Očekávaný summit EU: Babiš v Bruselu, jak dopadne muniční iniciativa?
Nový český premiér Andrej Babiš přijíždí dnes na svůj první summit EU od jmenování předsedou vlády. Ačkoli Evropská rada začíná až ve čtvrtek ráno, Babiš by měl do Bruselu přiletět krátce po poledni, ve 14:00 ho totiž již čeká předsummitová schůzka lídrů frakce Evropského parlamentu Patrioti pro Evropu. Následně se český premiér od 18:00 hodin zúčastní summitu EU a zemí západního Balkánu.
Členy Patriotů pro Evropu jsou zejména francouzské Národní sdružení (RN), nizozemská Strana pro svobodu (PVV) či maďarská strana Fidesz. Z Česka by měl do Bruselu přijet i nový ministr zahraničí Petr Macinka. Kdo další se schůzky v belgické metropoli zúčastní, nebylo jasné. Podobné předsummitové schůzky mají i lidovecká frakce, socialisté či frakce Obnova Evropy (Renew Europe). Patrioti měli dosud pouze jednoho premiéra – šéfa maďarské vlády Viktora Orbána, nyní s Babišem mají dva předsedy vlády v nynější sedmadvacítce.
Summit EU a zemí západního Balkánu má být příležitostí pro zhodnocení dosavadních vztahů mezi oběma stranami. EU bude na summitu zastupovat předseda Evropské rady António Costa a předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Zasedání se zúčastní i šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Costa dal již na začátku svého mandátu najevo, že rozšiřování EU je jednou z jeho priorit. Státníci by měli nejprve během zasedání prodiskutovat různé oblasti spolupráce – ať již jde o zahraniční záležitosti, obranu, bezpečnost, či zapojení do jednotného trhu EU. Poté má následovat pracovní večeře, kde je v plánu širší debata ohledně současného celosvětového dění.
Summity EU – západní Balkán se konají pravidelně od roku 2018. Předchozí summit vedoucích představitelů EU a západního Balkánu se uskutečnil v prosinci 2024 v Bruselu. Příští summit se bude konat v červnu 2026 v Černé Hoře.
Babiš: ČR nezpochybňuje podporu Ukrajiny
Česko nezpochybňuje potřebu podpory Ukrajiny Evropskou unií. Měla by být ale financována jako dosud, žádné mimořádné garance Česká republika dávat nebude. Při zasedání sněmovního evropského výboru před nadcházejícím jednáním Evropské rady to řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Koalice podle něj o pozici jednala v úterý řadu hodin.
Unie blokuje kolem 210 miliard eur (5,1 bilionu Kč) ruských aktiv. Hlavní část, asi 185 miliard eur, je držena v evropském depozitáři cenných papírů Euroclear v Belgii, zbývajících 25 miliard eur je v pěti bankách, nejvíce v Belgii a Francii. Belgie se obává možných právních rizik a toho, že by se mohla dostat do problémů, pokud by Rusko žádalo odškodnění či bylo třeba peníze urychleně uvolnit.
Belgický premiér Bart De Wever proto požaduje po ostatních zemích záruky, že pokud bude peníze nutné vrátit, bude se na tom podílet každý členský stát. Pro Česko by to podle dostupných údajů znamenalo přibližně 89 miliard korun, Babiš dnes hovořil o 92 miliardách. K reparační půjčce mají výhrady Itálie, Malta či Slovensko.
Česko by podle Babiše v zásadě mohlo podpořit využití zmrazených ruských aktiv na půjčku Ukrajině na zajištění fungování státu, ale za určitých podmínek. Plně musí být zohledněny belgické obavy a záruky poskytované členskými státy musí zůstat plně dobrovolné.
Babiš dnes řekl, že větší logiku by dávalo, kdyby se zmrazená ruská aktiva využila spíše na reparace po ukončení války. „Myslíme, že ty peníze pro Ukrajinu můžou být financovány tak jako v minulosti, to znamená, že si Evropa půjčí. My určitě nechceme tohle zvlášť garantovat,“ podotkl.
„Chceme, aby peníze Ukrajina dostala. Belgie upozorňuje na to, že v případě, že by došlo k zabavení zmrazených ruských aktiv, by zabavila Ruská federace veškerá aktiva členských států EU. To je hlavně pozice Belgie,“ řekl později Babiš novinářům.
Bývalý ministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) řekl, že by bylo logické, aby pomoc Ukrajině šla z ruských peněz, nikoli z peněz evropských daňových poplatníků. Exministryně pro vědu, výzkum a inovace Helena Langšádlová (TOP 09) Babiše vyzvala, aby v Evropské unii hájil takové pozice, aby se Ukrajina mohla dále bránit ruské agresi.
Babiš zopakoval, že Česko pomáhá i tím, že část peněz, které posílá ročně do Evropské unie, je použita na pomoc Ukrajině. „Jako Česká republika počítáme, že budeme pomáhat ve formě humanitární pomoci,“ poznamenal. Na prvním místě podle něj je dosažení spravedlivého míru.
Rusko údajně požaduje, aby Finsko vystoupilo z NATO a aliance zrušila své základny v Pobaltí. Podle německého deníku Bild jsou tyto požadavky součástí ruského mírového plánu předloženého při jednáních v Abú Zabí. Moskva má rovněž požadovat celý ukrajinský Donbas, demilitarizaci přístavů v Oděse a Mykolajivu a zákaz vstupu Ukrajiny do NATO. Členství v Evropské unii by jí naopak umožnila. Návrh se údajně týká také Moldavska, které by se mělo změnit na federaci. Rusko na oplátku nabízí stažení jaderných zbraní a raket středního doletu z Běloruska.
Ruský diskontní řetězec Mere v Česku končí. Jeho 12 prodejen by ale mohlo pokračovat pod názvem Zboží z palet. Podle serverů Page Not Found a Odkryto.cz by provoz mohl převzít dosavadní dodavatel zboží, společnost Šetro Retail. Za řetězcem Mere stojí ruští podnikatelé, na které EU uvalila sankce kvůli podpoře ruské ekonomiky. Finanční analytický úřad už dříve zmrazil jejich podíly v české provozní společnosti.
Evropská unie připravuje další omezení účasti Ruska na mezinárodních sportovních akcích. Vyplývá to z odpovědi šéfky unijní diplomacie Kaji Kallasové na dotaz českého europoslance Tomáše Zdechovského.
Evropská komise zároveň prověřuje financování sportovních organizací, které umožňují ruským a běloruským sportovcům návrat do soutěží pod jejich státními vlajkami. Podle Komise by se účast obou zemí neměla vrátit k normálu, dokud nebude na Ukrajině dosaženo spravedlivého a trvalého míru.
Měl by sebou vzít Rajchla jako ostrahu, ten by pohlidal, aby B. nepodlehl eurum.