Zdravotní obtíže způsobené prací hlásí většina Čechů. S čím počítá důchodová reforma?
Sněmovna v pátek opět nedokončila závěrečné schvalování sporné reformy penzí. V dolní komoře přitom stále nepanuje shoda na její podobě. A to ani ve vládní koalici. Předmětem rozporu je pozměňovací návrh TOP 09 a ODS, který výrazně omezuje původně plánovaný okruh pracovníků v náročných profesích s nárokem na předčasnou penzi. Zdravotní potíže spojené s výkonem své profese přitom připouští šest ze sedmi Čechů.
„Jen každý sedmý zaměstnanec na sobě žádné nepříznivé účinky práce nepociťuje,“ uvádí společnost Up, která monitoruje nálady a postoje v řadách zaměstnanců v ČR na aktuální témata.
„Podle našeho aktuálního projektu »Barometr zaměstnanců« se po tělesné stránce cítí výborně nebo velmi dobře pouze čtvrtina zaměstnanců a po duševní jen třetina,“ řekl Blesku ředitel společnosti Up Stéphane Nicoletti. „Práce většinou negativně ovlivňuje naše zdraví a náš zdravotní stav dopadá na náš pracovní výkon,“ dodal Nicoletti s tím, že zdravotní stav zaměstnanců se začal řešit především v době koronavirové pandemie.
Více než tisícovka respondentů ve věku 18 – 65 let v zaměstnaneckém poměru odpovídala na otázky ohledně zdraví, přičemž 86 % z nich si z předdefinovaného seznamu možných obtíží, které může přinášet výkon zaměstnání, nějakou položku našlo.
Sněmovnu téma rozděluje
Právě rizikovost jednotlivých profesí je předmětem vášnivých debat v dolní komoře Parlamentu, kde se téma řeší v souvislosti s důchodovou reformou. A jde o třecí plochu také mezi stranami vládní koalice.
Ta shodu na předčasných penzích pro zaměstnance pracující v náročných profesích pravděpodobně stále hledá. Debaty podnítila úprava ODS a TOP 09, která v porovnání s vládním návrhem zužuje počet pracovníků s nárokem na dřívější odchod do důchodu na zhruba desetinu.
„Mění za pochodu tu skvělou, v mašličkách odevzdanou, vyfutrovanou, zanalyzovanou a prodiskutovanou důchodovou reformu,“ rýpl si do kabinetu Petra Fialy (ODS) stínový ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO).
Bolesti hlavy, zad i kontinuální stres
„Na pomyslném prvním místě žebříčku je bolest páteře, respektive zad, kterou spojuje se svým zaměstnáním téměř polovina Čechů. Bolest zad je zmiňována napříč generacemi, ale výrazně častěji ženami (58 %) než muži (40 %),“ uvádí průzkum.
Tělesnou únavou pak trpí hlavně starší lidé. Starší zaměstnance také výrazně častěji sužují bolesti kloubů, příslušníky generace Y zase bolesti hlavy a kontinuální stres.
„Statistiky ukazují, že roste nemocnost a také se zákonitě prodlužuje pracovní věk. Není divu, že se samotní zaměstnanci začínají více zajímat právě o zdravotní benefity a různé formy podpory od zaměstnavatelů, které by zdravotní zátěž zaměstnání mohly kompenzovat,“ řekl Nicoletti.
„Přestože taková péče má dlouhodobý přínos i pro zaměstnavatele, zatím stále sledujeme extrémní rozdíly v přístupu jednotlivých firem a organizací, a to od komplexní péče až po absolutní přehlížení zdraví zaměstnanců,“ upřesnil Nicoletti.
Třetina zaměstnanců uvedla jako hlavní překážky lepší péče o své tělesné zdraví faktory, které může zaměstnavatel přímo ovlivnit – nedostatek času související s pracovním vytížením nebo nedostatek peněz či vybavení. Nadpoloviční většina dotázaných je pak přesvědčena, že jejich zaměstnání má negativní vliv na jejich tělesné zdraví.
Duševní zdraví zaměstnanců na tom není o nic lépe. Pouze 7 % zaměstnanců generace Z se cítí po duševní stránce výborně, tři čtvrtiny naopak průměrně nebo podrůměrně. Polovina zaměstnanců si navíc myslí, že zaměstnavatel péči o jejich duševní zdraví zcela opomíjí.
👍 no zloději