23°C
Pavel na summitu v Litvě: Tajné jednání se Zelenským. Co řešili?
Ještě o víkendu byl Petr Pavel v Africe, teď zamířil opačným směrem. Dnes doletěl vládním speciálem, který se vznesl po osmé hodině ranní, do litevského hlavního města Vilniusu. Na prezidentské úrovni se sešel s Iniciativou Trojmoří. Na summit tajně dorazil i ukrajinský prezdent Volodymyr Zelenskyj, který s Pavlem jednal a děkoval mu. Jak Zelenskyj uvedl, s Pavlem hovořili i o dvoustranné bezpečnostní dohodě. A český prezident se potkal s mnoha dalšími protějšky.
Ve Vilniusu je i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který na 9. summit Trojmoří dorazil tajně. Setkal se s Pavlem, aby mu poděkoval za českou muniční iniciativy. Následně obě hlavy států řešili situaci na Ukrajině a co Kyjev momentálně potřebuje.
„Už třetím rokem umírají nevinní lidé kvůli ruské agresi, Ukrajina proto stále potřebuje naši pomoc. Ujistil jsem prezidenta Volodymyra Zelenského, že Česko bude i nadále podporovat Ukrajinu všemi možnými prostředky. Tedy nejen dodávkami munice ve spolupráci se zahraničními partnery, ale i plánováním poválečné obnovy a podporou země na cestě do EU a NATO," napsal Petr Pavel na sociální síť X.
„Během setkání s prezident České republiky Petrem Pavlem jsme diskutovali o aktuálním stavu na bojišti, ruských útocích na naši energetickou infrastrukturu a potřebách naší země v oblasti energetických zařízení. Hovořili jsme o podpoře obrany Ukrajiny, způsobech rozvoje spolupráce v oblasti obranného průmyslu, vstupu Ukrajiny do EU a NATO a podpisu dvoustranné bezpečnostní dohody. Děkuji České republice za její vytrvalou podporu Ukrajině," napsal Zelenskyj na X.
Zelenskyj podepsal bezpečnostní dohodu s Lotyšskem
„Hlavním úkolem je nyní vyvinout maximální úsilí k posílení našeho systému protivzdušné obrany, uspokojit naléhavé potřeby ukrajinských obranných sil a upevnit mezinárodní podporu, abychom mohli překonat ruský teror. Ruské zlo je hrozbou nejen pro Ukrajinu, ale pro každý národ sousedící s Ruskem a pro každého, kdo si váží mezinárodního práva,“ napsal dnes už dříve ukrajinský prezident na sociální síť X.
Zelenskyj se zatím ve Vilniusu setkal i s lotyšským prezidentem Edgarsem Rinkēvičsem. „Právě jsme podepsali dvoustrannou bezpečnostní dohodu mezi Ukrajinou a Lotyšskem. Počítá s roční vojenskou podporu Ukrajiny ze strany Lotyšska ve výši 0,25 % HDP. Lotyšsko se rovněž zavázalo k desetileté pomoci Ukrajině v oblasti kybernetické obrany, odminování a bezpilotních technologií, jakož i k podpoře vstupu Ukrajiny do EU a NATO. Jsem našemu příteli a partnerovi Lotyšsku vděčný. Je to přesně ta konkrétnost a předvídatelnost, kterou náš boj za svobodu a nezávislost vyžaduje," napsal na zmíněnou síť.
Poté se Zelenskyj setkal i s litevským prezidentem Gitanasem Nausėdou. „Hlavním tématem byla naše společná síla. Informoval jsem Gitanase o důsledcích včerejších ruských úderů a o naléhavé potřebě protivzdušné obrany. Diskutovali jsme také o situaci na bojišti a prioritách ve vyzbrojování," sdělil. Ocenil ochotu Litvy zvýšit dodávky a výrobu zbraní. Prezidenti mluvili také o politické spolupráci na úrovni EU a NATO, včetně konkrétních kroků, které by měly být v plánu ještě letos. Odpoledne se ukrajinský prezident setkal také s rumunským protějškem Klausem Iohannisem, s novým maďarským prezidentem Tamásem Sulyokem, polským Andrzejem Dudou a řeckým premiérem Kyriakosem Mitsotakisem.
S protějšky se setkává rovněž Pavel. Bilaterální jednání povede například s estonským prezidentem Alarem Karisem.
„Estonsko je pro nás vzorem v digitalizaci či kybernetické bezpečnosti. S prezidentem Alarem Karisem jsme mluvili o vzájemných vztazích i o společné pomoci Ukrajině nebo evropské obraně proti Rusku," napsal na X prezident. Na summitu ho přivítala rovněž hlava Litvy Nausėda.
Odpoledne měl český prezident také krátkou schůzku s bulharským prezidentem Rumenem Radevem. Například slovenská prezidentka Zuzana Čaputová však do Litvy nejela.
Zelenskyj: Je nezbytné ubránit Charkov, Záporoží, Oděsu
Zelenskyj se spolu s polským prezidentem Andrzejem Dudou a jeho litevským protějškem zúčastnil i konference po summitu. „Děkuji všem, kteří podporují naše lidi, naši zemi v jejím boji proti ruskému agresorovi. Už nejednou jsme prokázali, že jsme schopní zajistit vlastní obranu, bránit nejen svou zemi Ukrajinu, ale i každou zemi, která má společnou hranici s Ruskem. Tato hrozba platí pro celou Evropu od západního břehu po hranici s Kazachstánem,“ sdělil Zelenskyj.
