Expert o zrušení lex Babiš: Políček politické reprezentaci. Změní Sněmovna jednací řád?

„Doposud Ústavní soud jenom většinou povytahoval obočí a sice kritizoval průběh a kvalitu legislativního procesu, ale nebyl příliš ochotný zákony shazovat,“ komentoval pro Blesk politilog Lukáš Jelínek. 

„Tentokrát to udělal a myslím si, že byl nejvyšší čas, protože pokud pirátský poslanec Michálek říká, že podobným způsobem je přijímáno zhruba 7 % legislativy u nás v současné sněmovně, tak to by se měli skutečně už poslanci chytit za nos a naučit se férovému a poctivému projednávání zákonů,“ dodal Jelínek. 

„Já si myslím, že to musíme brát obecně jako výtku té naší politické reprezentaci, která nebyla schopná upravit zákon o jednacím řádu,“ řekl Blesku Brunclík s tím, že jednací řád Sněmovny je dlouhodobě kritizován. „Opozice má pocit, že jsou její práva jaksi krácena a většina si zase vždycky stěžuje, že nedokáže prosadit vůli většiny,“ pokračoval politolog. 

Ústavní soud potěšil šéfa ANO: Zrušil část „lex Babiš“! Včetně návrhu Piráta Michálka

Ústavní právník Jan Kysela Blesku řekl, že ÚS započal svou „přílepkovou“ judikaturu před cca 17 lety. „Tehdy byl velmi přísný. Postupně však nároky zmírňoval. Kdyby setrval v této judikaturní linii, návrhu poslanců ANO by nevyhověl,“ vysvětlil Kysela a dodal, že Ústavní soud se zjevně rozhodl opět „přitvrdit“. „Po mém soudu se o klasický přílepek nejedná, protože se vztahuje k agendě Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran,“ dodal ústavní právník. 

Úprava jednacího řádu?

„Já to obecně vnímám jako důraznou výzvu politické reprezentaci, aby poupravila ten jednací řád tak, aby ta pravidla, která tam jsou, nemusela být obcházena. Tak, aby většina mohla vládnout a současně menšina neměla pocit, že je krácena na svých právech,“ myslí si Brunclík. 

Kysela si však velké naděje na změnu v tomto volebním období nedělá. „Vezmeme-li v potaz, že Parlament příliš nerespektoval judikaturu zaměřenou na přílepek v užším smyslu, pochybuji, že bude respektovat zákazy přílepku v širším smyslu. Apel na změnu jednacího řádu je důvodný, bude-li vyslyšen, nevím. Jistě ne v tomto volebním období,“ řekl Blesku ústavní právník. 

„Ty sv*ně! Babišova št*tko!“ Křik, výhrůžky, pronásledování. Političky čelí útokům online i na veřejnosti

S tím souhlasí i Brunclík. „Teď úplně nečekám, že by se opozice s vládou domluvila na novele jednacího řádu. Ta situace ve Sněmovně je dost vypjatá. Za rok jsou volby. Já si myslím, že se do toho nikomu chtít nebude, takže ten problém tady bude spíš přetrvávat,“ uvedl pro Blesk. 

„Vždycky záleží na tom, jak jsou ta jednotlivá opatření jednacího řádu interpretována, jaká je politická kultura. Ta politika nestojí a nepadá jen s nějakými psanými zákonnými normami, ale s nějakými, řekněme, nepsanými normami nebo nějakými gentlemanskými dohodami. A to tady teď úplně moc nevidím. Takže je to v zásadě políček té politické reprezentaci,“ řekl Brunclík. 

Je to v rukou poslanců

„Pokud bude mít opozice pocit, že se podobným způsobem postupuje – podobným přílepkováním – a ona tím přichází o nějaká svá práva nebo je tím poškozena, tak si bude třeba častěji stěžovat u Ústavního soudu. Jinak to ale funguje tak, že kde není žalobce, není soudce,“ vysvětlil Jelínek. 

„Tam, kde se dohodne celá sněmovna na tom, že porušíte legislativní pravidla, tak Ústavní soud sám o sobě proti tomu samozřejmě zasáhnout nemůže,“ dodal Jelínek s tím, že teď bude hodně záležet na tom, jestli se poslanci „polepší sami o sobě, nebo jestli budou touto riskantní cestou pokračovat dál“.