Rada České televize (ČT) se sešla, aby se pokusila zvolit nového generálního ředitele na místo v květnu odvolaného Jana Součka. Do finálového výběru postoupila pětice finalistů. Do druhého postoupil šéf divize programu ČT Milan Fridrich a šéf obchodu ČT Hynek Chudárek, oba získali shodně osm hlasů ze 17. Třetí skončila Libuše Šmuclerová. Někdejší zahraniční zpravodaj Miroslav Karas a ředitel ČT Sport Jiří Ponikelský nezískali ani jeden hlas radních! Vítěze ovšem nepřineslo ani kolo druhé: Fridrich získal opět 8 hlasů, Chudárek si polepšil na 9, ale nikdo nemá potřebných 10 hlasů. Obdobně dopadlo třetí kolo, jen opačně: Fridrich 9 a Chudárek 8. Radní se k volbě vrátí 25. června.
Velký souboj o šéfa ČT: Radní se mezi Fridrichem a Chudárkem nerozhodli. Co bude dál?
1.Pět vyvolených
- Do finále volby nového šéfa či šéfky ČT postoupila následující pětice: ředitel programu ČT Milan Fridrich, obchodní ředitel ČT Hynek Chudárek, bývalý šéf ostravského studia ČT Miroslav Karas, výkonný ředitel ČT Sport Jiří Ponikelský a předsedkyně dozorčí rady CNC Libuše Šmuclerová.
- Z pětice vzešla finálová dvojka - Hynek Chudárek a Milan Fridrich. Ani ve třech kolem se mezi nimi ale radní nerozhodli.
- Volba tak byla odložena do 25. června do 12.00. Pro přerušení bylo 9 lidí, proti 7 a radní Luboš Xaver Veselý se zdržel. Dnes nikdo zvolen nebyl.
- Úspěšný kandidát musí ve volbě získat alespoň 10 hlasů. Celkem hlasovalo 17 radních.
Kandidáti před volbou představovali radním své projekty rozvoje televize v příštích letech. Na svůj projev měli deset minut, každý radní pak bude měl vyhrazený čas na svůj příspěvek dvě minuty a kandidát dvě minuty na reakci. Prezentace jednoho kandidáta neměla trvat déle než hodinu a půl. Pokud by nezískal jeden kandidát okamžitě 10 potřebných hlasů, volba se opakuje s tím, že do »finále« postoupí z dané pětice dva kandidáti s největším počtem hlasů. V případě stejného počtu u vícero kandidátů jich mohlo postoupit i více.
Kandidáti vystupovali v pořadí určeném losem. Pořadí bylo vylosováno následující: Karas, Ponikelský, Chudárek, Fridrich a poslední vystoupení zaznělo od Libuše Šmuclerové.
2.Karas: ČT patří všem
„Česká televize musí zůstat důvěryhodnou institucí pro celou českou veřejnost. Musí patřit všem, musí se zbavit klientelismu, musí předčit komerční stanice a prorazit v silném konkurenčním prostředí,“ uvedl ve svém úvodním slově Karas. „Chci, aby česká společnost věřila ČT, že říká pravdu,“ doplnil s tím, že by rozhýbal některé zamrzlé struktury – například by zkrátil stopáž večerních Událostí tak, „aby jejich název odpovídal skutečnosti“, tedy šlo opravdu jen o důležité aktuality.
Co se zmíněného klientelismu týče, dle Karase se někdy stává, že na některá místa se obsazují ne na základě schopností, ale osobních vazeb, jak upřesnil na dotaz radního. Další z volitelů radní Luboš Xaver Veselý se pak tázal na to, co kandidát považuje za neduhy televize. „Nebudou to nahodilé reportáže, které vznikají nahodile,“ řekl Karas s tím, že vnímá „jistý schematismus“ v tom, jak některé pořady ČT dlouhodobě vypadají.
