Ústavní soud potěšil šéfa ANO: Zrušil část „lex Babiš“! Včetně návrhu Piráta Michálka
Ústavní soud (ÚS) v podstatné části vyhověl návrhu hnutí ANO a zrušil takzvaný lex Babiš II. Novela zpřísnila pravidla pro vlastnictví médií u politiků a přijímání dotací u členů vlády a jejich firem. Politici a další veřejní funkcionáři například už dále nemohli být zároveň skutečnými majiteli televizí, rádií či novin. Právní úprava ale vznikla jako neústavní přílepek, zdůraznil ÚS v nálezu. Právě vady legislativního procesu jsou důvodem zásahu soudu. Obsahem zákona se proto nezabýval.
Dnešní nález ohledně lex Babiš bude mít za následek „obživnutí“ původní právní úpravy v zákoně o střetu zájmů. Podle šéfky poslaneckého klubu hnutí ANO Aleny Schillerové, která za 70 poslanců ANO vystupovala u soudu, je dnešní rozhodnutí ÚS dobrou zprávou i pro budoucí menšiny ve Sněmovně. „Do legislativního procesu nepatří moment překvapování, netransparentnost, přílepkování,“ řekla Schillerová.
Přílepky jsou pozměňovací návrhy přičleněné k obsahově nesouvisejícímu materiálu, ÚS se vůči nim vymezil už v minulosti. Před přijetím lex Babiš II se Sněmovna zabývala návrhem zákona, který měnil organizační strukturu a řízení Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí.
Pozměňovací návrh poslance Jakuba Michálka (Piráti) do novely pár minut před koncem druhého čtení ve Sněmovně včlenil zpřísnění zákazu vlastnictví médií a přijímání dotací a investičních pobídek, včetně mechanismu kontroly a sankcí. Sněmovna novelu schválila loni v červnu.
Michálek: Špatná zpráva pro demokracii
Ústavní soud opět umožnil předsedovi opozičního hnutí ANO Andreji Babišovi a podobným oligarchům vlastnit média, komentoval dnes předseda pirátských poslanců Jakub Michálek verdikt ústavních soudců. Zrušení úpravy zvané lex Babiš II, za níž Michálek stál, podle něho není dobrou zprávou pro demokracii. Změnu zákona o střetu zájmů chce v Parlamentu prosadit znovu.
„Vyhrály obstrukce nad vůlí většiny. Většina Čechů souhlasí, že politici nemají vlastnit média a brát miliardy dotací do svých firem. Nechci, abychom dopadli jako v Maďarsku. Proto budu navrhovat, aby změnu zákona o střetu zájmů schválil Parlament znovu,“ uvedl pro ČTK Michálek.
Místopředseda ANO Radek Vondráček rozhodnutí soudu kvituje jako racionální a logické, zákonnost by neměla být ohýbána v zájmu účelového politického boje míní. „Pro českou politiku je to tedy dobrá zpráva, doufejme, že přispěje k její kultivaci,“ napsal Vondráček na síti X.
ÚS ponechal v platnosti většinu změn, které se týkaly organizační struktury úřadu. Zrušil však to, co se do novely dostalo kvůli Michálkovu pozměňovacímu návrhu. „V posuzované věci neměl pozměňovací návrh poslance Michálka úzký vztah ani k účelu, ani k předmětu původního návrhu zákona, a v Poslanecké sněmovně nebylo dosaženo širokého konsenzu ve prospěch jeho přijetí. Šlo tedy ve smyslu ustálené judikatury ÚS o přílepek,“ stojí v nálezu soudce zpravodaje Davida Uhlíře, jehož desetileté funkční období dnes končí. K výroku i odůvodnění nálezu uplatnilo odlišné stanovisko šest soudců z 15.
Uhlíř novinářům řekl, že mezi projednávaným zákonem a pozměňovacím návrhem musí být „příbuzenský vztah“. Předseda soudu Josef Baxa poukázal na „dlouhodobě neutěšenou“ praxi Poslanecké sněmovny z hlediska používání jednacího řádu. „Považovali jsme to za velmi alarmující,“ uvedl Baxa.
