10°C
Skákání do řeči, kázání i rýpání do malé rezervy. Superdebatu ovládly povodně. A kdo chce omluvu po Fialovi?
Předvolební debatu lídrů na České televizi ovládlo téma povodní. Zástupci deseti stran řešili nejen to, jak země a lidé pohromu zvládli, ale také to, jak se nyní budou Češi potýkat se škodami. Opozice žádá podrobnější plán o rozprostření slíbených 30 miliard na škody a rýpe do malých prostředků v rozpočtové rezervě, během řešení financí se i skákalo do řeči a mluvilo se o kázání jako v kostele. Přestřelku vyvolala i slova o údajně nefungující mimořádné okamžité pomoci. Debata probíhala i nad tím, proč Češi neposlouchali výzvy k evakuaci a proč se neposunuly krajské a senátní volby, které nyní starostové nemají čas řešit.
Zástupci deseti politických uskupení se účastnili superdebaty na České televizi. Krajské a senátní volby započnou zítra a tradičně se bude volit dva dny. Prvním a hlavním tématem byly ničivé povodně. Diskutující se shodli na tom, že záchranné složky odvedly skvělou práci.
Předseda STAN a vicepremiér Vít Rakušan (STAN) si myslí, že krizi Česko skvěle zvládá. „Celkově systém krizového řízení předvedl obrovský kus práce. I ta krajská úroveň, nehledě na to, kdo tam vládne a kdo je tam hejtmanem, lidé předvedli napříč kraji, že jsou zkušenými krizovými manažery. Zvládli jsme to,“ uvedl.
Pochvalou nešetřila ani místopředsedkyně Alena Schillerová (ANO). „Když srovnáme 1997 a 2024, a je mi samozřejmě líto každého zmařeného života, tehdy byly následky mnohem ničivější. Je to dáno tím, že včas byly předpovědi hydrometeorologů, a je to dáno také tím, že jsme investovali do různých zařízení,“ komentovala s tím, že lví podíl má na tom také „rodinné stříbro ČR, tedy IZS“ a připojila speciální poděkování dobrovolným hasičům.
Přestřelka kvůli mimořádné okamžité pomoci
Hned na počátku superdebaty na České televizi se pak kvůli tématu povodní rozohnil předseda SPD Tomio Okamura. Ten tvrdí, že mluvil s ženou, která byla zasažena povodněmi a údajně nedostala mimořádnou okamžitou pomoc (MOP). „Je obrovskou otázkou, kde vláda vezme peníze na opravu infrastruktury,“ pokračoval s tím, že si myslí, že vláda zbytečně „prošustrovala“ peníze za drahé stíhačky a Ukrajince.
„Mrzí mě, že hned ze začátku tu začal hnojomet pana Okamury,“ reagoval na slova Okamury ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Oponoval, že MOP je určena všem lidem, kteří byli zasaženi povodněmi, a rád se na případ zmíněné ženy podívá. „Nemůže se stát, aby někdo byl odmítnut,“ zdůraznil. Podle ministra se od pondělí vyplatilo lidem již 10 milionů korun. Připomněl také, že premiér Petr Fiala (ODS) je nyní v Polsku, kde s předsedkyní Evropské komise jedná o pomoci zemím zasaženým povodněmi.
Později se připojila i předsedkyně KSČM Kateřina Konečná, která potvrdila, že se vrací z hlasování EU, kde se schválilo uvolnění financí ve výši 250 miliard korun pro země, které byly postižené povodněmi.
Špidla: Peníze budou, otázkou je, co s nimi
Vladimír Špidla (SOCDEM) zavzpomínal na roky, kdy byl premiér a kdy rovněž řešil v roce 2002 povodně. Je hrdý na to, že systém záchranných složek, které se tehdy dávaly dohromady, funguje tak dobře. Hrdý je také na to, že jsou lidé solidární. „Jsem rád, že se to projevuje v každé krizi. Ať se to týká nás, nebo ne. Jsme schopni být solidární i s jinými krizemi. Společnost obstála,“ konstatoval.
Podle Špidly navíc otázka peněz není zas tolik na místě. „Fungující stát je schopen velkých výkonů,“ konstatoval a přiblížil, jak to fungovalo za jeho vlády. „V zásadě jsme zmobilizovali rozpočet, využili jsme EU a na krátkou dobu zvýšili daně - protože si nemyslím, že je dobré, abychom takové věci financovali skrz nové dluhopisy. Peníze k dispozici budou, stát je dostatečně silný, aby to zvládl. Ale hlavní otázkou je, co se s těmi penězi udělá. Nemůžeme se spokojit s tím, že dostaneme postižené oblasti na bod nula, ale musejí se posunout dál,“ myslí si.
Předseda Pirátů Ivan Bartoš si pochvaloval, že nikdo nepolitikařil. „Postupovali jsme podle pravidel. Nikdo se neukazoval, kdo je větší borec. Role politiků není nicotná, nakonec je to ten ministr, kdo dává příkazy, který říká, co se musí stát. ČR ukázala - i skrze sbírky - tu obrovskou soudružnost,“ zareagoval na téma povodní.