Co se dalších případných změn pod jeho vedením týče, má za to, že „ČT vysílá původní tvorbu, která stojí hodně peněz“, tedy „by se nebál zařazovat ji místo repríz“. Rád by zvýšil národní hrdost na některé »zapomenuté« hrdiny české historie. Zvýšil by též odbornost novinářů. Ve veřejnoprávní televizi vidí „více vedoucích než dělníků“. Kde by na změny vzal? „Tam, kde je peněz přehršel,“ odpověděl Karas na dotaz radních, šetřil by prý třeba na licencích pro sportovní přenosy, případně právě u pozic, které se dublují.
Radními byl též tázán například na švarcsystém, co se zaměstnávání týče. „Pracoval jsem sám 26 let v ČT a vím, jaké podmínky zde byly. Snažil bych se vyhovět především interním zaměstnancům, aby byli hrdí, že pracují pro, ne v ČT,“ odpověděl někdejší šéf ostravského studia ČT a taktéž někdejší zahraniční zpravodaj, například z Ruska. „Chtěl bych zřídit stálý post zpravodaje v Kyjevě,“ nastínil další svou vizi s dovětkem, že by to bylo levnější, než do válčící země neustále vysílat štáby.
„Nejmodernější dům ostravského studia je ze 70. let minulého století, je to nevyhovující,“ uvedl Karas na otázku radního Ladislava Mrklase, jak by si představoval rozvoj regionálních studií. Podle Karase by měla ČT prodat všechny nepotřebné budovy v centru, aby se za takto utržené prostředky mohly následně zrenovovat ty nezbytně nutné pro vysílání.
Dále Karas odmítl přeměnu financování televize ze současné podoby založené na koncesionářských poplatcích na financování ze státního rozpočtu, jak o tom mluví před volbami například lídr ANO Andrej Babiš (70).
3.Ponikelský: Hledat nové příjmy
Jako druhý přišel na řadu výkonný ředitel ČT Sport Jiří Ponikelský. Ten zdůraznil, že oslavované zvýšení koncesionářských poplatků „jen dorovnává léta zanedbávání vzrůstajících nákladů“. „Nesmíme rezignovat na hledání úspor a motivovat k nim zaměstnance,“ doplnil finanční výhled Ponikelský. Míní, že po vyjasnění ekonomické stránky věci dojde k ukončení debat o potřebě veřejné služby.
Do financování by mimo jiné zapojil i místní organizace. „Nevidím to jen jako sponzoringové plnění, ale jako příležitost zapojit lokální organizace, které jsou důležité pro region a které by chtěly mít prostor na obrazovce,“ konkretizoval svou představu na dotaz radní Ivany Chmel Denčevové.
„Hledání zdrojů tak, aby to nenarušilo Kodex ČT, považuji za povinnost,“ uvedl kandidát na dotaz radních. Jako možnost vidí například i častější product placement (skrytá reklama), pokud je proveden dle pravidel ČT. Správný správce majetku televize se ho dle Ponikelského nebude zbavovat, zanalyzoval by ale různé možnosti jeho využití. „Regionální redakce vnímám jako velký potenciál,“ ubezpečil šéf sportu.
Česká televize by podle něj měla nejen bavit, ale i vzdělávat, věnovat se jak hrané, tak dokumentární tvorbě. I jemu vadí švarcsystém či začerňování smluv. Za zásadní považuje „nábor nových zaměstnanců a jejich výchovu skrze spolupráci s kolegy v důchodovém věku“, kteří jim mohou předávat své zkušenosti. Dosavadní »pěstování« si schopných lidí dle něj v poslední více než dekádě poznamenaly snahy o úspory. „Vždy se k nim chovat otevřeně, férově, musí se cítit bezpečně,“ popsal Ponikelský ideální vizi vztahu se zaměstnanci.
