Štědrý Brusel: Na Jourovou čeká pohádkový důchod čtvrt milionu Kč! „Superdůchodcem“ i Špidla

Platy úředníků v EU letos na podzim podle deníku Bild opět vzrostly - o 7,2 procenta. Aktuální plat eurokomisaře tak nyní činí 28 053 eur hrubého, tj. v přepočtu dle aktuálního kurzu 701 886 Kč (namísto dřívějších 26 169 eur, tedy cca 654 748 Kč).

Polepšila si i předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, které plat podle Bildu vzrostl z 32 101 eur na 34 412 eur (860 988 Kč). Německý deník uvádí, že jde o průběžně již šesté zvýšení platů od roku 2022. 

A tak v závěru desetiletého působení kariéry české političky Věry Jourové v Evropské komisi rostl rovněž její plat - a tedy základ, ze kterého se vypočítává milý „benefit“. Od 66. roku života mají bývalí eurokomisaři nárok na bruselský důchod. 

Podle dřívějších propočtů deníku Aha! za první funkční období náležel Jourové plat kolem 20 832 eur (plus štědré příspěvky na reprezentaci a na bydlení), důchod eurokomisaře pak činí 4,275 procenta z platu, a to za každý rok ve funkci.

V roce 2019 tak deník Aha! vypočítal Jourové důchod na 232 tisíc Kč měsíčně. S rostoucím platem eurokomisaře v průběhu jejího druhého funkčního období v Evropské komisi by to mělo být až čtvrt milionu Kč měsíčně!

Nejbohatší důchodkyně v ČR?

Sama Jourová, která nyní v rámci konkurenční doložky nemůže po odchodu z Bruselu působit v byznysu, aby bylo vyloučeno riziko zneužití některých informací, které mají k dispozici evropští komisaři, se vydá působit na půdu Univerzity Karlovy coby prorektorka a rovněž do poradního sboru prezidenta Petra Pavla pro zahraniční politiku. 

K finanční stránce své nyní již bývalé kariéry v eurokomisi však přesnější čísla nepřinesla. „Ani jsem nevěděla, kolik beru. A taky dost velká část těch peněz odcházela na různé projekty a programy na charitu, všechny peníze šly do Čech, něco šlo na Ukrajinu. A teď já opravdu nevím, kdybyste mě zabila, tak já fakt nevím, kolik to bude, a předpokládám, že to bude dost na to, abych se zase o to mohla podělit,“ říkala v Blesku Jourová ohledně svého bruselského důchodu.

„A ano, byla bych asi nejbohatší důchodkyně v Čechách. Ale budu ještě nějakou dobu pracovat a vlastně myslím, že ten nárok na důchod mám až v roce 2030,“ doplnila Jourová, která se narodila 18. srpna 1964 v Třebíči a 65 let, po kterých nastane nárok na bruselský důchod, završí právě ve zmíněném roce 2030.

Svůj aktuální plat z Univerzity Karlovy přitom bude posílat na Fond odolnosti Nadačního fondu Univerzity Karlovy.

Někdejší český premiér Vladimír Špidla v Evropské komisi „odkroutil“ 5 let. Působil coby evropský komisař pro zaměstnanost, sociální věci a rovné příležitosti v eurokomisi Portugalce Josého Manuela Barrosa.

Špidla si coby eurokomisař přišel v přeočtu na 510 tisíc korun měsíčně. V listopadu 2009 iDnes.cz vypočítával Špidlovi bruselský důchod ve výši 106 - 110 tisíc korun měsíčně hrubého. 

„Ty peníze dostáváte za to, že nemůžete prakticky nic dělat. Komisaři získají znalost, která je mimořádně významná, a komise se snaží vytvořit podmínky, aby je nic nenutilo k tomu tuto znalost zneužít. Chtějí zajistit, aby svou odbornost používali ve prospěch veřejného blaha,“ říkal tehdy Špidla.

Někdejší český eurokomisař pro rozšíření a politiku sousedství, diplomat a exministr ČR pro evropské záležitosti z Fischerovy úřednické vlády Štefan Füle působil v Evropské komisi od února 2010 do října 2014. Důchodový věk má však ještě před sebou, aktuálně mu je 62 let. 

Jak Blesk Zprávy vypočetly v listopadu 2016, pětileté působení v eurokomisi tehdy vyneslo na základě tehdejších příjmů eurokomisařů nárok na důchod ve výši 4452 euro (120 tisíc korun) měsíčně.

Někdejší eurokomisař Štefan Füle měl v Evropské komisi na starost rozšiřování EU. | Profimedia.cz

Jak jsou na tom finančně oproti eurokomisařům evropští poslanci, kteří jsou na rozdíl od členů Evropské komise do svých křesel voleni a nikoli nominováni národními vládami?

I europoslancům vzniká nárok na důchod. „V souladu s článkem 14 statutu poslanců mají bývalí poslanci nárok na důchod po dosažení věku 63 let. Rovná se 3,5 % platu za každý dovršený rok ve funkci a jedné dvanáctině za každý další dovršený měsíc, celkově však nejvýše 70 %. Náklady nese rozpočet EU,“ uvádí web europarl.europa.eu.

• Měsíční plat poslance činí 10 802,91 eur hrubého (270 289 Kč), tedy 8 419,90 eur (210 666 Kč) po odečtení daní a odvodů na pojištění (údaje k 1. 7. 2024). 
• Příspěvek na všeobecné výdaje – 4 950 eur měsíčně (123 849 Kč) – na výdaje jako pronájem kanceláří v členském státě, v němž byl europoslanec zvolen, hardware a software, kancelářské potřeby, mobilní telefony, internet.
• Denní příspěvek – 350 eur za den (8 757 Kč) – příspěvek na pobyt, pokrývá ubytování, stravu a související výdaje za každý den, kdy se poslanec nachází v Evropském parlamentu v rámci oficiální činnosti.
• Příspěvek na cestovní výdaje – pokrývá cesty do europarlamentu a z něj  letadlem, vlakem či autem. EP hradí poslancům cestovní náklady na schůze v Bruselu a Štrasburku, europoslancům jsou po předložení účtenek propláceny skutečné cestovní náklady. Stropy jsou stanoveny až do maximální výše tarifu business třídy, první třídy vlakových jízdenek nebo 0,58 EUR (14,50 Kč) za kilometr u cest automobilem (až do výše 1000 km). EP proplácí i související cestovní náklady jako třeba dálniční poplatky či poplatky za nadměrná zavazadla.
• Poplatky za léčebné výlohy – Poslanci EP mají nárok na náhradu dvou třetin svých léčebných výloh.