Soud podle něj sice není žádný „generální inspektor“ bdící nad čistotou legislativního procesu, musí však brát v potaz to, že důvěra v právo úzce souvisí s důvěrou v proces schvalování zákonů. „Jakkoliv může být dnešní rozhodnutí interpretováno, že někdo vyhrál, někdo prohrál – tohle je rozhodnutí, které by mělo být poučením i návodem pro jakoukoliv příští vládní většinu i opoziční menšinu,“ řekl Baxa.
Michálek při listopadovém ústním jednání ÚS připustil, že chtěl opozici překvapit a obejít „legislativní peklo“. Piráti byli tehdy součástí vládní koalice. Michálek očekával, že hnutí ANO se bude všemi silami bránit přijetí novely, která dopadala i na jeho předsedu Andreje Babiše.
„Přes obtíže, které mohou obstrukce vyvolávat ve fungování Poslanecké sněmovny, není využití přílepků legitimním nástrojem, jak se s nimi vypořádat. Sněmovní většina má jiné nástroje, jak ústavně konformně zajistit, že činnost Poslanecké sněmovny nebude blokována,“ reagoval ÚS v nálezu.
Hnutí ANO se domnívalo, že zákon byl namířený adresně proti Babišovi, stejně jako první „lex Babiš“, což byla právní úprava přijatá v roce 2017 v reakci na to, že předseda hnutí už jako aktivní politik koupil vydavatelství Mafra. Změna zákona jej tehdy přiměla k tomu, aby firmy Agrofert a SynBiol převedl do svěřenských fondů.
Podle lex Babiš II už by toto opatření nebylo dostatečné, norma totiž dopadala i na skutečné majitele. Loni Agrofert prodal Mafru a firmu Londa, která provozuje rozhlasové stanice Impuls a RockZone, skupině Kaprain. Nedávno Babiš oznámil, že svěřenský fond rozpustí.
Místopředseda ODS a ministr dopravy Martin Kupka (ODS) uvedl, že i přes rozhodnutí Ústavního soudu oddělení mediálního a politického světa na místě stále je. Nejdříve je podle něj třeba ale prodiskutovat další kroky, které by požadavky soudu naplnily a předešlo se podobným výhradám v budoucnu. „Podle mých informací rozhodnutí Ústavního soudu vycházelo z procesní výhrady přílepku. Soud se tolik nezabýval samotným obsahem legislativy. Tady se už v historii ukázalo, co spojení vrcholného politika a vlastnictví klíčových médií mělo za efekt, přičemž ani mediálnímu světu to neprospívalo. Otázka je, jak to udělat, aby to mířilo na podobné případy a mohlo obstát v testu Ústavního soudu," řekl Kupka novinářům v Senátu.
Kritika od přehlasovaných soudců
Šest přehlasovaných ústavních soudců se domnívá, že dnešní nález k lex Babiš II působí nepřesvědčivě a nesoudržně, v řadě ohledů rozporuplně a nedomyšleně. Rozkolísává judikaturu a činí ji do budoucna jen těžko srozumitelnou, stojí v jejich společném odlišném stanovisku. Těsná většina soudců dnes právní úpravu, která například zpřísnila pravidla vlastnictví médií a přijímání dotací u politiků, zrušila na návrh 70 poslanců ANO. Podle nálezu šlo o neústavní přílepek.
Nález získal devět z 15 členů pléna, což je nejtěsnější možná většina, pokud chce soud nějaký paragraf zrušit. Nesouhlasili Milan Hulmák, Veronika Křesťanová, Tomáš Langášek, Kateřina Ronovská, Jan Wintr a Daniela Zemanová. Sepsali odlišné stanovisko k výroku i odůvodnění.
Menšina soudců se domnívá, že s ohledem na princip dělby moci měl Ústavní soud (ÚS) zaujmout spíše zdrženlivý postoj. „Vymezení přílepku i označení pozměňovacího návrhu za přílepek je politikum využívané v politickém boji jako jeden z formálních argumentů, proč by neměl být pozměňovací návrh přijat. ÚS by neměl do takových politických sporů vstupovat, ani obecně hodnotit politickou taktiku jednotlivých aktérů, nýbrž chránit pouze ústavnost,“ stojí v odlišném stanovisku.
👍 Natuty! 😁