Konec kontrol na hranicích se Slovenskem kvůli slintavce. Co je nahradí?

Vozidla nad 3,5 tuny budou policisté ve spolupráci s veterináři nadále namátkově kontrolovat ve vnitrozemí, uvedl Výborný. „Česká republika zůstává v tuto chvíli bez ohniska nákazy,“ řekl ministr. „Mimořádná opatření byla velmi náročná, ale byla účinná a prevence je vždycky levnější než potom řešení samotné nákazy,“ doplnil.

Na Slovensku podle něj výši škod v souvislosti se slintavkou a kulhavkou odhadují na více než 100 milionů eur (asi 2,5 miliardy Kč). Celkové náklady na preventivní opatření zavedená v Česku ještě nejsou známy, podle Výborného ale budou činit nižší desítky milionů korun.

Do chovů se zvířaty, která mohou slintavku a kulhavku dostat, nebudou moci stejně jako dosud vstoupit lidé, kteří se v posledních 21 dnech nacházeli v pásmech kolem nákazy. Platí také povinnost vést záznamy o vstupu osob a vjezdech aut do chovů. U vozidel ze zahraničí, tedy Slovenska a Maďarska, musí chovatelé nadále vyžadovat potvrzení o dezinfekci vozidla.

„Je to preventivní opatření, které v tuto chvíli chceme zachovat. Jsme připraveni se k tomu vrátit v průběhu měsíce června a samozřejmě také v závislosti na délce vymezení ochranných pásem na Slovensku a v Maďarsku,“ uvedl Výborný.

Kontroly na hranicích s Rakouskem kvůli slintavce končí. Opatření pro Slovensko a Maďarsko platí dál

Opatření zavedená kvůli slintavce a kulhavce Státní veterinární správa postupně uvolňuje od konce dubna. Minulý týden zrušila zákaz dovozu ovcí, koz, prasat či skotu, stejně tak jako sena, slámy a zelené píce z Maďarska a ze Slovenska. Zákaz dovozu zvířat a dalších komodit z obou zemí platil s mírnými úpravami více než dva měsíce.

Poslední ohnisko nákazy v chovu skotu v Maďarsku bylo potvrzeno 17. dubna, na Slovensku 4. dubna. Ohniska slintavky a kulhavky se letos nejprve objevila v Německu, poté v Maďarsku a na Slovensku.

Slintavka a kulhavka je velmi nakažlivé závažné virové onemocnění sudokopytníků, včetně skotu, prasat, ovcí či koz. Nevyhýbá se ani volně žijícím zvířatům. Přenáší se kontaktem s nemocnými zvířaty, vzduchem i na povrchu člověka, nástrojů či dopravních prostředků. V Česku byla nákaza naposledy zjištěna v roce 1975. Riziko přenosu na člověka je velmi nízké až zanedbatelné.