„Musíme vtáhnout diváky do komunikace, dokonce jim i oponovat,“ řekl Ponikelský k digitálnímu světu, ve kterém dle něj není ČT dostatečně aktivní. „Pustit jen program v televizi už nestačí,“ míní. Umělou inteligenci by využil po vzoru třeba skandinávských zemí, například k automatizaci kamerového natáčení. „Je to budoucnost, jen se s tím musíme naučit pracovat. A mít na to dostatek prostředků, abychom je dohonili a předhonili (premiantské země – pozn.red.),“ vysvětlil Ponikelský. K formátům pro mladé se dle Ponikelského musí přistupovat s odvahou.
Vícero radních Ponikelskému vyčetlo, že jeho vize směřování televize je často příliš nekonkrétní. Nejostřejší byl zřejmě Xaver Veselý, který nazval část jeho kandidátského vyjádření „snůškou banalit“.
4.Chudárek: Za »pr*ser roku« neodpovídám
Jako třetí na řadu přišel současný obchodní ředitel ČT Hynek Chudárek, někdejší spoluzakladatel TV Óčko. „Byli jsme u zrodu toho, že se začalo vysílat digitálně. Proto mám mnoho kontaktů,“ prezentoval se na úvod. Velkou část své vize věnuje restrukturalizaci fungování ČT – například by rozpustil divizi, které je sám nyní paradoxně součástí –, čímž by nalezl úspory. Tu vidí i v širší spolupráci s externími autory pořadů.
„Zeštíhlení managementu, protože přerostl v něco monstrózního,“ řekl dále Chudárek s tím, že 19 lidí na 1. manažerské úrovni se nemůže ani potkat v zasedacích místnostech k tomu dělaných, protože se tam zkrátka nevejdou. „Představuji si 9členný management,“ nastínil. Naopak odmítl případné sloučení s Rozhlasem. „Zažil jsem si to na Slovensku a moc to tam nefunguje. Nemyslím si, že by to přineslo ekonomizaci tím, že budeme mít společnou účtárnu,“ uvedl Chudárek. »Vydíratelnost« při modelu financování ze státního rozpočtu nevidí jen u možného vlivu politiků, ale též u toho, že by peněz jdoucích ČT bylo méně.
Dle Chudárka nemá být zpravodajství a publicistika „kazatelnou“. „Někdy zapomínáme na názor druhé strany. Neříkám, že se k něčemu přikláníme, ale prezentujeme to, co je líbivé,“ vysvětlil svůj pohled. Na mysli prý měl například období covidu. Chtěl by navýšit počet diskusních publicistických pořadů. „Nyní se prakticky omezujeme na Otázky Václava Moravce. Ty bych samozřejmě rušit nechtěl, ale přinést další s jinými úhly pohledu,“ osvětlil obchodní ředitel.
„Divák čeká na vlastní tvorbu. Nyní jsme měli hodně připomínek k častým reprízám, ale přiznejme si, že k nim jsme přistoupili proto, že jsme neměli peníze,“ vysvětlil. Mladé lidi chce získat zejména skrze web. „Klasická televize je pro konzervativního diváka,“ míní.
„To, co se dělo poslední zhruba rok, pro mě bylo nepřijatelné. Čísla šla dolu, vše bylo špatně,“ vymezil se obecně vůči působení exředitele Jana Součka. Za naprosté no-go má, aby ředitel se svými podřízenými a dalšími orgány komunikoval přes sociální sítě, což zaznělo v jasné narážce na Součka.
Chudárek se též vymezil proti etickému panelu, který se dle Kodexu ČT zřizuje jako poradní orgán ředitele. Poukázal na tendenčnost obsazení panelu s tím, že nechápe, proč musí pokaždé celý skončit s koncem jednoho ředitele. Radními mu ale bylo v tomto bodě vyčteno, že zrušení panelu by bylo porušením kodexu.
Chudárek též odmítl, že by nesl odpovědnost za „zřejmě největší pr*ser roku“, jak radní Vlastimil Ježek nazval kauzu masivního product placementu v pořadu Sama doma, za který si zaplatila klinika spadající do portfolia Andreje Babiše. Událost čelí kritice přesto, že pořad byl označen jako PR. „Počkal bych na vyhodnocení ze strany právníků,“ uvedl.
