Očekávaný summit EU: Babiš v Bruselu, jak dopadne muniční iniciativa?
Nový český premiér Andrej Babiš přijíždí dnes na svůj první summit EU od jmenování předsedou vlády. Ačkoli Evropská rada začíná až ve čtvrtek ráno, Babiš by měl do Bruselu přiletět krátce po poledni, ve 14:00 ho totiž již čeká předsummitová schůzka lídrů frakce Evropského parlamentu Patrioti pro Evropu. Následně se český premiér od 18:00 hodin zúčastní summitu EU a zemí západního Balkánu.
Členy Patriotů pro Evropu jsou zejména francouzské Národní sdružení (RN), nizozemská Strana pro svobodu (PVV) či maďarská strana Fidesz. Z Česka by měl do Bruselu přijet i nový ministr zahraničí Petr Macinka. Kdo další se schůzky v belgické metropoli zúčastní, nebylo jasné. Podobné předsummitové schůzky mají i lidovecká frakce, socialisté či frakce Obnova Evropy (Renew Europe). Patrioti měli dosud pouze jednoho premiéra – šéfa maďarské vlády Viktora Orbána, nyní s Babišem mají dva předsedy vlády v nynější sedmadvacítce.
Summit EU a zemí západního Balkánu má být příležitostí pro zhodnocení dosavadních vztahů mezi oběma stranami. EU bude na summitu zastupovat předseda Evropské rady António Costa a předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Zasedání se zúčastní i šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Costa dal již na začátku svého mandátu najevo, že rozšiřování EU je jednou z jeho priorit. Státníci by měli nejprve během zasedání prodiskutovat různé oblasti spolupráce – ať již jde o zahraniční záležitosti, obranu, bezpečnost, či zapojení do jednotného trhu EU. Poté má následovat pracovní večeře, kde je v plánu širší debata ohledně současného celosvětového dění.
Summity EU – západní Balkán se konají pravidelně od roku 2018. Předchozí summit vedoucích představitelů EU a západního Balkánu se uskutečnil v prosinci 2024 v Bruselu. Příští summit se bude konat v červnu 2026 v Černé Hoře.
Babiš: ČR nezpochybňuje podporu Ukrajiny
Česko nezpochybňuje potřebu podpory Ukrajiny Evropskou unií. Měla by být ale financována jako dosud, žádné mimořádné garance Česká republika dávat nebude. Při zasedání sněmovního evropského výboru před nadcházejícím jednáním Evropské rady to řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Koalice podle něj o pozici jednala v úterý řadu hodin.
Unie blokuje kolem 210 miliard eur (5,1 bilionu Kč) ruských aktiv. Hlavní část, asi 185 miliard eur, je držena v evropském depozitáři cenných papírů Euroclear v Belgii, zbývajících 25 miliard eur je v pěti bankách, nejvíce v Belgii a Francii. Belgie se obává možných právních rizik a toho, že by se mohla dostat do problémů, pokud by Rusko žádalo odškodnění či bylo třeba peníze urychleně uvolnit.
Belgický premiér Bart De Wever proto požaduje po ostatních zemích záruky, že pokud bude peníze nutné vrátit, bude se na tom podílet každý členský stát. Pro Česko by to podle dostupných údajů znamenalo přibližně 89 miliard korun, Babiš dnes hovořil o 92 miliardách. K reparační půjčce mají výhrady Itálie, Malta či Slovensko.
Česko by podle Babiše v zásadě mohlo podpořit využití zmrazených ruských aktiv na půjčku Ukrajině na zajištění fungování státu, ale za určitých podmínek. Plně musí být zohledněny belgické obavy a záruky poskytované členskými státy musí zůstat plně dobrovolné.
Babiš dnes řekl, že větší logiku by dávalo, kdyby se zmrazená ruská aktiva využila spíše na reparace po ukončení války. „Myslíme, že ty peníze pro Ukrajinu můžou být financovány tak jako v minulosti, to znamená, že si Evropa půjčí. My určitě nechceme tohle zvlášť garantovat,“ podotkl.
„Chceme, aby peníze Ukrajina dostala. Belgie upozorňuje na to, že v případě, že by došlo k zabavení zmrazených ruských aktiv, by zabavila Ruská federace veškerá aktiva členských států EU. To je hlavně pozice Belgie,“ řekl později Babiš novinářům.
Bývalý ministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) řekl, že by bylo logické, aby pomoc Ukrajině šla z ruských peněz, nikoli z peněz evropských daňových poplatníků. Exministryně pro vědu, výzkum a inovace Helena Langšádlová (TOP 09) Babiše vyzvala, aby v Evropské unii hájil takové pozice, aby se Ukrajina mohla dále bránit ruské agresi.
Babiš zopakoval, že Česko pomáhá i tím, že část peněz, které posílá ročně do Evropské unie, je použita na pomoc Ukrajině. „Jako Česká republika počítáme, že budeme pomáhat ve formě humanitární pomoci,“ poznamenal. Na prvním místě podle něj je dosažení spravedlivého míru.
V Kyjevě zřídili nouzové stany, kde se lidé mohou zahřát po pravidelných ruských leteckých útocích na energetické objekty země, které uprostřed zimy nechávají obyvatele bez elektřiny, vody a topení.
Změny mobilizačního systému ukrajinských ozbrojených sil budou mezi prvními úkoly Mychajla Fedorova, nového ministra obrany Ukrajiny. Po setkání s ním to dnes na síti X uvedl Zelenskyj. Podle ukrajinských médií spolu hovořili také o potřebě nového přístupu v otázkách technologického vybavení armády a především ochrany ukrajinského vzdušného prostoru.
„Máme konkrétní řešení, které je třeba realizovat co možná nejrychleji,“ uvedl prezident. „Už jsme učinili rozhodnutí, která mají zajistit spravedlivější rozdělení vojáků mezi brigádami. Přesto je zapotřebí výraznějších změn v systému mobilizace, které zaručí rozvoj ukrajinských obranných a bezpečnostních sil a zároveň posílí hospodářství země,“ dodal Zelenskyj. Fedorov podle něj také brzy představí na ministerstvu obrany svůj nový tým.
Šéf ukrajinské státní energetické společnosti Naftohaz Serhij Koreckyj dnes uvedl, že Ukrajina nebude omezovat dodávky plynu obyvatelům ani podnikům, přestože pokračující ruské útoky poškodily ukrajinskou plynárenskou infrastrukturu a omezily těžbu plynu.
„Všichni spotřebitelé jsou plně zásobováni plynem navzdory systematickým útokům nepřítele na plynárenskou infrastrukturu,“ uvedl Koreckyj. Šéf Naftohazu tak reagoval na zprávy na internetové platformě Telegram naznačující, že se začínají zavádět omezení dodávek plynu. „Žádné restrikce neexistují,“ uvedl. „Je to zcela nepravdivé,“ dodal.
Měl by sebou vzít Rajchla jako ostrahu, ten by pohlidal, aby B. nepodlehl eurum.