„Hrdiny jsou pro mě všichni, co se zapojili do pomoci. Možná by to nebylo občas nutné, kdyby se lidé řídili radami, které jim dali již dříve. Jako země jsme ale obstáli,“ vzala si slovo také předsedkyně Sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP09). Podle ní je důležité, že Česko v posledních letech hodně investovalo do protipovodňových zábran a jmenovitě zmínila například zaplavený Krnov, kde je podle ní potřeba dalších investic a opatření.
Schillerová chce omluvu od Fialy
Během debaty se řešila i kritika šéfa hasičů Vladimíra Vlčka a ministra životního prostředí Petra Hladíka (KDU-ČSL) na adresu vedení Krnova, že zareagovali pozdě. Podle šéfka Lidovců varování opravdu byla, ale podobné hádky nyní nejsou na místě. „Lidi to nyní nezajímá (...) Chceme nyní obnovovat cesty, vodovody, kanalizace. To se v těchto hodinách děje. Nemám radost z té přestřelky, teď už to nikomu nepomůže. Můžeme si udělat revizi, aby se ty chyby neopakovaly,“ reagoval.
Kritiku těžce nese místopředsedkyně ANO Alena Schillerová. „Já jsem osobně mluvila s hejtmanem Josefem Bělicou (ANO). On tu kritiku vnímá velice špatně a myslím si, že je neoprávněná. Bylo to nemístné, měl by se někdo omluvit, nejlépe pan premiér (...) Pan Hladík přestřelil,“ myslí si Schillerová.
Podle Jaromíra Soukupa, který zastupoval hnutí Přísaha, bychom měli do dalších let udělat vše proto, abychom neděkovali pouze slovem děkuji, ale musí se zajistit, aby IZS měl dostatečné finance. „Politici by se nyní měli soustředit na financování systému a na opravdu škod,“ konstatoval.
Volby? Starosty to nyní nezajímá
Ministr vnitra Vít Rakušan zmínil, že je vyvíjené maximální nasazení k tomu, aby si lidé mohli odvolit i v poškozených oblastech. Při rozhodování o tom, zda volby posunout, se podle Rakušana vláda řídila tím, že posunutí by si vyžádalo nouzový stav, a to by mohlo být vysoce problematické. Volby navíc nyní mnoho lidí už nezajímají, jak pokračoval Rakušan. „Starostky a starostové nám nyní říkají, ať si volby strčíme někam a já jim naprosto rozumím,“ uvedl.
Podobně se vyjádřila i předsedkyně Sněmovny Markéta Pekarová Adamová, která uvedla, že se volilo mezi dvěma zly. Připomněla, že posunutí by si vyžádalo i posunutí mandátu politiků v krajích. „Nezávidím lidem tu situaci a chápu, že mají pocit, že po nich chceme příliš, ale tohle rozhodování nebylo snadné,“ dodala.
Schillerová potvrdila slova Rakušana, že jsou nyní starostové naštvaní, že řeší ještě volby. Nemyslí si pak, že by volby nyní zajišťovala vláda, ale že je to stále na starostech, kteří i tak musí řešit, kde bude urna a jak k ní dostat občany.
Podle člena předsednictva ODS Zdeňka Nytra se ale lidé vždy mohou vydat k urnám, pokud jim na tom záleží a chtějí si i duševně oddychnout. „Chápu ale, že když běhám s kolečkama v holinkách, že mám opravdu jiné starosti,“ konstatoval.
Podle předsedy SPD musí vláda udělat vše proto, aby bylo „právo volit“ zajištěno pro všechny a aby nebyly letošní volby následně napadnuty u Ústavního soudu. Své voliče vyzval, aby i přes těžkosti zamířili k volbám, protože je to podle něj začátek toho, jak vyměnit „Fialovu pětikoalici“.
Pokuty za neuposlechnutí výzvy k evakuaci?
Během debaty vyvstala i otázka k tématu neuposlechnutí výzvy k evakuaci, kdy se mnoho lidí rozhodlo zůstat v ohroženým oblastech. „Myslím si, a ukazují to i data ze sociálních sítí, že tomu trošku pomohla i naše slavná dezinformační scéna, která bagatelizovala a uváděla, že je to trik před volbami,“ uvedl k tématu předseda Pirátů. „Rozumím, že lidé nechtějí opustit svůj dům, ale následky pak mohou být mnohem horší,“ dodal.
„Určitou roli v tom mají i média,“ myslí si Jaromír Soukup. Podle něj totiž bylo nadužívané slovo „extrémní“ a lidé přestali věřit, že to bude tak špatné.
Podle předsedkyně KSČM Kateřiny Konečné by se mělo řešit, že lidé nejsou na krizové situace připravení. „Bylo by fajn, abychom to začlenili do společnosti jako celku. 30 let jsme na to kašlali a myslím si, že je to škoda,“ konstatovala.