5.Fridrich: Zrušení 168 hodin nás stálo diváky
Jako předposlední přišel představit svůj projekt nazvaný „úspěšná digitální transformace do roku 2031“ ředitel programu ČT Milan Fridrich, který se v mediálním prostředí pohybuje 30 let, téměř 20 let z toho v ČT. Jak by čelil rostoucí nedůvěře ve veřejnoprávní televizi? Podle něj se současný stav udál v návaznosti na zrušení pořadu 168 hodin, kdy krok nebyl dostatečně zdůvodněn.
„Žádný pořad nemá právo existence navždy,“ uvedl Fridrich s tím, že bez žádného moderátora by nenastal armagedon. „Nesmí se ale rušit kovbojským způsobem. Když není s člověkem slušně nakládáno, tak to vyvolá bouři,“ zastal se své bývalé manželky Nory, která byla dlouhodobě tváří pořadu. Fridrich uvedl, že mu v současném stavu chybí pořad, který by na konci týdne shrnul všechny události. Ani hlavní zpravodajská relace ČT se dle něj nevyvinula dobrým směrem: je to prý spotřebitelské okénko. Podle Fridricha by měl pořad diváky vtáhnout tak, aby si řekli: Ano, takto v posledních 24 hodinách vypadá svět, toto se děje.
„Je potřeba nastavit nový řídící systém, aby se výrazně posílila důvěra ve zpravodajství. Navrhuji zpřesnit, kdo moderuje publicistiku a kdo zpravodajství, oddělení tváří,“ nastínil další bod své vize Fridrich. Nebylo podle něj dobré sloučit domácí a ekonomickou redakci a také mít zpravodajství a publicistiku pod jedním ředitelem. „Necítím odpovědnost za propad důvěry. Nebyl jsem ředitel a některé věci mi byly jen oznamovány bez diskuze,“ uvedl Fridrich s tím, že například oblast umělé inteligence spadala výhradně pod generálního ředitele.
„Drastické omezení výroby nemusí nutně znamenat razantní úbytek diváků, ale ČT je česká, takže musí především prezentovat díla Čechů pro Čechy. Zde musíme přidat plyn,“ zmínil další postup, jak přitáhnout zpět diváky. Co nejdříve by po případném zvolení zadal finanční a personální audit, který by odhalil neefektivnost.
Velký důraz klade na digitalizaci. „Zaostáváme vizuálně, v zahraničí se běžně používají například drony,“ uvedl s tím, že by vizuální stránku systematicky pozměnil. Míní ale, že je zásadní rozvíjet i web pro mladé, neboť lidé do 30 let jsou ponecháni platformám, jako je třeba Youtube. Přilákat by je chtěl třeba na speciální formát zpravodajství. „Mám za to, že bychom mohli uspořit až 200 milionů ročně, pokud v příštích 5 letech zavedeme postupy zahrnující umělou inteligenci,“ zmínil Fridrich.
Fridrich hned na úvod čelil osobní otázce radního Tomáše Řeháka, který ho odůvodnil jakožto dotaz od diváků. Týkal se předlistopadového studia Fridricha v SSSR. „Moje rodiče nebyli v KSČ a já jsem nebyl v Socialistickém svazu mládeže. Tehdejší SSSR nebylo nynější Rusko. Odjel jsem studovat v roce 1988 za vrcholící perestrojky, kdy generálního tajemníka Michaila Gorbačova v Praze vítaly davy lidí,“ korigoval nepřesné informace Fridrich a doplnil, že zde pozoroval rozpad impéria a svobodu – „diskutovalo se zde o tom, že Lenin byl masový vrah“ –, která v ČSSR tehdy nebyla. Navíc ho prý lákala možnost vyjet, kterou mu prý nabídla filozofická fakulta, protože tehdy „nikdy nebyl u moře“. Radní Xaver Veselý posléze odmítl takovýto dotaz s tím, že jde o kádrování.
