Důchodová reforma a hlavní změny přehledně: Pavel má otázky! Penze v 67 letech pro ročníky po 1989?

Prezident Petr Pavel bude ještě vznášet k důchodové reformě dotazy. „V pondělí po mém návratu budu mít jednání s premiérem i ministrem financí. Předpokládám, že se budu ptát právě třeba i na třetí kategorii náročných profesí, proč zmizela z toho návrhu a jaké je zdůvodnění,“ uvedla na svém posledním brífinku na zahraniční cestě hlava státu Petr Pavel.

Závěr návštěvy Nového Zélandu: Poslední brífink prezidenta Pavla (prosinec 2024) | Foto Blesk - Daniel Kraus

Prezident absolvoval téměř dvoutýdenní návštěvu Austrálie a Nového Zélandu a poté se přesunul do New Yorku, kde Česká filharmonie a její šéfdirigent Semjon Byčkov převezmou v prestižní Carnegie Hall Cenu Americké Dvořákovy společnosti za mimořádný přínos české hudbě.

Podepíši, slíbil dříve prezident

Již dříve prezident uvedl, že podepíše důchodovou reformu, pokud projde horní parlamentní komorou. „Těch možností, jak důchodový systém učinit udržitelným, zase tak mnoho není. A zvolnit se dá vždycky. Přitahovat se dá mnohem hůř. Jestliže dnes trochu přitáhneme, tak nám to může do budoucna jenom pomoci,“ řekl k reformě Pavel.

Proč nejvyššího ústavního činitele budou zajímat zrovna náročné profese? Původní návrh totiž počítal s dřívější penzí pro pracovníky z takzvané čtvrté kategorie a z části třetí kategorie, týkal se asi 120 000 lidí. Poslanci ODS a TOP 09 na poslední chvíli navrhli a následně schválili omezení jen na čtvrtou kategorii pracovníků, tedy na 12 000 osob. Vládní koalice chce zvýhodněné podmínky pro penze pracovníků z třetí kategorie zajistit skrze spořicí pilíř důchodového systému.

Senát ve středu večer schválil důchodovou reformu beze změn, návrh podpořilo 48 ze 66 přítomných senátorů. Zákonodárný sbor tak rozhodl dle očekávání přes výhrady opozice a odpor odborů.

Podle premiéra Petr Fialy míří stovky hodin práce a jednání k dobrému konci. „Třicátníci a čtyřicátníci už nemusí mít obavy, že by neměli důstojné důchody. Reforma ale pomůže třeba také rodinám s dětmi nebo pracujícím seniorům. Je dobře, že ji senátoři a senátorky podpořili,“ komentoval dění předseda vlády.

Jurečka o důchodech: Jaké ročníky půjdou do penze v 67 letech? Důchodovou reformu schválil Senát

Předseda horní komory Miloš Vystrčil (ODS) míní, že pokud by se žádná systémová změna neudělala, pro dnešní čtyřicátníky a mladší by na důchody prostě nebylo. „Schválení změn v zákoně o důchodovém pojištění je důležitý první krok, o kterém předchozí vlády pouze mluvily,“ sdělil.

Debata senátorů o reformě trvala zhruba šest hodin, vystoupily v ní tři desítky řečníků, někteří opakovaně. Předchozí závěrečné schvalování reformy Sněmovnou se protáhlo na čtyři jednací dny, přičemž debata vyplnila celkem asi 15,5 hodiny jednacího času.

Exministryně financí Alena Schillerová jako zástupkyně největší opoziční strany již během schvalování důchodové reformy v Poslanecké sněmovně řekla, že pokud bude ANO po volbách vládnout, přijaté kroky zreviduje a velkou část opatření zruší. ANO by podle Schillerové nechalo v platnosti některé technické části novely nekonfliktního charakteru. Naopak zrušilo by růst věku odchodu do důchodu či pravidla pro dřívější penze pro náročné profese.

„Deforma“ penzí: Odbory apelují na Senát, aby důchodovou reformu proškrtal

Hnutí svou reformu penzí v současnosti dle Schillerové nechystá, ale ve volebním programu bude mít kroky k udržitelnosti důchodů. Týkat se mají zřízení fondu strategických investic, motivace ke spoření či prorodinné politiky. V dubnu po krachu jednání o důchodové reformě na Pražském hradě ANO přitom v prohlášení uvedlo, že vlastní důchodovou reformu představí příští rok před volbami, protože teď nebude koalici poskytovat své know-how.

Co se hnutí na reformě vlády nelíbí?

„Je to o tom, že současní důchodci přijdou o peníze a budoucí důchodci, zaměstnanci, budou pracovat déle a za míň peněz,“ osvětlil během jedné ze sněmovních debat předseda ANO Andrej Babiš. Zopakoval tehdy, že „důchodci jsou nepřítelem nynější vlády“. Navrhované prodlužování věku pro odchod do důchodu až na 67 let bude mít podle Babiše „drastické důsledky“. Schillerová zase považuje snahu hledat řešení u penzí pro pracovníky takzvané třetí rizikové kategorie ve spořicím pilíři za naivní.

Šéfka senátorského klubu hnutí ANO Jana Mračková Vildumetzová označila středeční jednání v horní komoře Parlamentu ČR za marné. „Vystupovala jsem, argumentovala, přesvědčovala senátory, že se ten špatný pokus o důchodovou reformu musí alespoň vrátit do Sněmovny, aby se opravil. Ale ne. Vládní koalice má i v Senátu většinu a odvaha vzepřít se stranickým pokynům se tu nenosí,“ sdělila.

