícím jednáním Evropské rady to řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Koalice podle něj o pozici jednala v úterý řadu hodin.
Unie blokuje kolem 210 miliard eur (5,1 bilionu Kč) ruských aktiv. Hlavní část, asi 185 miliard eur, je držena v evropském depozitáři cenných papírů Euroclear v Belgii, zbývajících 25 miliard eur je v pěti bankách, nejvíce v Belgii a Francii. Belgie se obává možných právních rizik a toho, že by se mohla dostat do problémů, pokud by Rusko žádalo odškodnění či bylo třeba peníze urychleně uvolnit.
Belgický premiér Bart De Wever proto požaduje po ostatních zemích záruky, že pokud bude peníze nutné vrátit, bude se na tom podílet každý členský stát. Pro Česko by to podle dostupných údajů znamenalo přibližně 89 miliard korun, Babiš dnes hovořil o 92 miliardách. K reparační půjčce mají výhrady Itálie, Malta či Slovensko.
Česko by podle Babiše v zásadě mohlo podpořit využití zmrazených ruských aktiv na půjčku Ukrajině na zajištění fungování státu, ale za určitých podmínek. Plně musí být zohledněny belgické obavy a záruky poskytované členskými státy musí zůstat plně dobrovolné.
Babiš dnes řekl, že větší logiku by dávalo, kdyby se zmrazená ruská aktiva využila spíše na reparace po ukončení války. „Myslíme, že ty peníze pro Ukrajinu můžou být financovány tak jako v minulosti, to znamená, že si Evropa půjčí. My určitě nechceme tohle zvlášť garantovat,“ podotkl.
„Chceme, aby peníze Ukrajina dostala. Belgie upozorňuje na to, že v případě, že by došlo k zabavení zmrazených ruských aktiv, by zabavila Ruská federace veškerá aktiva členských států EU. To je hlavně pozice Belgie,“ řekl později Babiš novinářům.
Bývalý ministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) řekl, že by bylo logické, aby pomoc Ukrajině šla z ruských peněz, nikoli z peněz evropských daňových poplatníků. Exministryně pro vědu, výzkum a inovace Helena Langšádlová (TOP 09) Babiše vyzvala, aby v Evropské unii hájil takové pozice, aby se Ukrajina mohla dále bránit ruské agresi.
Babiš zopakoval, že Česko pomáhá i tím, že část peněz, které posílá ročně do Evropské unie, je použita na pomoc Ukrajině. „Jako Česká republika počítáme, že budeme pomáhat ve formě humanitární pomoci,“ poznamenal. Na prvním místě podle něj je dosažení spravedlivého míru.
Příměří na Ukrajině je nezbytným předpokladem pro zahájení rozhovorů o bezpečnosti Evropy, uvedla dnes předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Zároveň podpořila nadcházející jednání v Abú Zabí, informovaly agentury.
„Jakákoliv seriózní diskuse o bezpečnostní architektuře Evropy se bude moci uskutečnit teprve poté, co bude na Ukrajině dosaženo příměří, a bude se muset odehrávat v odpovídajícím rámci, zejména se spojenci z NATO a členskými státy EU,“ uvedla podle agentury AFP von der Leyenová při návštěvě Bukurešti.
Po nočních ruských útocích hlásí Ukrajina tři mrtvé a zhruba 30 zraněných včetně dětí. Tři lidé zahynuli v Oděse, kde Rusové zasáhli sklad potravin pro mateřské a základní školy. Podle šéfa tamní oblastní správy Oleha Kipera zemřely dvě ženy a jeden muž, další žena utrpěla vážná zranění. V Sumské oblasti zasáhl dron auto se třemi energetiky. Všichni byli zraněni, jeden z nich vážně, uvedla agentura Ukrinform. Zraněné hlásí také Poltavská, Charkovská a Záporožská oblast.
Země střední Evropy by měly více spolupracovat při výrobě zbraní, vojenském plánování i budování infrastruktury. Na konferenci CEVRO Univerzity v Praze se na tom shodovali bývalí představitelé české a polské obrany. Podle polského generála ve výslužbě Jaroslawa Gromadzinského válka na Ukrajině ukázala, jak důležitý je silný obranný průmysl a spolehlivá logistika. Navrhl proto vytvoření společného středoevropského obranného holdingu.
Měl by sebou vzít Rajchla jako ostrahu, ten by pohlidal, aby B. nepodlehl eurum.