S edukací souhlasí i ministr Marian Jurečka a je podle něj problematické, aby se zaváděly sankce pro ty, co výzvu neuposlechli. „A když přijde varování o evakuaci, musíme vědět, že to není legrace,“ zdůraznil. Krajské volby jsou podle něj nyní i o tom, že člověk vidí, co je ještě potřeba udělat.
„Je to prostě problém, zhoršovalo to situaci, ale rozhodně bych nezaváděl represi. Ti lidé byli pod tlakem,“ dodal k tématu Vladimír Špidla.
Hádky kvůli rozpočtu a skákání do řeči
Hádku rozproudila debata o škodách a opravě. Především pak dotaz, proč je ve státní rezervě nyní jedna miliarda místo jedenácti. Podle Pekarové Adamové je dobré upozornit na to, že i kdyby tam byla celá její výše, tak to na škody nebude stačit. „Platili jsme dopady krachu Liberty, a to se nikdo neptal, proč to platíme,“ uvedla. Zdůraznila a připomněla, že ministr financí Zbyněk Stanjura přinese novelu, která uvolní další prostředky.
Podle Jurečky je nutné zmínit, že rezerva šla na pomoc lidem, na pomoc lidem z Liberty a na dofinancování osob ve školství. „Žádná rozpočtová rezerva by nepokryla to, co je nyní potřeba pokrýt,“ uvedl.
Kateřina Konečná zmínila, že rezerva byla malá, protože je země zadlužená. „A vy se znovu bavíte o tom, že znovu zadlužíte zemi. Že připravíte povodňové dluhopisy. To znovu v budoucnosti zaplatí občané,“ rozohnila se Konečná. „Stát jsou občané a vy na ně přenášíte břemeno. Vy jste nezvýšili přijmy za poslední tři roky,“ pokračovala, ale byla přerušována ministrem Jurečkou. Několikrát jej poprosila, aby jí neskákal do řeči. „Jste asi v kostele zvyklí si skákat do řeči, ale mě nechte domluvit,“ zuřila. „Buďte ticho, když se káže,“ pokračovala. „Komunisté kážou,“ oponoval Jurečka. Nutné je podle Konečné každopádně řešení daní a to, aby dále nebohatli jen ti nejbohatší.
V programu Živel je nyní 10 milionů a podle Rakušana se to nyní hodí malým obcím. Pro malé obce jsou totiž i „malé“ miliony rozhodující. Důležité nicméně podle Schillerové je, aby zaznělo, jaké budou další konkrétní kroky a jak se slíbených 30 miliard rozprostře.
„Já osobně nevidím ani moc nikoho, kdo by vedení převzal po Ivanu Bartošovi,“ uvedl ve studiu Blesku při hodnocení třeskutého dění u Pirátů politolog Lukáš Novotný.
„Velký dopad na vládu má samozřejmě zpackaná digitalizace stavebního řízení. Určitě vláda dokáže žít bez Pirátů, Piráti nedokážou žít bez vlády, to je ten problém,“ dodal politolog Novotný.
Děkujeme Vám za sledování ONLINE přenosu k volbám na Blesk.cz, další dění kolem povolebního vyjednávání koalic a dramatického odstoupení vedení Pirátů budeme sledovat v rámci dílčích článků.
Třetí místopředsedkyně vládních Pirátů Jana Holomčík Leitnerová zváží kandidaturu do předsednictva strany. Po své rezignaci v souvislosti s neúspěchem v krajských volbách dostala „poměrně hodně podpůrných zpráv“, řekla dnes ČTK.
Jasno chce mít do konce příštího týdne. Dosavadní jihomoravská krajská radní pro sociální a rodinnou politiku oznámila rezignaci ke konci září v neděli kolem poledne. Pozdě večer tak učinilo i celé předsednictvo včetně Ivana Bartoše.
„Dostala jsem poměrně hodně podpůrných zpráv. Pokud to ale s politikou myslím vážně, musím o tom přemýšlet. Do konce příštího týdne snad budu mít jasno, zda se o nominaci v krajích ucházet. Pokud bych ji získala, usilovala bych o post ve vedení,“ řekla.
Bartoš na lídra strany kandidovat nebude. „Jeho rozhodnutí chápu, funkci vykonával dlouho a potřebuje dát straně prostor. Osobně nyní nevím, kdo by mohl být předsedou, ale kompetentních a schopných lidí je ve straně spoustu,“ dodává Holomčík Leitnerová.
Hnutí STAN ve středních Čechách, které skončilo v krajských volbách na druhém místě, dalo v pořadí třetí koalici Spolu novou nabídku. Týká se zastoupení v radě kraje, nikoliv postu hejtmana, který si chce hnutí ponechat. ČTK to po dnešním jednání se zástupci Spolu řekla volební jednička STAN a dosavadní hejtmanka Petra Pecková. Další jednání s koalicí Spolu bude podle Peckové za týden.