Jaké hlavní změny vládní důchodová reforma přináší? Po roce 2030 se bude zvyšovat věk pro získání nároku na odchod do řádného důchodu. Oběma parlamentními komorami schválený návrh počítá pro lidi narozené od roku 1966 s prodlužováním hranice až o měsíc za rok. Ročník 1966 tak půjde do penze v 65 letech a jednom měsíci, u lidí narozených po roce 1988 se důchodový věk zastropuje na 67 letech.

Nakupování místo hlasování? Do Babiše si rýpli v ODS i Topce, šéf ANO promluvil o Itálii s Monikou

Změny se dotýkají i výpočtu nových důchodů – nově přiznané penze budou nižší o několik stovek korun za rok. Mezi roky 2026 a 2035 se totiž bude postupně snižovat výše výdělku, která se započítává při výpočtu zásluhové části penze. Z dosud 100 procentně zohledňovaného příjmu do první redukční hranice – která je stanovena jako 44 procent průměrné mzdy – by se po deseti letech mělo brát v potaz jen 90 procent a místo 1,5 procenta jen 1,45 procenta za každý celý rok doby pojištění získané do vzniku nároku na důchod. Druhá redukční hranice činí čtyřnásobek průměrné mzdy a ze sumy mezi první a druhou hranicí se započítává 26 procent výdělku. Příjem nad druhou hranicí se pro výpočet penze pomíjí.

Nejnižší důchody vzrostou

Zvýší se také minimální starobní důchod, dosáhne 20 procent průměrné mzdy. Stane se tak díky navýšení téměř tři dekády nezměněné nejnižší procentní výměry. Ta je už od roku 1996 určena pevnou částkou 770 korun měsíčně, což bylo tehdy přes devět procent průměrné mzdy. Dnes je to ale v poměru k průměrné mzdě pětkrát méně. Navýšení se dotkne i dříve přiznaných důchodů. Pokud by tato úprava platila už letos, dosahoval by minimální starobní důchod 8800 korun místo dosavadních 5170 korun měsíčně.

Vládní reforma dále počítá s dobrovolným společným vyměřovacím základem manželů nebo registrovaných partnerů, týkat se bude jen starobních důchodů. Manželé nebo registrovaní partneři se budou při přiznání důchodu od roku 2026 moci rozhodnout, že si napůl rozdělí dosažené vyměřovací základy za období, kdy oba pracovali. Při výpočtu důchodu se na ně bude pohlížet tak, jako by měli stejný příjem. Přihlášení se ke společnému vyměřovacímu základu bude dobrovolné a bude možné od něj kdykoliv - i jednostranně - ustoupit.

Důchodová reforma též ruší navyšování penze u pracujících důchodců a místo toho počítá s tím, že za pracující důchodce nebude zaměstnavatel odvádět svou část pojistného na sociální zabezpečení a o těchto 6,5 procenta hrubé mzdy se zvýší čistý příjem takového zaměstnance. Důvodová zpráva u zrušení navyšování staví do kontrastu malý dopad na výši důchodů a administrativní náročnost na straně České správy sociálního zabezpečení, která musí jednotlivě rozhodnout o každé žádosti o navýšení. Dle současné úpravy se důchodcům, kteří i po přiznání starobní penze nadále pracují a odvádějí sociální pojištění, navyšuje za každých 360 kalendářních dnů této výdělečné činnosti procentní výměra o 0,4 procenta výpočtového základu – většinou se jedná o několik desítek korun měsíčně.

Výchovné dozná zásadních změn

Reforma mění podmínky i u takzvaného výchovného, které bylo zavedeno v roce 2023 a činí 500 korun měsíčně za každé vychované dítě. Na částku má nárok jen jeden z rodičů. Nově by se mělo výchovné vyplácet jen na třetí a další dítě a u doby péče o první dva potomky ho má nahradit započítání fiktivního výdělku ve výši průměrné mzdy. U lidí, kteří získali či získají nárok na výchovné do roku 2029, zůstane příspěvek i u prvních dvou dětí, ale nebude se od roku 2027 valorizovat. Valorizace pro rok 2025 má činit 3 koruny.

Zdravotní obtíže způsobené prací hlásí většina Čechů. S čím počítá důchodová reforma?

Změnou je i možnost dřívějšího důchodu pro náročné profese. Nárok odejít do penze až o pět let dříve se bude týkat všech pracovníků z takzvané čtvrté kategorie, která je nejtěžší, co se práce s fyzickou zátěží, vibracemi a v chladu či teple týče. Zaměstnavatel bude na takového pracovníka platit odvody vyšší o pět procentních bodů. Pokud lidé v rizikové profesi odejdou do předčasného důchodu, už v ní nebudou smět dál pracovat.

Možnost financování předčasné penze ostatních pracovníků v rizikových provozech chce koalice řešit povinným přispíváním jejich zaměstnavatelů do třetího, individuálního penzijního pilíře. Příspěvek by měl činit asi čtyři procenta hrubé mzdy. Návrh má ministerstvo financí připravit do konce roku. Podle ministra práce a sociálních věci Mariana Jurečky (KDU-ČSL) chce koalice úpravu prosadit do června příštího roku s účinností od ledna 2026.