„Sloučení Českého rozhlasu a televize pokládám za zcestné,“ shodl se ředitel programu ČT Fridrich s ostatními kandidáty. Ocenil proběhlé zvýšení koncesionářských poplatků. „Vytváří to určitý vztah, budovaný na občanském základu, mezi domácností a médiem,“ vysvětlil svůj postoj.
6.Šmuclerová: Nutno ČT oživit
Jako poslední přišla na řadu někdejší ředitelka Czech News Center (CNC) a taktéž členka představenstva CNC Libuše Šmuclerová, mimo jiné vysokoškolská pedagožka. Mezi muži jediná žena čítala ještě jiný prim: jako jediná z pětice kandidátů přišla zvenčí, nikoliv zevnitř ČT. „Co je televize, táže se divák. Srdce informací, odpovídám,“ začala svou vizi žena, která se pohybuje v médiích dekády.
„Online předběhl televizi. Hlavním zdrojem informací jsou sociální sítě. A tento prostor je řízen úplně jinak, než si tady celý den vyprávíme. Je řízen skrze algoritmy jako velký kotel, který honí lidi za kliky,“ nastínila na počátku výchozí předpoklad, ze kterého vychází. „Maják v nejistých turbulentních vodách,“ popsala stěžejní roli veřejnoprávního média v době, kdy se tříští pozornost těch, co přijímají zprávy.
„Lidé neopouštějí média celkově, protože to nelze – potřebují informace –, ale začínají si vybírat. Je to jako s jídlem,“ přirovnala Šmuclerová s dovětkem, že ČT by tedy měla být zdravou výživou, byť každý by se rád přežíral, tedy se bavil. „Je těžké složitá témata podávat tak, aby byla chutná,“ pokračovala v analogii.
ČT je ale potřeba „revitalizovat“ (učinit znovu životaschopným), aby mohla tuto svou roli plnit, míní Šmuclerová. „Televize jede hodně setrvačně, díky zázemí, které má. Je to jako chodit kolem věšáku, u kterého jste již zapomněli, že jsou pod ním zasunuty boty,“ vysvětlila. Odmítla ovšem, že by šla cestou čistky personální. „Není to tak, že bych chtěla jednoho za druhým vyhazovat (směrem k dalším kandidátům, všichni interní z ČT – pozn.red.),“ uvedla Šmuclerová a doplnila: „Propouštět lidi nedává smysl, protože v nich je potenciál.“
Současný systém v ČT je dle ní nezdravý. „Utrácí se tam, kde by se nemuselo,“ vyčetla Šmuclerová. Konkrétně jde prý o dublování práce či využití prostor na Kavčích horách. „Neinvestovala bych do dalších prostor, které se plánovaly stavět,“ sdělila s tím, že již vzniklá nová studia pro diváka nepřinesla téměř nic. V ČT se jede postaru, míní Šmuclerová a doplnila: „Pro mě funkce CEO není vizitka, ale kouč – člověk, co firmě dává vizi, táhne ji.“
Vůči spolukandidátům se částečně vymezila i v dalším bodě. „ČRo a ČT by se neměly slučovat, ale začít rychle spolupracovat,“ uvedla Šmuclerová s tím, že oblastí, kde tak lze činit, jsou například zahraniční zpravodajové. „O Africe nevíme nic, jako by neexistovala,“ míní Šmuclerová s tím, že bychom měli mít zpravodaje na všech geopoliticky důležitých místech. Zmínila třeba Mexiko či Indii.
Ocenila ovšem i dosavadní projekty ČT v digitálním světě. „iVysílání je docela dobrá značka, ale když odtamtud chcete dojít na jiné informace, které ČT také poskytuje, tak je to složité,“ vysvětlila Šmuclerová s přirovnáním k obchodnímu domu, kde musíte diváka držet v naprostém pohodlí, jinak přejde jinam.