„Je naprosto nezbytné ubránit Charkov, Záporoží, Oděsu před útoky ruských raket a já děkuji každému, kdo má pomáhá v tom, aby Ukrajina již konečně dostala prostředku protivzdušné obrany, toto je pro nás priorita číslo jedna," pokračoval prezident.
Zelenský dodal, že Putin už se třetí rok snaží zničit ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Denně navíc brutálně útočí proti ukrajinským vojákům na frontě třeba leteckými pumami.
V jiném vystoupení odpoledne promluvil k novinářům i prezident Pavel. Znovu zmínil nutnost vymazat technologickou mezeru mezi západem a východem a promluvil o setkání se Zelenským. „Velice ocenil českou iniciativu k získání munice," sdělil. Podobnou iniciativu podle něj vyvíjí Estonsko, Velká Británie a hovořila o ní i Francie. Prezident předpokládá, že Rusko v létě přejde k ofenzívě. Pomoc chce proto dodat v co největším počtu a co nejkratším čase. Kromě toho Ukrajina potřebuje pomoct zajistit energetiku a jakoukoliv protivzdušnou obranu.
Bezpečnostní dohodu lze mezi Českem a Ukrajinou lze podle Pavla očekávat v květnu nebo červnu. Je to možnost pro státy, které s Ukrajinou chtějí jednat na bližší úrovni, ačkoliv Ukrajina ještě není členem NATO.
Vystoupil zmocněnec Kopečný
Kromě summitu dnes probíhá i business fórum, kterého se kromě politiků zúčastní i zástupci podnikatelů a finančních institucí. Na panelu týkajícím se Ukrajiny zde vystoupil také český vládní zmocněnec pro tuto oblast Tomáš Kopečný, který prezidenta doprovázel z Česka. „Teď se nacházíme na byznys fóru, kde jsou stovky podnikatelů z velkého množství zemí, je tady velké množství prezidentů, kteří se paralelně účastní těch politických jednání. Považuji za důležité, že z hlediska té ukrajinské agendy je Ukrajina je vnímána jako významný člen nehledě na to, jak moc budou ty projekty prakticky svázané jenom s Trojmořím," sdělil Blesku Kopečný.
Všechny tyto události Pavel uvedl jako důvody, které ho vedly k návštěvě. „Ty důvody jsou primárně dva, jeden je ekonomický, protože včera bylo fórum expertů na dopravu, dnes business fórum na celou řadu oblastí, ale princip je hlavně v tom, abychom usnadnili spolupráci mezi firmami orientujícími se předvším na dopravní infrastrukturu, na energetiku a také na digitální technologie. K tomu budou dnes vedeny všechny debaty na business fóru," řekl Pavel novinářům po schůzce se Zelenským.
„Další stranou té návštěvy a spolupráce je spolupráce bezpečnostní, která je daná bezpečnostní situací na Ukrajině. Máme za cíl tedy posílit odolnost, obranyschopnost a mobilitu napříč celým tímto regionem a tím tak trochu eliminovat technologickou a infrastrukturní mezeru, ke které došlo při rozvoji střední a východní evropy, té západní části," dodal prezident.
Není tak překvapením, že Pavla do Litvy doprovodilo dalších přibližně 15 zástupců firem, mezi nimi lidé z ČVUT, kosmické společnosti Huld či dodavatel potrubí StemCon. Jejich účast zaštítí Svaz průmyslu a dopravy. Další firmy jsou na místě a dorazili rovněž akademici.
Iniciativa Trojmoří byla založena v roce 2015 a propojuje země ze severo-jižního směru. Připojilo se k ní 13 států: Kromě pobaltského Estonska, Lotyšska a Litvy jsou to z českých sousedů Polsko, Rakousko či Slovensko. Dalšími členy jsou Maďarsko, Slovinsko, Rumunsko a na jihu Chorvatsko, Bulharsko a Řecko. Od minulého roku k nim patří jako přidružené státy i Ukrajina a Moldavsko.
Každá účastnická či přidružená země předkládá takzvané prioritní projekty v rámci iniciativy, většinou s přeshraničním přesahem. Česko mělo dříve na seznamu vodní koridor Dunaj-Odra-Labe, šlo o projekt bývalého prezidenta Miloš Zemana, který byl loni v podstatě ukončen. Vláda pak na list zařadila například vysokorychlostní trať z Brna přes Přerov, Ostravu na česko-polské hranice. Ten by měl posílit dopravní spojení s Polskem a potažmo i s Pobaltím. Přemýšlelo se i o projektu plynovodu STORK II, který se však nyní týká hlavně Německa.
Posledního trojmořského summitu se loni na podzim zúčastnila předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09). S podrobnostmi Pavlovy cesty novináře ve středu seznámil zahraniční odbor Kanceláře prezidenta republiky.
Video Prezident Pavel v Hráčích: Co rozhodne o případné jeho druhé kandidatuře? A u koho by uvažoval o amnestii?
Video se připravuje ...
Témata:
Související
Gruzie, Turecko, Bulharsko a staví se nová v Rumunsku v přístavu Konstanca, ta bude větší než v německém Ramsteinu. NATO se rozšiřuje, přibírá nesčetně mnoho nových vojáků, zbrojovky jedou na plné obrátky. Dále jsou základny v Polsku a na Krétě. Takhle blízko se nesmělo Rusko k USA nikdy přiblížit viz Kubánská krize. Konstanca. Vše si můžeš dohledat.