Třaskavá reforma penzí míří do finále: Odchod do důchodu v 67? V EU to bude běžné, míní ekonom
Po téměř třiceti hodinách diskuzí skončila včera ve Sněmovně debata o důchodové reformě. Poslanci odsouhlasili její posun do závěrečného hlasování. Opozice už teď hlásí, že současnou podobu – v případě návratu k moci – zruší. Co jí vadí?
Vládní čtyřkoalice včera ukončila obecnou sněmovní debatu nejtěsnějším možným způsobem. Pro posun reformy do závěrečného schvalování hlasovalo 76 ze 150 přítomných poslanců. Jednali přes 25 hodin čistého času, z toho bezmála 20 hodin o třaskavé novele o důchodovém pojištění.
K omezení diskuze kabinet Petra Fialy (60, ODS) využil návrh na vrácení předlohy k opětovnému projednání sociálnímu výboru. Ten si potom sám zamítl, což nenechalo opozici chladnou. Šéfka sněmovního klubu hnutí ANO Alena Schillerová (60) označila celý proces za „komedii“.
„Pokud tu důvěru dostaneme a vrátíme se do vlády, tak toto, ten váš paskvil, naprosto jednoduše zrušíme,“ řekla o návrhu důchodové reformy. O podobě navrhovaných změn v důchodech by mohli poslanci hlasovat nejdříve před koncem října.
Co se má změnit?
Podle novely a jejích úprav by se měl věk odchodu do důchodu postupně navyšovat na 67 let. Ministr práce Marian Jurečka (43, KDU-ČSL) během sněmovní vřavy ujišťoval, že lidé budou v budoucnu odcházet do starobního důchodu nejpozději v sedmašedesáti. Opozice trvá na zachování aktuální hranice 65 let.
ANO i SPD chtějí z novely vyškrtnout také pasáž, podle níž by se měl mezi lety 2026 až 2035 snižovat výpočet nových penzí. Započítávat by se měla postupně každý rok menší část výdělku. Podle vlády toto opatření, stejně jako prodlužování věku pro odchod do důchodu, má přispět k udržitelnosti a snížení schodku důchodového systému.
Lidé s rizikovou prací by podle vládní předlohy mohli chodit do důchodu až o pět let dřív podle počtu odpracovaných směn. Zaměstnavatel by za ně platil o pět procentních bodů vyšší odvody. Vládní návrh by se týkal odhadem kolem 120 tisíc lidí.
V EU běžná věc
Podle ekonoma Lukáše Kovandy Česko nebude ani po navýšení věku odchodu do důchodu v rámci EU žádnou výjimkou. „Podle nyní platné legislativy jednotlivých zemí EU by za deset let měl být průměrný věk odchodu do důchodu v Unii 65,5 roku,“ řekl Blesku.
Podle Kovandy se některé země EU rozhodly navázat věk odchodu do důchodu na vývoj délky života, tedy v těchto zemích již za deset let může být hranice odchodu do důchodu vyšší, než je ta aktuálně daná nebo aktuálně plánovaná. „V současnosti je nejčastějším věkem odchodu do penze v EU věk 65 let. Řada zemí už ovšem rozhodla tuto hranici posunout, nejčastěji na 67 let. Tyto posuny věku odchodu do důchodu nastanou v příštích zhruba deseti letech,“ doplnil ekonom.
„Pokud by tedy ČR navýšila v období příštích třiceti až čtyřicet let věk odchodu do důchodu na 67, nebo dokonce 68 let, nebude se v rámci EU nijak vymykat. Naopak, půjde o již běžnou věc,“ vysvětlil Kovanda s tím, že s navýšením na takovou hranici už během příštích deseti let počítají země jako Dánsko, Německo, Nizozemsko, Belgie, Španělsko nebo Bulharsko. Itálie, Řecko či Dánsko uplatňují hranici odchodu do důchodu 67 let už nyní.
Posunutí věku odchodu do důchodu by navíc podle Kovandy ulevilo tuzemskému penzijnímu systému. „Byť je třeba jej chápat opravdu jako součást nutného reformního úsilí ve věci penzí, nikoli jako všespásné řešení, které postačí samo o sobě,“ uvedl ekonom.
„Po loňské prezidentské volbě se Fialově vládě totiž otevírá ‚okno příležitosti‘ k provádění politicky nepopulárních, ale ekonomicky nutných reforem. Navyšování věku odchodu do důchodu patří mezi ně, nechce-li tedy vláda vracet daň ze mzdy na úroveň roku 2020, tedy před takzvaným zrušením superhrubé mzdy, nebo hledat odpovídající úspory ve svých výdajích, například dotačních,“ uzavřel Kovanda.
Mě se to už netýká, šel jsem do důchodu v 68 letech.