Radní se hojně tázali na to, zda Šmuclerová dokáže změnit svou roli ze zastánkyně komerčních médií, kterým vyhovuje slabá ČT, na osobu, která bude bojovat za její co nejsilnější pozici. Případně, zda dokáže o tomto »převlečení se« přesvědčit veřejnost. „Setsakramentsky si tu změnu umím představit,“ ubezpečila s tím, že dané věci říká spoustu let. A že v poslední době nechtěla, aby poslanci České televizi přidali? Šmuclerová dle svých slov v předchozí roli v rámci novely zákona o ČT a ČRo, jež navýšila rozpočet instituce, nevystupovala proti zvyšování koncesionářských poplatků, ale pro jasné vymezení hranice mezi veřejnoprávním médiem a těmi komerčními, k čemuž nedošlo.
7.Co mají vize kandidátů společného?
Finalisté ve svých projektech kladli důraz na efektivnější systém řízení, kontrolu finančních toků nebo fungování nezávislého zpravodajství. V projektech se také objevovaly myšlenky na obnovu pořadu 168 hodin, vytvoření nových diskusních formátů, rušení zahraničních zpravodajských postů, nebo naopak jejich rozšiřování, ale i důraz na digitální distribuci a on-line obsah, které mají oslovit i mladší diváky.
Výběrové řízení na generálního ředitele ČT rada vypsala poté, co na začátku května odvolala po roce a sedmi měsících ve funkci Jana Součka. Podle zdůvodnění radních se dopustil několika porušení zákona o České televizi. Souček v roce 2023 ve výběru porazil nejdéle sloužícího šéfa veřejnoprávní televize Petra Dvořáka.
Nový generální ředitel převezme televizi se stabilizovaným hospodařením, protože díky schválené mediální novele vzrostl televizní poplatek ze 135 na 150 korun a rozšíří se také okruh poplatníků. Jen letos tak získá 420 milionů Kč navíc a celkový rozpočet se přiblížil osmi miliardám korun.
8.Názor experta
Mediálního experta Jana Potůčka výběr finálové pětky překvapil. A to hned z několika důvodů. „Kromě toho, že nepostupuje (Petr) Mrzena (ředitel zpravodajství ČT - pozn. red.), tak tam bylo druhé překvapení, že pan Chudárek získal hlasy od všech radních,“ říkal Potůček v úterním Epicentru na Blesk.cz. Hynek Chudárek se o křeslo generálního ředitele ucházel už dvakrát, v prvním kole získal 17 hlasů. „Asi tam panuje shoda, že to je kandidát, který v podstatě je dobrý a zároveň přijatelný pro radní,“ míní Potůček. Připomněl, že není úplně jasné, kolik radních Chudárka při výběru zařadilo na první, kolik na druhé místo a kolik třeba až na páté.
Expert: Šmuclerová jako svěží vítr
ČT mohla vést poprvé v historii žena. Ve finálové pětce současné volby byla jediná. Předsedkyně dozorčí rady vydavatelství Czech News Center (vydavatele deníku Blesk) Libuše Šmuclerová. A právě ona podle Potůčka mohla přinést do ČT nový svěží vítr.
„Všichni si velice dobře pamatujeme, co nastalo po nástupu Petra Dvořáka do České televize. Jak ta televize najednou začala být zajímavá, změnilo se logo, přišly nové programy. Prostě bylo vidět, že tam je svěží vítr a já si myslím, že ta televize to teď potřebuje znovu,“ vysvětlil Potůček důvody, proč si myslí, že měli radní zvolit právě Šmuclerovou. Ona jako jediná kandidátka stála mimo televizi a to byla podle Potůčka její výhoda. „Pokud tam bude zvolen někdo zevnitř, tak samozřejmě nevznikne nějaká revolta, nevznikne pnutí. Bude klid, bude kontinuita, ale ta televize si myslím, že potřebuje prostě změnu,“ uzavřel mediální expert v Epicentru pro Blesk.
Video Mediální expert o volbě generálního ředitele ČT: Televize potřebuje závan zvenčí. Kdo je žhavým kandidátem?Video se připravuje ...- Související
Témata:
Presne tak saskarna dementu